V rámci akce rušení 10 000 akutních lůžek se po říjnových volbách připravuje 2. vlna tvrdého útoku Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven na rušení, či násilné slučování celých oddělení a neobnovení smluv u těch nemocnic, které na požadovanou redukci akutních lůžek nepřistoupí. Nejde o úspory, jde o cílenou likvidaci nemocnic a jejich následný prodej řetězcům.

Nepodepsáním smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a nemocnicí tak fakticky dojde ke zrušení nemocnice, neboť tak nebude naplněna zákonná podmínka k úhradě zdravotní péče v tomto zdravotnickém zařízení. Tato druhá vlna bude stejně neobjektivní a živelná, jako byla ta první na jaře, proto ji pan ministr raději pozastavil a odsunul na dobu po volbách.

Příprava na tuto velkou akci, která má za cíl změnit strukturu lůžkové péče v České republice ve prospěch velkých a specializovaných center na úkor běžné akutní a levné medicíny poskytované nemocnicemi na krajské či okresní úrovni, byla pozoruhodná.
Ministerstvo zdravotnictví nejdříve prosadilo nový zákon o zdravotních službách, který mj. zrušil zásadní zákon O péči o zdraví lidu, ve kterém byla zakotvena zásadní a důležitá vazba na ústavní právo občanů na bezplatnou zdravotní péči (a elegantně slovo „péče“ nahradil slovem „služby“ čímž dostal zdravotní péči na úroveň obchodovatelné komodity, jako například auta, či jiné zboží…) a také zákon O nestátních zdravotnických zařízeních.
Ministerstvo zdravotnictví se tak zcela vědomě zbavilo jakékoliv pravomoci a odpovědnosti k ovlivnění sítě zdravotnických zařízeních s výjimkou velkých a specializovaných center ve fakultních nemocnicích.
Veškeré rozhodování o tom, zda některá nemocnice bude, či nebude existovat, tak ministerstvo a poslanecká sněmovna přehodily na zdravotní pojišťovny, přičemž hlavní úlohu sehraje Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má smlouvy se všemi nemocnicemi. Prohlášení a petice všech velkých zdravotnických asociací jen dokladují, jak je situace vážná.

Nejde totiž o promyšlené a rozumné snížení počtu akutních lůžek ve velkých nemocnicích, podle nějakého plošného územního pokrytí a o jejich přeměnu na tolik potřebná lůžka následné péče, nebo na lůžka sociální s přímou vazbou na péči akutní.
Jde o to, cíleně zlikvidovat menší nemocnice, případně z nich vytvořit léčebny dlouhodobě nemocných a jejich klientelu nuceně převelet do vybraných nemocnic, a to bez ohledu na to, že především starším obyvatelům a dětem se tak výrazně zkomplikuje včasná dostupnost potřebné akutní lůžkové péče v základních oborech, jako jsou interna, chirurgie, dětská oddělení, porodnice, apod.
Podzimní taktika VZP se částečně změnila a pod pláštíkem úspor se vyvíjí tlak nejen na rušení celých oddělení, ale také na zřizování společných lůžkových fondů. V zásadě to znamená sloučení dvou a více oddělení pod 1 primáře, přičemž ta oddělení, které už nebudou mít primariát jsou odsouzena k postupnému zániku. A počet akutních lůžek bude v každém případě snížen s poukazem na to, že lůžka zbývající budou sloužit podle potřeby různým oddělením. Tak se stane, že na jednom vícelůžkovém pokoji budou moci být vedle sebe hospitalizování pacienti s různými diagnózami (žlučník, mozková příhoda, oční operace, atd.)
Skrytým cílem tohoto nuceného snižování akutních lůžek je však kromě omezení běžné dostupnosti nemocniční péče v regionu i plánovité snížení plateb VZP těmto nemocnicím.
Přitom VZP krajským nemocnicím nenavýšila platby pro rok 2012, naopak je v rozporu s tvrzením ministerstva snížila. Krajské nemocnice v žádném případě nejsou důvodem propadu hospodaření a rostoucí ztráty VZP.

Proč tedy došlo k navýšení úhrad u vybraných nemocnic a nasmlouvání úhrad drahé péče, kterou je možno v drtivé většině poskytnout tzv. starým způsobem za nižší úhradu – např. tzv. robotické operace (s výjimkou operací onkologických)?
Je velmi zajímavé, že výběr pojistného roste, v současné době 108,42% úrovně stejného období 2011 a peníze ve zdravotnictví údajně nejsou! Ale přitom všichni tušíme, kde jsou ….
Dochází k plánovité ekonomické destrukci menších krajských a oblastních nemocnic, kterým nebyly navýšeny platy lékařů oproti nemocnicím státním, zásadnímu zvýšení DPH, promítá se vliv inflace, růst cen energií a vody, zlodějské projekty, např. IZIP, financování ztráty převzaté a zadlužené Zdravotní pojišťovny Média (500 milionů korun), za které nikdo nenese odpovědnost, nasmlouvávání nových kapacit a nadstandardní platby některým zařízením na úkor poctivé práce lékařů a sester v jiných menších nemocnicích.
Výsledkem je prohlubování finanční ztráty malých nemocnic, a téměř čtyřnásobné saldo jejich závazků a pohledávek. To je jasný signál, že v systému chybí peníze, či spíše, že jsou rozdělovány neúčelně a neobjektivně podle politických a lobistických vazeb a je jen otázkou krátkého času, kdy se systém zhroutí.
Ministerstvo zdravotnictví a celá vládní koalice tak změnou zákonů ponechaly VZP volnou ruku, aby odvedla tuto špinavou práci. Cíl je jasný. Menší nemocnice dostanou od VZP nevýhodné smlouvy, které je ekonomicky zničí a nemocnice v současné podobě skončí.
Ne však nadlouho, protože zájemců o provozování nemocnic je dost. Přijdou zdravotnické řetězce, zadlužené nemocnice od krajů odkoupí za uměle snížené odhadní ceny (včetně veškerého majetku movitého, nemovitého, pozemků apod.) a ještě budou noví majitelé vítáni jako spasitelé, protože současně zachrání pracovní místa a dostupnost péče. A na provozování dostanou daleko výhodnější smlouvy od VZP a dalších pojišťoven, než měli dosavadní provozovatelé.
Řetězce budou dále posilovat své výsadní postavení a dojit systém, až se zhroutí.
Potom skoupí i dosud odolávající zbytek a ten silně zredukují, protože budou mít monopol, budou ovládat pojišťovny, nemocnice, polikliniky, lékárny, distribuci léčiv a vakcín, laboratoře.

Můžeme se poučit na na Slovensku. Dovolím si volně citovat ze slovenského tisku: „Klíčovým bylo manažerské ovládnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny (její šéf přišel z Penty) a tak spolu s vlastní pojišťovnou Důvěra rozhodují o platbách za 93 % všech občanů Slovenska. Navíc zákon dal pojišťovnám ještě volnější ruku při výběru poskytovatelů zdravotní péče. A tam je původ „tržního stalinismu“, který skupina ve zdravotnictví na Slovensku zavedla.
Vzorec je jednoduchý – čím méně vyplatíte, tím více vyděláte. A když už vyplatíte, tak jenom svým zařízením. Penta ovládla na Slovensku téměř každou část řetězce: - pojišťovnu, lékárny, polikliniky, laboratoře, nemocnice. Dokonce i nezávislé instituty, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění ve prospěch jejich strategie…..“
Pan Rudolf Zajac, který pomáhal ke změnám slovenského zdravotnictví dnes radí panu ministru Kalouskovi. A slovenský rukopis a inspirace jsou čitelné i ve změnách zákonů u nás.

A za tento výše popsaný nepořádek neponese nikdo odpovědnost, dokonce ani ministr zdravotnictví Leoš Heger, který dělá, že nevidí a neslyší, protože mu to umožňují zákony, které sám, pod dozorem Marka Šnajdra a dalších, uvedl do českého zdravotnictví.

Článek byl napsán pro redakci Medical Tribune