„Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno!“ (Marcus Porcius Cato) 19. 1. 2011 poslanec Marek Šnajdr předložil ve výboru pro zdravotnictví pozměňovací návrh k zákonu O ochraně veřejného zdraví, který věcně nesouvisí s projednávanou problematikou kvality vody ke koupání. Z tohoto návrhu a několikaletého úsilí autora je možno nabýt dojmu, že Marek Šnajdr...ostatně soudí, že zdravotní ústavy a primární prevence musí být zničeny … V daném případě se tak nabízí srovnání s jiným politikem starověké římské říše: Marcus Porcius Cato Censorius byl římský spisovatel, politik, voják a řečník. Pocházel z nízkého rodu, ale prosadil se jako voják a byl znám prosazováním zničení Kartága a odtud plyne i jeho slavný výrok „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno! Zdá se, že podobnost obou politiků v případě ničení nejen zdravotních ústavů a primární prevence není nikterak náhodná.



Od doby svého nástupu na ministerstvo zdravotnictví v roce 2006 Marek Šnajdr usiluje o likvidaci zdravotních ústavů. Nejdříve se připravovaly transformační projekty na převod ústavů na akciové společnosti a jejich privatizace. Přestože transformaci všech přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví na akciové společnosti zastavil v květnu 2008 tehdejší premiér Topolánek, pokračovaly dál přípravy na jejich zničení.
V historických souvislostech je možno spatřit systematickou likvidaci primární prevence, uznávaného systému ochrany veřejného zdraví v České republice. Je třeba hledat odpovědi na otázky, v čí prospěch se tak děje, kdo má zájem o špičkově vybavené laboratoře a zajímavé nemovitosti a na tom aby se zničil světové uznávaný systém primární prevence, který v každém zdravotním systému znamená významnou brzdu růstu nákladů na léčbu nemocí?!
V roce 2003 došlo k rozdělení OHS a KHS na KHS a Zdravotní ústavy za účelem oddělení výkonu státní správy a laboratorních činností a odstranění možného konfliktu zájmů při laboratorním vyšetřování pro státní organizace a privátní sektor. Zdravotní ústavy tehdy dostaly zákonem množství cenných úkolů pro primární prevenci.
Na rozdíl od KHS mohly být příjemcem dotací na preventivní programy.
Hlavní náplní zdravotní ústavů byly:
- zdravotní služby (rozbory klinických vzorků, imunologické ambulance, pracovní lékařství, očkování, účast na preventivních programech a další),
- laboratorní služby (laboratorní vyšetření vod, odpadů, zemin, ovzduší, měření hluku, vibrací, osvětlení a další)
- expertní služby (hodnocení vlivu zdravotních rizik, posouzení vlivu na veřejné zdraví, zpracování rozptylových studií a další).
Do Zdravotních ústavů musely být tehdy převedeny jak všechny laboratoře, tak také všechna pracoviště nevykonávající státní dozor, tedy i pracoviště klinická, paraklinická a pracoviště ochrany veřejného zdraví, podpory zdraví a primární prevence chorob.
Od roku 2007 však byli odborní pracovníci programu podpory zdraví houfně propouštěni a v současné době je situace taková, že např. v Moravskoslezském kraji dnes pracuje v programu podpory zdraví 1 lékařka a 1 asistentka. Obdobné je to dnes ve všech krajích. Například pro kraje Ústecký a Karlovarský byla rozpuštěna celá skupina 8 pracovníků; přitom tato skupina patřila k nejlepším v republice, účastnila se projektů v rámci EU i WHO!!!
Ministerstvo zdravotnictví tak místo rozvíjení kapacit Zdravotních ústavů a posilování jejich role v primární prevenci začalo primární prevenci a Zdravotní ústavy systematicky likvidovat.
Každý ZÚ měl svou vlastní strukturu pracovišť a své odborné zaměření, které bylo dáno převažující místní problematikou a historickými zkušenostmi a vývojem hygienické služby v daném regionu. Např. v Ústí nad Labem bylo velmi silné zaměření na využití možností, které poskytuje obor imunologie pro zjišťování vlivu životního prostředí na zdravotní stav člověka. Již v 80. letech minulého století byla KHS v Ústí nad Labem takto vyprofilována a její výsledky velmi uznávané. Od r.1953 byl obor lékařská mikrobiologie začleněn do struktury hygienické služby (OHS, KHS) a v 60.-70. letech se z něj vyčlenil samostatný obor klinické imunologie (dnes v ČR alergologie a klinická imunologie).
Zdravotní ústav Ústí nad Labem měl od svého vzniku výkonnostně i odborně dominující pracoviště klinické imunologie a alergologie, jehož význam podtrhuje i to, že je v koncepci tohoto lékařského oboru v ČR uvedeno mezi 10 klíčovými pracovišti pro ČR; tato pracoviště mají odpovědnost za poskytování zdravotní péče a rozvoj oboru v daných regionech. Proto ústecká imunologie na ZÚ musí být připravena zajistit imunologický servis pro kterékoli nemocniční či ambulantní zdravotnická zařízení v celém kraji. Na Centru imunologie a mikrobiologie ústeckého ZÚ jsou i další regionálně i nadregionálně důležitá pracoviště: klinická mikrobiologie, mikrobiologický monitoring (epidemiologická mikrobiologie, podle SZÚ se jedná o jedno z nejkvalitnějších takových pracovišť v celé ČR), genotoxikologická laboratoř – jedna ze 2-3 reálně funkčních v ČR (!), vynikající pracoviště očkování a cestovní medicíny, atd. Tak podrobný výčet je nutný jako kvalifikovaná obrana proti neuvěřitelně zkreslujícímu a nepravdivému popisu činností zdravotních ústavů mimo Prahu a Ostravu, které opakovaně uváděli poslanec Marek Šnajdr i pan ministr Heger ve svém vystoupení v poslanecké sněmovně dne 9.2.2011. Pokud poslanci i ministři mají pro své rozhodování tak neuvěřitelně účelově zkreslené a nepravdivé informace, pak se nelze divit vysoké zmetkovosti české legislativy.
Hygienické laboratoře ve zdravotních ústavech představují špičková pracoviště svého oboru. Tyto laboratoře jsou specializované na zkoumání vody, ovzduší, hluku, potravin, apod. a evidentně jsou předmětem zájmu soukromých investorů. Tyto laboratoře MUSÍ mít k dispozici mnoho metodik, přístrojů, odborníků, specialistů, apod., aby mohly odborně a na současné úrovni zajišťovat odborný servis pro řešení všech problémů životního prostředí. V protikladu k tomu požadavky „státu“ - dnes krajských hygienických stanic se snižují rok od roku v důsledku dlouhodobě systematicky omezovaného rozpočtu ministerstva zdravotnictví pro hygienické stanice a Zdravotní ústavy.
Do struktury činností ZÚ v ČR také patří pracovní lékařství, které se ale řadu let potýká s kompetenčními spory v rámci existujících dvou odborných společností v ČR a také problematika hodnocení zdravotních rizik – přitom ta měla být jednou z nosných činností nově vzniklých ZÚ.
Je naprosto tragické, že pro cílenou primární prevenci chorob v tomto systému není místo.

Dnešní úloha a postavení KHS: z dnešních KHS se stala pracoviště, která zásadně NESMÍ kontrolovat nic jiného, než to, co je uvedeno a jednoznačně stanoveno zákonnou normou (EU, ČR). Každé rozhodnutí KHS musí mít oporu v zákoně (nestačí jen obecné ustanovení). Za této situace si žádný pracovník hygienické služby nedovolí upozornit třeba i na očividný zdravotní problém, který však nemá konkrétní oporu v zákonné normě !!! Proto je činnost KHS stále více oslabována.
S příchodem Marka Šnajdra na ministerstvo následovala cílená destrukce těchto zdravotnických zařízení. Od roku 2007 nastalo drastické a záměrné omezování rozpočtů KHS a Zdravotních ústavů, následné propouštění odborných pracovníků a úplné odnětí dotací Zdravotním ústavům. V roce 2008 došlo k převedení pouhé poloviny odborníků na primární prevenci do Státního zdravotního ústavu Praha. Během následujícího roku pak z těchto lidí byla propuštěna další čtvrtina z původního počtu.
V roce 2008 předložilo ministerstvo zdravotnictví novelu č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví, která měla zlegalizovat převod skladování a distribuce očkovacích látek z KHS na soukromé firmy a umožnit ministerstvu zdravotnictví slučovat a rušit zdravotní ústavy podle svého uvážení. V červenci 2009 rozhodlo ministerstvo zdravotnictví, v rozporu se zákonem, o odnětí skladování a distribuce očkovacích látek krajským hygienickým stanicím a o přidělení této zakázky na 3 roky konsorciu firem PHOENIX – AVENIER. Průběžně docházelo k personální devastaci zdravotních ústavů a do vedení několika ústavů byli jmenování nekompetentní lidé.
Na podzim roku 2009 začalo projednávání zmíněné novely zákona o ochraně veřejného zdraví ve sněmovně. Ministryně Jurásková uvedla, že zákon není dobře připraven, že požadavek EU na kontrolu kvality vody na koupání bude řešen vyhláškou. Sněmovna poté návrh novely zamítla. V průběhu roku 2009 začalo ministerstvo zdravotnictví připravovat tzv. restrukturalizaci KHS a Zdravotních ústavů a ústavy byly nuceny přejít na jednotné výkaznictví a softwarové vybavení pod „ostravský“ systém.
Když si výbor pro zdravotnictví poslanecké sněmovny vyžádal odborný seminář k této restrukturalizaci, pak s výjimkou jediného přizvaného odborníka nebyl dovolen vstup pracovníkům Zdravotních ústavů ani odborné veřejnosti. Na začátku roku 2010 se uskutečnil další pokus o tzv. restrukturalizaci zdravotních ústavů a KHS.
V březnu 2010 se jím zabývala i mimořádná schůze poslanecké sněmovny a ministryně Jurásková proces zastavila. Přesto byl připraven záměr na sloučení všech ústavů pod Prahu a Ostravu. Koncem roku 2010 ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. – sněmovní tisk 165. Primárně měla řešit pouze kontrolu kvality vody na koupání. 19. ledna 2011 však bývalý první náměstek ministerstva zdravotnictví, nynější poslanec ODS Bc. Marek Šnajdr předložil přílepek k uvedenému zákonu - k tisku 165, kterým má dojít ke sloučení zdravotních ústavů pod ZÚ Praha a ZÚ Ostrava, ale podle některých odborníků se jedná o předstupeň faktického zrušení zdravotních ústavů a dovršení několikaletého úsilí autora návrhu. A navíc velmi nestandardním způsobem, přestože vládní koalice při svém vzniku jasně deklarovala zákaz předkládání přílepků. Výbor pro zdravotnictví tento pozměňovací návrh schválil, pouze 3 poslanci hlasovali proti, někteří se zdrželi.
O zákonu se má hlasovat v polovině března ve 3. čtení.
Opakuje se tak situace ze srpna roku 2007, kdy 101 poslanců vládní koalice propasírovalo poslaneckou sněmovnou bez jakékoliv odborné diskuse 18 - ti stránkový přílepek - pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu!!! k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zcela zásadně tak poslanci změnili způsob stanovování cen a stanovování výše úhrad léčivých přípravků ze zdravotního pojištění, tedy oblast, kde se ročně rozhoduje o 60 – 70 mld. ze zdravotního pojištění. Média však tento „majstrštyk“ ponechala téměř bez povšimnutí v pozadí bezvýznamných půtek o podobu regulačních poplatků. Přitom s dopady tohoto záměrně špatně připravované návrhu se náš zdravotní systém potýká dodnes a tratí na něm minimálně 10 miliard korun ročně! Stejný postup zvolil poslanec vládní koalice Marek Šnajdr i nyní v případě slučování, resp. rušení zdravotních ústavů. Jak se postaví k takovému stylu práce vlastního poslance pan premiér Nečas? Budou se všichni poslanci současné koalice rozhodovat podle svého svědomí a vědomí nebo budou nuceni podlehnout stádovému efektu? Kde jsou prohlášení o nepřijatelnosti přílepků o nestrpění korupce, kde je volání po transparentnosti legislativního procesu? Arogance moci u některých jedinců je evidentně bezmezná. Zdá se, že předvolební sliby některých politiků i premiéra zůstávají jen na předvolebních billboardech a letácích!