V Německu je opět řeč o tom, jak rychle jezdit na dálnicích. Německá agentura životního prostředí nově odhaduje, že neomezená rychlost na části tamních dálnic vede k podstatně vyššímu navýšení emisí než se čekalo. Má jít nikoliv o 2,6 milionu tun CO2, ale o skoro trojnásobek (6,7 milionů, při rychlosti 120 km/h). Následkem toho se Německu nedaří plnit plány ve snižování emisí skleníkových plynů z dopravy. A k dosažení cílů, ke kterým se unijní země již před lety zavázaly (snížit emise o 55 % oproti roku 1990) bude třeba ještě více úspor u firem, v energetice a u provozu budov, což je mnohdy složité, nákladné a nepříjemné.


Ministr dopravy (za svobodné) kontruje tím, že to nebude třeba, protože lidé díky drahému benzínu sami jezdí pomaleji (což je též můj poznatek z cest po Německu) a ušetřit emise pomohou elektroauta.

Kdo má pravdu nechám na Vás a stejně tak názor na to, zda je lépe trochu ubrat nohu z plynu na dálnici nebo těžko hledat úspory emisí ve firmách a doma.

Jak ale na tuto otázku pohlíží české ministerstvo dopravy? Již to, že celá dlouhá kapitola Programového prohlášení vlády s názvem „doprava“ se obešla bez jediného (!) uvedení slova "emise" nebo "klima", a až na konci stojí jednou (!) slovo "bezemisní", je dnes opravdu unikát. Zdá se, že strategie našeho ministerstva je, že o snížení emisí se postarají ostatní (doufám, že to vědí také na Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo na či Ministerstvu práce a sociálních věcí, neb právě jejich rezorty si s tím budou muset poradit). Přitom emise z dopravy jsou dle data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) druhým nejvyšším zdrojem emisí a navíc, na rozdíl třeba od emisí z výroby energie či dokonce i z průmyslu, viditelně a rychle rostou.

V této situaci navrhnout dokonce zvýšení rychlosti na pár úsecích dálnic je nejen absurdní ale cynické. Co to dělá s emisemi, je docela jasné (zvýšení rychlosti o 10 % na dálnici zvýší spotřebu a tím emise obvykle o zhruba 15 %) a doufám, že to ministerstvo umí spočítat (pokud nic, tak to znamená, že společenský přínos zkrácení doby cestování má též takovýto dopad). Přínos pro jednotlivce toho, když na trase délky třeba 150 km můžete jen pár desítek kilometrů o něco rychleji (a budete mít štěstí, že pak nedojedete do zácpy nebo hustého provozu), umí dopočítat snad každý.

Závazky na snížení emisí skleníkových plynů v Evropě jsou i naše závazky, a odsouhlasila je vláda Andreje Babiše. Dnešní vláda je nejen automaticky přebrala (neb závaznost dohod samozřejmě nemění volby v členské zemi Unie). Naše země, v rámci předsednictví, ukázala velkou loajalitu k těmto dohodám, a dokonce řadu konkrétních cílů jménem zemí EU dojednala (což byl obrovský úspěch našich diplomatů a úřadů). Je proto nejvyšší čas, aby Ministerstvo dopravy rozkrylo, jak k tomuto problému přistoupí. Jistě, ani u našich sousedů v tom nemají úplně jasno, ale vědí, s jakými čísly a jakými možnostmi mohou pracovat. Navíc, tamní rychlá dekarbonizace energetiky jim jistou rezervu dává. Nástup emise a energii šetřící elektromobility v Německu trval, ale teď už je zase naopak opravdu rychlý. 

U nás ale neplatí ani jedno z toho. Nebylo by od věci s poněkud ideologií a populismem zavánějícím zvýšením rychlosti na pár kilometrech naší zoufale nedokončené dálniční sítě počkat nejméně do doby, až vláda projedná nový klimatický plán. Aby bylo více jasno, jak se k podstatnému snížení emisí, pro ekonomiku, firmy i občany co nejlepším způsobem dobereme.

Odkazy na zdroje:

1. Konec závodění na německých dálnicích? Zrušení neomezené rychlosti ušetří víc emisí, než se čekalo
2. Neomezená rychlost na německých dálnicích by mohla zůstat. I díky elektromobilům
3. Data EEA
4. Česko: Dražší dálniční známky, ale i zvýšení rychlosti na 150 km/h