Český stát a jeho dluh (v evropské perspektivě a korunách)
Před pár desítkami hodin zveřejněná publikace Evropské komise zabývající udržitelností dluhů členských zemí dává českou fiskální situaci do žádoucí perspektivy.
Nejprve k evropskému dluhovému obrázku. V úvodu zmíněného textu stojí, že dluh zemí EU (v celku) po dosažení maxima v roce 2020 (91,5% HDP, odhad pro USA je těsně pod 130%) v dalších letech začal klesat a měl by být kolem 86% v roce 2022 (letos ho zřejmě navýší různé státní dotace v rámci energetické krize). Pozoruhodné je, že mezi roky 2021 a 2022 významně klesl vládní deficit, a to z 4,6% na skoro maastrichtských 3,4%. Ve výhledu do budoucna Komise odhaduje, že pod maastrichtskou laťkou 3% bude v roce 2024 11 zemí EU, což je méně než polovina, ale i tak velmi mnoho. Přes očekávaný pokles bude mít i nadále polovina zemí dluh nad 60%, 6 zemí bude mít dluh nad 100% HDP.
V celkovém hodnocení vykazuje 9 zemí vysoká střednědobá fiskální rizika a 10 zemí, včetně ČR, střední míru rizik. Největší riziko v případě ČR představuje riziko růstu nákladů spojených se stárnutím populace. Pozitivní je pro nás hodnocení struktury a rizika financování dluhu.
Na konci velmi detailního textu (v příloze) jsou podrobná data o projekci pro naši zemi. Dočtete se v ní, mimo jiné, že dluh k HDP by u nás měl pokračovat v růstu ve všech uvažovaných scénářích až do roku 2033. Zatímco projekce v roce 2019 očekávala, že dluh se bude v dalších 10 letech pohybovat kolem 35% HDP, projekce z roku 2020 vrcholila nad hodnotou 45% v roce 2026 a poté klesala, dnešní „baseline“ očekává urychlující se růst k 55% v roce 2033. Sedm různých simulací pak vede k výsledků od dluhu ve výši 52,2% po 60,8% HDP v roce 2033.
Je to hodně nebo málo? Pro ilustraci uvádím pár kalkulací, které jsem pro text ohledně nutnosti či nenutnosti fiskální konsolidace udělal na dnešních datech. Závěr nechám na vás:
- Deficit státního rozpočtu za první 3 měsíce dosáhl necelých 170 miliard korun (suma, za kterou se dá podle části lidí postavit jaderná elektrárna)
- Odhady ročního strukturálního deficitu, který odpovídá schodku bez „mimořádných vlivů“ typu energetické krize či ekonomických dopadů války na Ukrajině, se pohybuje mezi 200 a 250 miliardy koruny (20 až 25 tisíc na občana).
- Náš stát dnes platí za desetileté půjčky úrok přes 4,5%. To znamená, že letos plánovaný deficit (300 miliard) zatíží budoucí rozpočty ročně sumou 13,5 miliard (zhruba 4x tolik, co stojí příspěvek na stavební spoření, či více než dvojnásobek nákladu na slevu na jízdné pro penzisty a studenty před jejím snížením)
- Celý státní dluh zřejmě překoná 3 000 miliard, což při dnešních sazbách znamená roční úrokový výdaj 135 miliard korun. Prvních 135 miliard vybraných daní tak padne na „hříchy minulosti“ – tedy úroky z nakumulovaného dluhu. Je to více, než kolik státní rozpočet v roce 2022 vybral na dani z příjmu fyzických osob (bylo to 124 mld.)
Nejprve k evropskému dluhovému obrázku. V úvodu zmíněného textu stojí, že dluh zemí EU (v celku) po dosažení maxima v roce 2020 (91,5% HDP, odhad pro USA je těsně pod 130%) v dalších letech začal klesat a měl by být kolem 86% v roce 2022 (letos ho zřejmě navýší různé státní dotace v rámci energetické krize). Pozoruhodné je, že mezi roky 2021 a 2022 významně klesl vládní deficit, a to z 4,6% na skoro maastrichtských 3,4%. Ve výhledu do budoucna Komise odhaduje, že pod maastrichtskou laťkou 3% bude v roce 2024 11 zemí EU, což je méně než polovina, ale i tak velmi mnoho. Přes očekávaný pokles bude mít i nadále polovina zemí dluh nad 60%, 6 zemí bude mít dluh nad 100% HDP.
V celkovém hodnocení vykazuje 9 zemí vysoká střednědobá fiskální rizika a 10 zemí, včetně ČR, střední míru rizik. Největší riziko v případě ČR představuje riziko růstu nákladů spojených se stárnutím populace. Pozitivní je pro nás hodnocení struktury a rizika financování dluhu.
Na konci velmi detailního textu (v příloze) jsou podrobná data o projekci pro naši zemi. Dočtete se v ní, mimo jiné, že dluh k HDP by u nás měl pokračovat v růstu ve všech uvažovaných scénářích až do roku 2033. Zatímco projekce v roce 2019 očekávala, že dluh se bude v dalších 10 letech pohybovat kolem 35% HDP, projekce z roku 2020 vrcholila nad hodnotou 45% v roce 2026 a poté klesala, dnešní „baseline“ očekává urychlující se růst k 55% v roce 2033. Sedm různých simulací pak vede k výsledků od dluhu ve výši 52,2% po 60,8% HDP v roce 2033.
Je to hodně nebo málo? Pro ilustraci uvádím pár kalkulací, které jsem pro text ohledně nutnosti či nenutnosti fiskální konsolidace udělal na dnešních datech. Závěr nechám na vás:
- Deficit státního rozpočtu za první 3 měsíce dosáhl necelých 170 miliard korun (suma, za kterou se dá podle části lidí postavit jaderná elektrárna)
- Odhady ročního strukturálního deficitu, který odpovídá schodku bez „mimořádných vlivů“ typu energetické krize či ekonomických dopadů války na Ukrajině, se pohybuje mezi 200 a 250 miliardy koruny (20 až 25 tisíc na občana).
- Náš stát dnes platí za desetileté půjčky úrok přes 4,5%. To znamená, že letos plánovaný deficit (300 miliard) zatíží budoucí rozpočty ročně sumou 13,5 miliard (zhruba 4x tolik, co stojí příspěvek na stavební spoření, či více než dvojnásobek nákladu na slevu na jízdné pro penzisty a studenty před jejím snížením)
- Celý státní dluh zřejmě překoná 3 000 miliard, což při dnešních sazbách znamená roční úrokový výdaj 135 miliard korun. Prvních 135 miliard vybraných daní tak padne na „hříchy minulosti“ – tedy úroky z nakumulovaného dluhu. Je to více, než kolik státní rozpočet v roce 2022 vybral na dani z příjmu fyzických osob (bylo to 124 mld.)