Společnost IZIP odkryla svou pravou tvář a jasně dokázala, že citlivé údaje o pacientech v elektronických zdravotních knížkách projektu IZIP jsou obchodovatelná komodita a mají se stát předmětem prodeje. Důvěřiví klienti, kteří poskytli souhlas ke vstupu do IZIPu, se mohou právem obávat, jak s jejich údaji bude naloženo a kde všude se ocitnou!


Podle informací z ČTK pohrozila společnost IZIP Všeobecné zdravotní pojišťovně, že pokud s ní neprodlouží smlouvu na správu portálu VZP, nabídne osobní data klientů a jejich kontakty jiné pojišťovně. Správní rada VZP odsouhlasila prodloužení smlouvy na správu portálu na dobu neurčitou s půlroční výpovědní lhůtou. Přitom správu portálu zadal management VZP bez veřejné soutěže před dvěma lety a není jasné, kolik korun IZIP za správu portálu dostává.
Je neuvěřitelné, jak se celý zlodějský projekt IZIP vyvíjí. Před 11 lety tehdejší poslanci ODS Cabrnoch a Ouzký nabídli VZP svůj nápad - projekt elektronických zdravotních knížek k vedení elektronických záznamů o pacientech. Správní rada VZP tento projekt začala za peníze VZP uvádět v život, platila lékařům za jejich účast v systému. Až dosud celý tento nefunkční projekt stál téměř 2,5 miliardy korun, které nemohly být vynaloženy na léčení pacientů. Aby to nebylo málo, zadal management VZP společnosti IZIP ještě správu portálu, samozřejmě, bez výběrového řízení.

Po informacích, že ministr Heger chce projekt ukončit, následovala řada kroků, kterými se zainteresovaní snažili ukončení projektu zabránit, nebo alespoň tento krok VZP značně prodražit. Oba, dnes již europoslanci za ODS, Cabrnoch i Ouzký prodali akcie tajuplné švýcarské firmě ( a tvrdí, že s projektem již nemají nic společného) a pan ředitel pojišťovny Horák zase horlivě vyjednával o získání většinového podílu v IZIPu pro VZP.
To vše v okamžiku, kdy již bylo zřejmé, že ministr chce, aby VZP smlouvu ukončila.

Kdo je vlastně majitelem IZIPu? Kdo za touto společností stojí? To nezjistíte,protože fenoménem poslední doby v České republice jsou firmy s anonymními akciemi, nebo též s akciemi na doručitele. Tyto firmy, jejichž akcionář je znám až v okamžiku valné hromady, vznikají v našem českém absurdistánu jako houby po dešti, aby jejich skuteční majitelé – kmotři - mohli dojit státní a veřejné prostředky bez rizika, že by veřejnost měla kontrolu nad tím, kde miliardové peníze ze zlodějských projektů končí a nad vazbami lobistů a politických stran.
Objevují se firmy s nulovou historií bez zkušeností, se sídly nejčastěji na Kypru, na Maltě, případně v jiných daňových rájích. Tyto firmy vyhrávají miliardové veřejné zakázky ve zdravotnictví, ale i v jiných oborech. Příkladem může být známá několikamiliardová zakázka pro IKEM, vypsaná 6 měsíců před volbami do poslanecké sněmovny a vyhodnocená až po volbách, zakázka na distribuci vakcín od ministerstva zdravotnictví, apod .
Pokusy o zákaz těchto společností učiněné v roce 2010 skončily nezdarem a ODS, která zásadně protestovala proti zákazu těchto společností s poukazem na obecnou lidskou závist slibovala, že těmto společnostem se zamezí přístup k veřejným zakázkám.
Nic takového se nikdy nenaplnilo, ačkoliv koalice ODS, TOP 09, Starostů a nezávislých a VV slibovala odstranění korupce. Dokonce ani admirálu Karlovi Schwarzenbergovi se nepodařilo vymést modré a rudé krysy a zavřít tuneláře, jak sliboval ve svém předvolebním animovaném klipu.

Ve zdravotnictví v posledních 6 letech šlo především o získání dat o pacientech.
Uskutečnilo se postupně několik pokusů.
Prvním známým pokusem byl již zmíněný projekt elektronických zdravotních knížek IZIP zahájený před 11 lety.
V roce 2008 byl v Zákoně o zdravotních službách navržen tzv. Národní zdravotnický informační systém, který měl shromažďovat veškerá citlivá data o každém z nás. Zákon byl stažen z poslanecké sněmovny premiérem Topolánkem.
V roce 2009 zadal Státní ústav pro kontrolu léčiv veřejnou zakázku na tzv. Centrální úložiště dat, které mělo shromažďovat veškeré údaje o diagnózách pacientů a údaje z papírových i elektronických receptů. Protože tento registr neměl oporu v zákoně a SUKL do té doby vynaložil protiprávně 120 milionů korun, ministerstvo zdravotnictví prosadilo změnu zákona, kterým se zavedla zvláštní kategorie léčiv – výdej volně prodejných léčiv s omezením (týkalo se léků s obsahem pseudoefedrinu jako hlavní suroviny pro výrobu pervitinu). Protože řada lékáren raději prodej těchto přípravků oželela a Úřad na ochranu osobních údajů nařídil již pořízené databáze údajů zničit, přišel SUKL a Markem Šnajdrem ovládané ministerstvo zdravotnictví s návrhem zákona, který měl toto centrální úložiště dat uzákonit. To se jim naštěstí nepodařilo.
Nakonec, po volbách do sněmovny, se v roce 2011 lobistům konečně podařilo prosadit nový zákon O zdravotních službách, jehož součástí je právě Národní zdravotnický informační systém, v němž mají být shromažďovány veškeré citlivé údaje o zdravotním stavu, zdravotních problémech, o užívaných lécích u každého z nás a všechny tyto údaje mají být spojeny s našimi rodnými čísly. Tuto databázi podle zákona může spravovat ministerstvo nebo jím pověřená osoba. To je v naprostém rozporu s ochranou osobních údajů, což vyjádřil opakovaně i Parlamentní institut a má se tím zabývat i Ústavní soud.
IZIP byl vlastně takový předskokan Národního zdravotnického informačního systému a ukazuje se, že bezpečnost citlivých dat je v České republice naprostou iluzí a všechno se může stát předmětem obchodu – vždyť kvůli tomu se to přece dělá!
Ve správní radě VZP má díky mechanismu obsazování správní rady vždy většinu vládní koalice. Z toho pohledu je zajímavé, že ani minulé vlády, vedené ČSSD, se nesnažily tento evidentní penězovod přeseknout (proč asi?).
Společnost IZIP tak nakonec ukázala svou pravou tvář a dokázala, kam až je schopna zajít, když vydírá VZP a hrozí, že citlivá data o pojištěncích prodá, zatím (jenom) jiné zdravotní pojišťovně (můžete hádat, které). Jedná se totiž o velmi zajímavá data, která mohou zajímat farmaceutické firmy, ale také komerční pojišťovny, nebo zaměstnavatele, aby si prolustrovali, zda jejich klienti nebo zaměstnanci jsou zdraví, nebo jakými nemocemi, či psychickými problémy trpí. Ta data se mohou stát předmětem vydírání každého z nás!
Podle informací v Lidových novinách předseda správní rady VZP a poslanec Marek Šnajdr křičel na ministra Hegera, když se dozvěděl, že ministr podal trestní oznámení na IZIP: „Co si to dovolujete?“
Ptejme se proto dnes, co si to ten IZIP a ti, kterým patří, dovolují, že vyhrožují, že data, které jim v dobré víře pacienti a lékaři svěřili, prodají?
Jestli chceme v České republice vybřednout z tohoto bahna, neobejdeme se bez zákazu společností s anonymními akciemi s nejasnou majetkovou strukturou. To je naprosto zásadní pro čistotu podnikatelského prostředí a ochranu veřejných prostředků. A žádné podobné databáze nesmí být spojovány s rodnými čísly pacientů. Věřím, že se lidé z tohoto příkladu poučí a nebudou lehkovážně svěřovat svá nejintimnější data podobným pochybným, ani seriozně vypadajícím projektům! Žijeme přece v České republice a tady se přece dá získat a prodat úplně všechno!
Pane ministře Hegře, zveřejněte, kdo jsou Ti vyděrači z IZIPu, projekt ukončete a udělejte pořádek ve správní radě a managementu VZP, aby se něco podobného nemohlo opakovat!!!

(Článek byl napsán pro redakci Medical Tribune)