Chtějme více žen v politice
„Pokud bude všechno umění vytvářeno jen muži, budeme dostávat jen mužský pohled na věc,“ řekla ve skvělém rozhovoru pro Deník N bývalá švédská velvyslankyně Anna Victoria Li. To samé se dá říct i o jiných oblastech života – třeba o zákonech, kterými se jako společnost řídíme.
Otevřený dopis prezidentovi
Vážený pane prezidente,
protože se jako muž nedokážete zastat žen, musím to jako žena udělat za vás.
Vaše výroky v rozhovoru pro MF DNES považuji z titulu vaší funkce za nepřípustné, dovolím si říct až hulvátské, bagatelizování sexuálního násilí.
Ohlédnutí za sjezdem Zelených
Zpočátku to působilo jako přehnaná opatrnost. Už minulé léto jsme totiž v Zelených řešili, jak uspořádat náš lednový sjezd on-line. Vypadali jsme sice tehdy jako totální skeptici, kteří nevěří, že osobní setkání nejméně dvou stovek lidí bude v lednu reálné, nakonec se to ale ukázalo jako realistický odhad situace a správné rozhodnutí. Sjezd jsme totiž rozhodně nechtěli odkládat. Byl z toho nakonec úspěch větší, než kdokoli z nás na začátku čekal. Ale nepředbíhejme.
Všude dobře, doma nejhůř aneb jak se studenti zdravotních oborů nestačí divit
„Vítejte v českém Absurdistánu,“ hodnotil jeden z komentujících informaci o tom, že odměny studentek a studentů zdravotnických oborů za povinné nasazení v podzimní vlně koronaviru budou dodatečně pokráceny o daně z příjmu a sociální a zdravotní pojištění.
Ještě těžší život pro rodiče dětí se zvláštními potřebami
Ministr školství Robert Plaga oznámil, že kvůli postupující epidemii COVID- 19 se od pondělí 2. listopadu nově uzavřou i speciální školy. Taková zpráva samozřejmě velmi snadno zapadne v záplavě dalších špatných zpráv. Jedná se přitom o rozhodnutí se zásadními negativními dopady na skupinu rodičů, respektive - a to si řekněme upřímně - převážně matek dětí se speciálními potřebami. Kdo to nezažil na vlastní kůži, dokáže si důsledky zmíněného opatření představit jen těžko.
Otevřený dopis hejtmanům: k medikům a medičkám přistupujte s úctou
Vážený pane ministře, vážený pane primátore, vážené hejtmanky, vážení hejtmané,
Obracím se na Vás ve věci povolávání mediček a mediků i dalších studentek a studentů ze zdravotnických oborů do služby ve zdravotnických zařízeních. Chtěla bych na Vás apelovat, pokud tuto svou pravomoc využijete, abyste tak učinili s úctou k našim budoucím lékařům a zdravotníkům.
Poslání za všechny prachy
Nedávno jsem psala o strohém přístupu ministra zdravotnictví k medičkám a medikům, které povolával do služby národu. Ministrův neosobní tón byl ale nakonec na celé věci to nejmenší. Jak se následně ukázalo, v důsledku povolávacího rozkazu se studentky a studenti medicíny ocitli ve velké nejistotě a hrozí, že se záhy mohou dostat do velké finanční tísně. Ale vezměme to popořádku.
Děti, které jsme nechali za školou
Dneska nám nefungoval internet. Co by dříve byla jen drobná nepříjemnost je v současnosti malé rodinné drama. Dcera se nemohla připojit k on-line výuce a úplně ji to rozhodilo. Připravuje se na přijímací zkoušky na střední školu a každá vynechaná hodina znamená doučování navíc. Kolem zkoušek panuje nejistota, žáci nevědí, na co se mají připravit. V poslední době se navíc pravidla ve školách měnila i několikrát za týden a pro děti, které nemají rády změny, je to velká zátěž. Dcera to ale nakonec zvládne. Oba ji s manželem ve vzdělávání podporujeme a pomáháme jí. Když jí nevyjde střední škola, budeme ji podporovat při hledání jiné varianty.
Promarněná šance pro zdravou krajinu i dobrý život na venkově
V úterý večer v Evropě zvítězili na plné čáře agrobaroni a výrobci pesticidů a hnojiv. Zatímco se většina z nás chystala ke spánku a česká média spekulovala nad tím, které obchody se budou zavírat, v Evropském parlamentu se bez větší pozornosti vedla zásadní legislativní bitva o budoucnost evropské krajiny, půdy a farmářů. Hrálo se nejenom o včele a motýle, ale i o naše zdraví. A samozřejmě také o obrovský balík evropských peněz.
Kolik ještě uneseme aneb blbá nálada ve státě českém
Chtěla jsem dnes vynechat vlastní starosti a napsat příspěvek plný povzbuzení, ale nějak mi to nejde. Zatím. Ke skutečným východiskům se totiž potřebuji poctivě propracovat. Vždycky, když jsem se snažila sama sebe nějak obejít, vrátilo mě to zpátky tam, odkud jsem vyšla. Možná to máte někteří z vás podobně. Pokud se tedy chci hnout z místa, je důležité věnovat pozornost tomu, co mě skutečně tíží. Nebudu se tvářit jako supermanka, která levou zadní řídí město, řeší s dětmi domácí vyučování, s manželem chod domácnosti a k tomu ještě – nejspíš mezi třetí a čtvrtou ranní – funguje jako bezchybná spolupředsedkyně Zelených. Jsem racionální, jdu příkladem a povzbuzuji své okolí, ve skutečnosti ale cítím narůstající napětí uvnitř sebe i všude kolem.
První Čechoslovák, který se vylodil v Normandii, byl Miloš Knorr
Milujete svou zem, nebo jste nacionalisti?
Co je to vlastně láska
Co ukázal první díl volby ředitele České televize. Dohody se - zatím - plní
