Energetický svět se za našimi hranicemi mílovými kroky mění. Nadvláda uhlí ve výrobě elektřiny se drolí před očima, stačí se podívat do USA, Británie, Číny, nebo třeba Indie, aby si to člověk uvědomil. Uhlí je energetický zdroj minulosti. Svět stále více začínají opanovávat obnovitelné zdroje energie, které prozatím doplňují elektrárny spalující zemní plyn – i když ani ty nemají na růžích ustláno. Změny v energetice přitom nejsou jediné, podobně dramatickými změnami prochází i automobilový průmysl, do kterého vtrhly jako povodeň elektromobily a to velkou měrou díky tlaku americké společnosti Tesla.

Stále méně lidí pochybuje o tom, že budoucnost tak neleží ve spalování ropy, uhlí, nebo i zemního plynu, ale v obnovitelných zdrojích energie. To s sebou ale zákonitě přináší celou řadu nových problémů, které bude potřeba překonat. Jejich kompletní výčet je dlouhý a nad možnosti tohoto textu, takže jen ty hlavní.

S ohledem na počasí je jedním z největších problémů nepředvídatelnost dodávek elektrické energie. Někdy jí obnovitelné zdroje vytváří tolik, že vlastně nevíme, co s ní. Jindy je jí poskrovnu a naopak je potřeba řešit, jak výpadek nahradit.

Snaha nalézt řešení tohoto úskalí vede k celé řadě neotřelých a inovativních nápadů. Některé jsou zatím pouhé konceptuální studie čekající na reálné nasazení, jako například ukládání energie do vysokých bloků betonu, jiné se ale již těší konkrétní realizaci. Mezi ně patří bateriové stanice schopné v době přebytku energii akumulovat a v době nedostatku ji naopak do sítě dodávat a tím vliv počasí částečně vyvažovat. Ty se přitom v posledních letech začínají těšit stále větší oblibě po celém světě.

Baterie ale nejsou skloňovány jen v energetice. Jsou i ústředním bodem změny v automobilovém průmyslu. Zatímco řešení v podobě automobilů poháněných vodíkem jsou teprve v začátcích, data z celosvětových prodejů ukazují, že současným trendem jsou elekromobily. Zatímco vodíkem poháněná auta jsou stále na silnicích raritou, elektromobily (převážně značky Tesla) začínají ukusovat stále větší kus trhu, v roce 2019 to bylo (včetně hybridů) 2,5 %, a tím udávat trend v budoucnosti naší mobility.

Je tak zřejmé, že minimálně „blízká“ budoucnost bude patřit lithium-iontovým bateriím, které všichni známe z našich chytrých telefonů či laptopů. Pro vznik těchto baterií dnes potřebujeme kromě lithia i další prvky, manganem počínaje a kobaltem konče. Řada těchto prvků je dnes těžena za otřesných podmínek v rozvojových zemích, což je nutné změnit! Ať už zlepšením pracovních podmínek, minimalizací ekologického dopadu těžby nebo nahrazením některých potřebných prvků jinými materiály.

Ponechme ale teď stranou negativní dopady těžby ve světě i případně v Krušných Horách. Chtěla bych totiž v tomto textu protentokrát pochválit polostátní ČEZ za jeho nápad vybudovat v severních Čechách novou továrnu na lithiové baterie. Krok ČEZu je totiž v obecné rovině správný. Dramatický a překotný vývoj na poli energetiky, i naší mobility dávají tušit, že blízká budoucnost leží v možnosti ukládat ve velkém vyrobenou energii takříkajíc na horší časy. Investovat do tohoto segmentu je tak správné. Jedná se totiž o odvětví zítřka, které čeká výrazný růst, protože s rostoucí poptávkou po elektromobilech i instalací stále většího výkonu obnovitelných zdrojů bude potřeba ukládat energii stále palčivější.

Nápad na výstavbu továrny též vhodně ilustruje změny, kterými si ČEZ bude muset projít; tedy od společnosti založené na využívání fosilních paliv ke společnosti stále více se orientující na obnovitelné zdroje energie a doprovodnou infrastrukturu. Pokud by to ČEZ neudělal, čekal by ho pravděpodobně postupný pokles zisků i ohrožení jeho postavení na trhu. Jsme vlastně svědky snahy o přerod energetického dinosaura na vyšší evoluční větev energetiky.

Bylo by proto dobře, aby v Česku taková továrna na baterie vznikla. Vyjma podpory obnovitelných zdrojů energie by nám totiž dala i naději, že Česku protentokrát neujede v tomto segmentu průmyslu pomyslný vlak.