Není trafika jako trafika
Aféra Nagyová a spol. rozpoutala vzrušenou debatu o tom, co je/není korupce, které si všimli i v Anglii. Bohužel se v ní málokdo obtěžuje přesně definovat pojmy a naopak do ní kdekdo vnáší různá matoucí přirovnání. Což vede, jako obvykle, k polarizaci mezi dvěma černobíle radikálními názory: jedni křičí, že každý politický handl je korupce, a druzí zase straší, že potrestáme-li Fuksu a spol., bude to znamenat konec politiky. Takto však věci opravdu nestojí.
Předesílám dvě věci:
1. Osobně považuji jednání protagonistů aféry „demise za trafiku“ za skandální a nepřijatelné. Nevím však, zda, a pokud ano, tak v jaké míře je jejich jednání v našem právním řádu trestné, ať už z hlediska jeho podstaty či s ohledem na poslaneckou imunitu. Na to máme soudy.
2. Nepolemizuji proto o trestněprávní (ne)vině protagonistů. Polemizuji s názorem, že dotyčný případ se nevymyká běžné, sice nevábné, leč normální a nezbytné politické praxi.
Hodně politiků i komentátorů tvrdí, že pokud by byli pánové Fuksa a spol. odsouzeni, musela by jít sedět plus minus celá politická scéna. Ohánějí se různými příklady, kdo všechno prý spáchal to samé. Vybral jsem tři příklady, které se často objevují i v internetových diskusích:
- Vladimír Špidla a jeho nominace do Evropské komise
- Livia Klausová a snaha Miloše Zemana ji protlačit na velvyslanecký post na Slovensku
- Jaroslav Tvrdík a jeho angažmá v čele ČSA.
Aby bylo jasno: na všechny tři případy mám vyhraněně negativní názor. Ale o to tady nejde. Jsou skutečně všechny z jednoho soudku – nebo je kauza Fuksa a spol. kvalitativně jiným případem, než „normální“ rozdávání „trafik“?
Aby „trafika“ mohla být považována za úplatek, měla by dle mého názoru prokazatelně splňovat všechna následující kritéria:
1. Určitá funkce („trafika“) byla politikovi svěřena za to, že udělal něco, co a priori udělat nechtěl.
2. Korumpovaný je vůči korumpujícímu v pozici síly, resp. korumpující nemá žádný legální a dostatečně efektivní prostředek, jak korumpovaného přimět, aby mu vyhověl.
3. To, co korumpující od korumpovaného chce, je přinejmenším eticky problematické či dokonce přímo nelegální.
4. Význam služby (požadovaný čin korumpovaného) a protislužby (plnění, kterého se mu dostane za odměnu) má srovnatelnou a významnou až zásadní hodnotu pro obě strany.
5.Obě strany jednají na základě dopředu explicitně dohodnutého “obchodu”.
Nikoli dalším kritériem, avšak přitěžující okolností je dle mého názoru šestý bod:
6.“Plnění“ (tj. slíbená a následně udělená „trafika“) se týká organizace či instituce, která nepatří do politické sféry.
Srovnejme vybrané čtyři případy v těchto šesti bodech. Následuje stručná verze, eventuální zájemci a vytrvalci si mohou přečíst podrobnější zdůvodnění jednotlivých hodnocení níže.
Ad 1:
Je třeba prokázat, že neexistuje žádný významný důvod se domnívat, že by dotyčný politik předmětné rozhodnutí udělal tak jako tak, bez ohledu na to, zda mu něco bylo či nebylo slíbeno.
- Fuksa a spol. : ANO – poslanci a priori mandát skládat nechtěli, navíc tím umožnili přijetí něčeho, proti čemu vehementně bojovali.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 2 :
Věrohodnost hypotézy o korupčním úmyslu zvyšuje okolnost, že korumpující nemá žádný prostředek, jak legálně korumpovaného k dotyčné protislužbě přimět nebo se bez ní obejít; a korumpovaný si je toho vědom a zneužívá toho.
- Fuksa a spol. : ANO, neboť neexistuje legální způsob, jak poslance zbavit mandátu. A poslanci-rebelové tak byli v pozici, že mohli vydírat.
- Špidla : NE
- Klausová : ANO
- Tvrdík : NE
Ad 3
To, co korumpovaný pod vlivem korumpujícího činí, jde proti povinnostem, které mu ukládá zákon či jiná pravidla platná pro jeho profesi.
- Fuksa a spol. : ANO, svým jednáním porušili Ústavou předepsaný poslanecký slib.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 4
Je podstatné vzít v úvahu princip přiměřenosti: aby označení za korupci mělo logiku, musí předmět obchodu mít srovnatelnou a vysokou cenu pro obě strany.
- Fuksa a spol. : ANO, neboť složit mandát je pro politika zásadní rozhodnutí – a pro Nečase a spol. zase šlo o přežití vlády.
- Špidla : ANO
- Klausová : NE
- Tvrdík : ANO
Ad 5
A na závěr snad nejdůležitější kritérium: je též třeba prokázat, že došlo předem k jasně uzavřené dohodě o konkrétních závazcích, za které následně přijde konkrétní plnění.
- Fuksa a spol.: ANO, tedy alespoň to tak velmi silně vypadá. Ale asi právě v tomto bodě bude nejdůležitější, co žaloba dokáže prokázat.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 6:
Byť to není určující, domnívám se, že nelze zcela opominout otázku povahy funkce, která je jako „trafika“ použita. Jsou funkce, které jsou bytostně politické a u kterých je legitimní, aby si je politici, kteří k tomu dostali od voličů mandát, obsazovali, jak se jim zlíbí. Samozřejmě lze z politického, odborného či etického hlediska kritizovat, jak s těmito funkcemi nakládají. Ale pokud je rozdávají na základě „stranických zásluh“ či kvůli svým jiným vnitrostranickým a politickým potřebám, je to jejich právo. Do této kategorie lze zařadit veškeré politické funkce (ministři, parlamentní funkcionáři, členové rad v obecních či krajských zastupitelstvech, ale také eurokomisař či delegát v různých mezinárodních politických organizacích + místa na kandidátkách do zastupitelských sborů). S jistým váháním bych sem zařadil i náměstky ministrů. A s ještě větším váháním možná i posty velvyslanců.
V žádném případě by však do této kategorie neměly patřit posty ve vedení státních či polostátních firem. Ty nejsou a nesmí být lénem politických stran. Stát by měl svá vlastnická práva vykonávat jako dobrý hospodář (otázka je, zda toho vůbec může být schopen; ale měl by se o to alespoň snažit): tj. s maximálním ohledem na zájem dotyčné firmy. Pokud vláda vybírá lidi do čela těchto společností primárně podle svých politických potřeba a nikoli na základě úvahy o jejich kompetentnosti a přínosu pro firmu, stát se zpronevěřuje své roli. Z tohoto hlediska jsou Špidla v Bruselu a eventuálně snad i Klausová v Bratislavě v pořádku (byť já osobně bych je tam neposlal ani náhodou). Zato Tvrdík v ČSA či Fuksa v Českém Aeroholdingu nejsou v pořádku ani trochu.
Zde je konečné skóre:
Fuksa a spol. : 5 ANO (pokud se potvrdí, že šlo o dopředu dohodnutý handl) + zneužití nepolitické funkce k politickým účelům. Kvalifikace této kauzy jakožto korupce má velmi solidní základ. Zda to bude stačit na postih v trestněprávní rovině, nám řeknou soudci.
Špidla: 4 NE, 1 ANO + přidělení politické funkce politikovi z politických důvodů. Tato nominace je kritizovatelná z mnoha důvodů; ale s uplácením to nemá nic společného a rozdíly oproti současné kauze jsou četné a podstatné.
Klausová: 4 NE, 1 ANO + přidělení relativně politické funkce manželce politika z politických důvodů. „Malá domů“, která si zaslouží kritiku, ale s kauzou Fuksa a spol. nemá prakticky nic společného a za korupci ji označit nejde.
Tvrdík: 4 NE, 1 ANO + přidělení nepolitické funkce politikovi z politických důvodů. Velmi nevhodná a z hlediska ČSA téměř zločinná „trafika“, ale ani zde nelze seriózně mluvit o korupci. A opět se jedná o velmi odlišné schéma, než v případě exposlanců za ODS.
Co z toho všeho plyne?
Případ Fuksa a spol. je velmi netypický a z celé řady důvodů jej lze vnímat jako exces, kterým se jeho protagonisté dostali za hranici toho, co lze v politice tolerovat. Pokud by byli jeho protagonisté odsouzeni, vytvořilo by to precedent, který by tuto hranici lépe vyznačil a jasně ukázal, kde leží bod, za který se nesmí v politickém „trafikaření“ a handlování zajít. V žádném případě by však vyznačení této hranice neznemožnilo dobré fungování „normální“ politiky. Naopak...
+ + + + + + + + + + + +
Podrobnější zdůvodnění hodnocení jednotlivých případů ve zmíněných 5 klíčových bodech:
Ad 1: prokázat, že neexistuje žádný významný důvod se domnívat, že by dotyčný politik předmětné rozhodnutí udělal tak jako tak, bez ohledu na to, zda mu něco bylo či nebylo slíbeno.
- Fuksa a spol. : ANO
Poslanci nijak nedávali najevo, že by chtěli mandáty složit. Prohlašovali, že právě oni jsou skutečnými nositeli volebního program ODS – jejich demise by tedy byla zradou na voličích. Její oznámení bylo všeobecně vnímáno jako překvapení. Oni sami ji veřejně nechtěli nijak komentovat či vysvětlovat.
- Špidla : NE
Na jeho demisi není nic zvláštního, naopak: předseda strany a premiér vyvodil důsledky z volebního debaklu a ze skutečnosti, že jeho podpora ve straně je velmi slabá a výrazně slabší, než ta, které požívá jeho “dvojka”.
- Klausová : NE
Její podpora Miloši Zemanovi byla možná ze strany první dámy nevhodná, ale naprosto ne překvapivá či nelogická.
- Tvrdík : NE
Byť jeho demise na druhý pokus byla poněkud kuriózní, její vysvětlení není nelogické. A Tvrdík si prosadil svou PROTI vůli premiéra Špidly, který se jej snažil od demise odradit.
Ad 2 : korumpující nemá žádný prostředek, jak legálně korumpovaného k dotyčné protislužbě přimět nebo se bez ní obejít; a korumpovaný si je toho vědom a zneužívá toho.
- Fuksa a spol. : ANO
Neexistuje legální způsob, jak poslance zbavit mandátu či přinutit k určitému hlasování. A připomeňme výrok ministra Schwarzenberga o „prachsprostém vydírání“... Pro Nečasovu vládu byla podpora či odchod tří „rebelů“ existenční nutností. Tato trojice tak jednoznačně byla v situaci, kdy mohla své hlasování či svoji demisi „zobchodovat“, jinými slovy kdy si mohla říci o úplatek, bez rizika, že by se jí protistrana vysmála.
- Špidla : NE
Předsedu vlády lze dotlačit k demisi : pokud toho chtěl Stanislav Gross dosáhnout, měl k dispozici normální politické prostředky (přes PSP či přes ČSSD). A Špidla to dobře věděl. Nebo skutečně někdo věří, že Špidla zašel za Grossem a řekl mu „Stando, vím, že toužíš po mém postu a nemáš šanci ho dostat... tak co mi nabídneš?“?
- Klausová : ANO
Z principu ano, v tomto případě jde totiž o osobní rozhodnutí (ne)podpořit někoho ve volbách. A pokud by pro Miloše Zemana byla její podpora zásadní, paní Klausová by byla v pozici, že by si mohla klást podmínky. Ale... viz níže, bod č. 4.
- Tvrdík : NE
Ministr může být odvolán: premiér nepotřebuje ministra vydírat k tomu, aby se ho zbavil. Navíc Špidla se prokazatelně snažil Tvrdíka ve vládě udržet. A opět: pokud by jmenování do čela ČSA bylo korupcí, co si tím vláda od Tvrdíka kupovala?
Ad 3 : to, co korumpovaný pod vlivem korumpujícího činí, jde proti povinnostem, které mu ukládá zákon či jiná pravidla platná pro jeho profesi.
- Fuksa a spol. : ANO
Poslanec, který podá demisi, aby umožnil schválení zákonů, se kterými opakovaně vyjadřuje nesouhlas, porušil Ústavou předepsaný slib, který složil: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Exposlanci za ODS svým postupem jasně umožnili přijetí něčeho, co dle svého opakovaného vyjádření považovali za špatné pro ČR a co odporovalo jejich osobnímu vědomí a svědomí. Kdyby prohráli tato hlasování a POTOM na protest složili své mandáty, nikdo by je z ničeho nepodezíral a eventuální následnou „trafiku“ by nikdo za úplatek neoznačil.
- Špidla : NE
Jeho demise nekoliduje se slibem člena vlády: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení."
- Klausová : NE
Vyjádřit podporu určitému kandidátovi je nezadatelným právem každého občana. Lze diskutovat o tom, zda je vhodné či nikoli aby končící první dáma takto vystupovala, ale to je debata o politické kultuře a lidském vkusu, nikoli o ústavních principech či zákonech ČR.
- Tvrdík : NE
Stejný případ jako V. Špidla.
Ad 4 : princip přiměřenosti: korupční logika chování obou stran je tím zjevnější, čím podstatnější je obsah obchodu pro obě strany.
- Fuksa a spol. : ANO
Složit poslanecký mandát je zásadní rozhodnutí, jak z hlediska politického, tak i osobního a ryze materiálního. Nelze se domnívat, že to je něco, co by jakýkoli poslanec udělal lehkomyslně. Na straně druhé, pro premiéra, jeho okolí a další osoby mající zájem na setrvání vlády šlo rovněž o zcela zásadní věc – a “rebelové” osud vlády v rukou v daném kontextu skutečně měli.
- Špidla : ANO
Být či nebýt premiérem je nepochybně podstatné téma. Byť je otázka, zda pro Vladimíra Špidlu nebyla demise vysvobozením a zda nástup do premiérské funkce v daném kontextu byl pro S. Grosse až takovou výhrou...
- Klausová : NE
Počet hlasů, které M. Zeman získal navíc díky podpoře Livie Klausové, je pravděpodobně blízký nule, u někoho mu podpora Klausovi rodiny možná mohla i uškodit.
- Tvrdík : ANO
Rozhodnutí, zda daná osoba (ne)zůstane ministrem je nepochybně důležitá věc – jak pro dotyčného ministra, tak pro mnoho lidí kolem něho.
Ad 5: prokazatelně došlo předem k jasně uzavřené dohodě o konkrétních závazcích, za které přijde konkrétní plnění.
- Fuksa a spol.: ANO
Protagonisté této záležitosti sice původně veřejně říkali, že nic konkrétního domluveno dopředu nebylo (poslanci odstoupili a na oplátku jim bylo řečeno, že je strana „nezavrhne“; úvahy o státních firmách se v médiích objevily, ale jako cosi možného, ne jako předem dohodnutá věc). Dnes už však víceméně všichni přiznávají, že tam předběžná dohoda byla. Pokud obžaloba jasně prokáže, že skutečně existovala konkrétní dohoda, která navenek byla kamuflována obecnými frázemi, stíhání je v pořádku (a mělo by se týkat i těch, kdo korumpovali). Pokud naopak exposlanci prokáží, že odstoupili z principu a aniž by měli jakýkoli konkrétní příslib nějaké „trafiky“, aféra skončí blamáží pro státního zástupce.
- Špidla : NE
Posloupnost kroků celkem přesvědčivě ukazuje, že za návrhem V. Špidly do EK byla snaha se ho zbavit na domácí scéně, nikoli že by šlo o předem domluvený úplatek, který ho přiměl k demisi.
- Klausová : NE
Pokud někdo přijde s odposlechem rozhovoru Miroslava Šloufa, který přemlouvá Livii Klausovou či třeba Ladislava Jakla, aby první dáma podpořila Miloše Zemana, za což jí on „přihraje“ ambasádu v Bratislavě, tak už se opravdu v české politice nebudu nikdy ničemu divit. Ale považuji to přece jen za velmi nepravděpodobné...
- Tvrdík : NE
Podobně jako u Špidly. Následná snaha uklidit či zaopatřit zasloužilého (či nepohodlného) straníka? Ano. To je (velký) nešvar, nikoli však korupce. Snaha zkorumpovat ministra, aby podal demisi a tím umožnil něco, oč korumpující usiloval? Nevidím pro to žádnou indicii.
Předesílám dvě věci:
1. Osobně považuji jednání protagonistů aféry „demise za trafiku“ za skandální a nepřijatelné. Nevím však, zda, a pokud ano, tak v jaké míře je jejich jednání v našem právním řádu trestné, ať už z hlediska jeho podstaty či s ohledem na poslaneckou imunitu. Na to máme soudy.
2. Nepolemizuji proto o trestněprávní (ne)vině protagonistů. Polemizuji s názorem, že dotyčný případ se nevymyká běžné, sice nevábné, leč normální a nezbytné politické praxi.
Hodně politiků i komentátorů tvrdí, že pokud by byli pánové Fuksa a spol. odsouzeni, musela by jít sedět plus minus celá politická scéna. Ohánějí se různými příklady, kdo všechno prý spáchal to samé. Vybral jsem tři příklady, které se často objevují i v internetových diskusích:
- Vladimír Špidla a jeho nominace do Evropské komise
- Livia Klausová a snaha Miloše Zemana ji protlačit na velvyslanecký post na Slovensku
- Jaroslav Tvrdík a jeho angažmá v čele ČSA.
Aby bylo jasno: na všechny tři případy mám vyhraněně negativní názor. Ale o to tady nejde. Jsou skutečně všechny z jednoho soudku – nebo je kauza Fuksa a spol. kvalitativně jiným případem, než „normální“ rozdávání „trafik“?
Aby „trafika“ mohla být považována za úplatek, měla by dle mého názoru prokazatelně splňovat všechna následující kritéria:
1. Určitá funkce („trafika“) byla politikovi svěřena za to, že udělal něco, co a priori udělat nechtěl.
2. Korumpovaný je vůči korumpujícímu v pozici síly, resp. korumpující nemá žádný legální a dostatečně efektivní prostředek, jak korumpovaného přimět, aby mu vyhověl.
3. To, co korumpující od korumpovaného chce, je přinejmenším eticky problematické či dokonce přímo nelegální.
4. Význam služby (požadovaný čin korumpovaného) a protislužby (plnění, kterého se mu dostane za odměnu) má srovnatelnou a významnou až zásadní hodnotu pro obě strany.
5.Obě strany jednají na základě dopředu explicitně dohodnutého “obchodu”.
Nikoli dalším kritériem, avšak přitěžující okolností je dle mého názoru šestý bod:
6.“Plnění“ (tj. slíbená a následně udělená „trafika“) se týká organizace či instituce, která nepatří do politické sféry.
Srovnejme vybrané čtyři případy v těchto šesti bodech. Následuje stručná verze, eventuální zájemci a vytrvalci si mohou přečíst podrobnější zdůvodnění jednotlivých hodnocení níže.
Ad 1:
Je třeba prokázat, že neexistuje žádný významný důvod se domnívat, že by dotyčný politik předmětné rozhodnutí udělal tak jako tak, bez ohledu na to, zda mu něco bylo či nebylo slíbeno.
- Fuksa a spol. : ANO – poslanci a priori mandát skládat nechtěli, navíc tím umožnili přijetí něčeho, proti čemu vehementně bojovali.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 2 :
Věrohodnost hypotézy o korupčním úmyslu zvyšuje okolnost, že korumpující nemá žádný prostředek, jak legálně korumpovaného k dotyčné protislužbě přimět nebo se bez ní obejít; a korumpovaný si je toho vědom a zneužívá toho.
- Fuksa a spol. : ANO, neboť neexistuje legální způsob, jak poslance zbavit mandátu. A poslanci-rebelové tak byli v pozici, že mohli vydírat.
- Špidla : NE
- Klausová : ANO
- Tvrdík : NE
Ad 3
To, co korumpovaný pod vlivem korumpujícího činí, jde proti povinnostem, které mu ukládá zákon či jiná pravidla platná pro jeho profesi.
- Fuksa a spol. : ANO, svým jednáním porušili Ústavou předepsaný poslanecký slib.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 4
Je podstatné vzít v úvahu princip přiměřenosti: aby označení za korupci mělo logiku, musí předmět obchodu mít srovnatelnou a vysokou cenu pro obě strany.
- Fuksa a spol. : ANO, neboť složit mandát je pro politika zásadní rozhodnutí – a pro Nečase a spol. zase šlo o přežití vlády.
- Špidla : ANO
- Klausová : NE
- Tvrdík : ANO
Ad 5
A na závěr snad nejdůležitější kritérium: je též třeba prokázat, že došlo předem k jasně uzavřené dohodě o konkrétních závazcích, za které následně přijde konkrétní plnění.
- Fuksa a spol.: ANO, tedy alespoň to tak velmi silně vypadá. Ale asi právě v tomto bodě bude nejdůležitější, co žaloba dokáže prokázat.
- Špidla : NE
- Klausová : NE
- Tvrdík : NE
Ad 6:
Byť to není určující, domnívám se, že nelze zcela opominout otázku povahy funkce, která je jako „trafika“ použita. Jsou funkce, které jsou bytostně politické a u kterých je legitimní, aby si je politici, kteří k tomu dostali od voličů mandát, obsazovali, jak se jim zlíbí. Samozřejmě lze z politického, odborného či etického hlediska kritizovat, jak s těmito funkcemi nakládají. Ale pokud je rozdávají na základě „stranických zásluh“ či kvůli svým jiným vnitrostranickým a politickým potřebám, je to jejich právo. Do této kategorie lze zařadit veškeré politické funkce (ministři, parlamentní funkcionáři, členové rad v obecních či krajských zastupitelstvech, ale také eurokomisař či delegát v různých mezinárodních politických organizacích + místa na kandidátkách do zastupitelských sborů). S jistým váháním bych sem zařadil i náměstky ministrů. A s ještě větším váháním možná i posty velvyslanců.
V žádném případě by však do této kategorie neměly patřit posty ve vedení státních či polostátních firem. Ty nejsou a nesmí být lénem politických stran. Stát by měl svá vlastnická práva vykonávat jako dobrý hospodář (otázka je, zda toho vůbec může být schopen; ale měl by se o to alespoň snažit): tj. s maximálním ohledem na zájem dotyčné firmy. Pokud vláda vybírá lidi do čela těchto společností primárně podle svých politických potřeba a nikoli na základě úvahy o jejich kompetentnosti a přínosu pro firmu, stát se zpronevěřuje své roli. Z tohoto hlediska jsou Špidla v Bruselu a eventuálně snad i Klausová v Bratislavě v pořádku (byť já osobně bych je tam neposlal ani náhodou). Zato Tvrdík v ČSA či Fuksa v Českém Aeroholdingu nejsou v pořádku ani trochu.
Zde je konečné skóre:
Fuksa a spol. : 5 ANO (pokud se potvrdí, že šlo o dopředu dohodnutý handl) + zneužití nepolitické funkce k politickým účelům. Kvalifikace této kauzy jakožto korupce má velmi solidní základ. Zda to bude stačit na postih v trestněprávní rovině, nám řeknou soudci.
Špidla: 4 NE, 1 ANO + přidělení politické funkce politikovi z politických důvodů. Tato nominace je kritizovatelná z mnoha důvodů; ale s uplácením to nemá nic společného a rozdíly oproti současné kauze jsou četné a podstatné.
Klausová: 4 NE, 1 ANO + přidělení relativně politické funkce manželce politika z politických důvodů. „Malá domů“, která si zaslouží kritiku, ale s kauzou Fuksa a spol. nemá prakticky nic společného a za korupci ji označit nejde.
Tvrdík: 4 NE, 1 ANO + přidělení nepolitické funkce politikovi z politických důvodů. Velmi nevhodná a z hlediska ČSA téměř zločinná „trafika“, ale ani zde nelze seriózně mluvit o korupci. A opět se jedná o velmi odlišné schéma, než v případě exposlanců za ODS.
Co z toho všeho plyne?
Případ Fuksa a spol. je velmi netypický a z celé řady důvodů jej lze vnímat jako exces, kterým se jeho protagonisté dostali za hranici toho, co lze v politice tolerovat. Pokud by byli jeho protagonisté odsouzeni, vytvořilo by to precedent, který by tuto hranici lépe vyznačil a jasně ukázal, kde leží bod, za který se nesmí v politickém „trafikaření“ a handlování zajít. V žádném případě by však vyznačení této hranice neznemožnilo dobré fungování „normální“ politiky. Naopak...
+ + + + + + + + + + + +
Podrobnější zdůvodnění hodnocení jednotlivých případů ve zmíněných 5 klíčových bodech:
Ad 1: prokázat, že neexistuje žádný významný důvod se domnívat, že by dotyčný politik předmětné rozhodnutí udělal tak jako tak, bez ohledu na to, zda mu něco bylo či nebylo slíbeno.
- Fuksa a spol. : ANO
Poslanci nijak nedávali najevo, že by chtěli mandáty složit. Prohlašovali, že právě oni jsou skutečnými nositeli volebního program ODS – jejich demise by tedy byla zradou na voličích. Její oznámení bylo všeobecně vnímáno jako překvapení. Oni sami ji veřejně nechtěli nijak komentovat či vysvětlovat.
- Špidla : NE
Na jeho demisi není nic zvláštního, naopak: předseda strany a premiér vyvodil důsledky z volebního debaklu a ze skutečnosti, že jeho podpora ve straně je velmi slabá a výrazně slabší, než ta, které požívá jeho “dvojka”.
- Klausová : NE
Její podpora Miloši Zemanovi byla možná ze strany první dámy nevhodná, ale naprosto ne překvapivá či nelogická.
- Tvrdík : NE
Byť jeho demise na druhý pokus byla poněkud kuriózní, její vysvětlení není nelogické. A Tvrdík si prosadil svou PROTI vůli premiéra Špidly, který se jej snažil od demise odradit.
Ad 2 : korumpující nemá žádný prostředek, jak legálně korumpovaného k dotyčné protislužbě přimět nebo se bez ní obejít; a korumpovaný si je toho vědom a zneužívá toho.
- Fuksa a spol. : ANO
Neexistuje legální způsob, jak poslance zbavit mandátu či přinutit k určitému hlasování. A připomeňme výrok ministra Schwarzenberga o „prachsprostém vydírání“... Pro Nečasovu vládu byla podpora či odchod tří „rebelů“ existenční nutností. Tato trojice tak jednoznačně byla v situaci, kdy mohla své hlasování či svoji demisi „zobchodovat“, jinými slovy kdy si mohla říci o úplatek, bez rizika, že by se jí protistrana vysmála.
- Špidla : NE
Předsedu vlády lze dotlačit k demisi : pokud toho chtěl Stanislav Gross dosáhnout, měl k dispozici normální politické prostředky (přes PSP či přes ČSSD). A Špidla to dobře věděl. Nebo skutečně někdo věří, že Špidla zašel za Grossem a řekl mu „Stando, vím, že toužíš po mém postu a nemáš šanci ho dostat... tak co mi nabídneš?“?
- Klausová : ANO
Z principu ano, v tomto případě jde totiž o osobní rozhodnutí (ne)podpořit někoho ve volbách. A pokud by pro Miloše Zemana byla její podpora zásadní, paní Klausová by byla v pozici, že by si mohla klást podmínky. Ale... viz níže, bod č. 4.
- Tvrdík : NE
Ministr může být odvolán: premiér nepotřebuje ministra vydírat k tomu, aby se ho zbavil. Navíc Špidla se prokazatelně snažil Tvrdíka ve vládě udržet. A opět: pokud by jmenování do čela ČSA bylo korupcí, co si tím vláda od Tvrdíka kupovala?
Ad 3 : to, co korumpovaný pod vlivem korumpujícího činí, jde proti povinnostem, které mu ukládá zákon či jiná pravidla platná pro jeho profesi.
- Fuksa a spol. : ANO
Poslanec, který podá demisi, aby umožnil schválení zákonů, se kterými opakovaně vyjadřuje nesouhlas, porušil Ústavou předepsaný slib, který složil: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." Exposlanci za ODS svým postupem jasně umožnili přijetí něčeho, co dle svého opakovaného vyjádření považovali za špatné pro ČR a co odporovalo jejich osobnímu vědomí a svědomí. Kdyby prohráli tato hlasování a POTOM na protest složili své mandáty, nikdo by je z ničeho nepodezíral a eventuální následnou „trafiku“ by nikdo za úplatek neoznačil.
- Špidla : NE
Jeho demise nekoliduje se slibem člena vlády: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení."
- Klausová : NE
Vyjádřit podporu určitému kandidátovi je nezadatelným právem každého občana. Lze diskutovat o tom, zda je vhodné či nikoli aby končící první dáma takto vystupovala, ale to je debata o politické kultuře a lidském vkusu, nikoli o ústavních principech či zákonech ČR.
- Tvrdík : NE
Stejný případ jako V. Špidla.
Ad 4 : princip přiměřenosti: korupční logika chování obou stran je tím zjevnější, čím podstatnější je obsah obchodu pro obě strany.
- Fuksa a spol. : ANO
Složit poslanecký mandát je zásadní rozhodnutí, jak z hlediska politického, tak i osobního a ryze materiálního. Nelze se domnívat, že to je něco, co by jakýkoli poslanec udělal lehkomyslně. Na straně druhé, pro premiéra, jeho okolí a další osoby mající zájem na setrvání vlády šlo rovněž o zcela zásadní věc – a “rebelové” osud vlády v rukou v daném kontextu skutečně měli.
- Špidla : ANO
Být či nebýt premiérem je nepochybně podstatné téma. Byť je otázka, zda pro Vladimíra Špidlu nebyla demise vysvobozením a zda nástup do premiérské funkce v daném kontextu byl pro S. Grosse až takovou výhrou...
- Klausová : NE
Počet hlasů, které M. Zeman získal navíc díky podpoře Livie Klausové, je pravděpodobně blízký nule, u někoho mu podpora Klausovi rodiny možná mohla i uškodit.
- Tvrdík : ANO
Rozhodnutí, zda daná osoba (ne)zůstane ministrem je nepochybně důležitá věc – jak pro dotyčného ministra, tak pro mnoho lidí kolem něho.
Ad 5: prokazatelně došlo předem k jasně uzavřené dohodě o konkrétních závazcích, za které přijde konkrétní plnění.
- Fuksa a spol.: ANO
Protagonisté této záležitosti sice původně veřejně říkali, že nic konkrétního domluveno dopředu nebylo (poslanci odstoupili a na oplátku jim bylo řečeno, že je strana „nezavrhne“; úvahy o státních firmách se v médiích objevily, ale jako cosi možného, ne jako předem dohodnutá věc). Dnes už však víceméně všichni přiznávají, že tam předběžná dohoda byla. Pokud obžaloba jasně prokáže, že skutečně existovala konkrétní dohoda, která navenek byla kamuflována obecnými frázemi, stíhání je v pořádku (a mělo by se týkat i těch, kdo korumpovali). Pokud naopak exposlanci prokáží, že odstoupili z principu a aniž by měli jakýkoli konkrétní příslib nějaké „trafiky“, aféra skončí blamáží pro státního zástupce.
- Špidla : NE
Posloupnost kroků celkem přesvědčivě ukazuje, že za návrhem V. Špidly do EK byla snaha se ho zbavit na domácí scéně, nikoli že by šlo o předem domluvený úplatek, který ho přiměl k demisi.
- Klausová : NE
Pokud někdo přijde s odposlechem rozhovoru Miroslava Šloufa, který přemlouvá Livii Klausovou či třeba Ladislava Jakla, aby první dáma podpořila Miloše Zemana, za což jí on „přihraje“ ambasádu v Bratislavě, tak už se opravdu v české politice nebudu nikdy ničemu divit. Ale považuji to přece jen za velmi nepravděpodobné...
- Tvrdík : NE
Podobně jako u Špidly. Následná snaha uklidit či zaopatřit zasloužilého (či nepohodlného) straníka? Ano. To je (velký) nešvar, nikoli však korupce. Snaha zkorumpovat ministra, aby podal demisi a tím umožnil něco, oč korumpující usiloval? Nevidím pro to žádnou indicii.