Prezident obvinil bývalého ministra Jana Blatného z blokování Sputniku. „Každý, kdo postupuje tímto způsobem, škodí České republice,“ dodal pateticky.

Z prezidentova projevu bych usoudila, že na hranicích České republiky stojí vagóny naplněné Sputnikem a Blatný odmítá zvednout závoru. Prezident připomněl, že Německo, Rakousko a další země nakupují Sputnik. To je sice v zásadě pravda, ale jemné detaily rozhodují. Zmiňované země sice nemají principiálně nic proti Sputniku, ale odevšad je ozývají unisono hlasy, ano, jedině po schválení EMA (Evropskou lékovou agenturou). Tedy přesně totéž, co říkal Blatný. Zdůrazňují přitom, že nákupy nemají být spojovány s politickou motivací.

Sputniku nejvíce prospěje, pokud se při jeho hodnocení podaří zachovat chladnou hlavu a ideologický odstup. Vakcína byla vyvinuta prestižním pracovištěm s výbornou odbornou pověstí. Nejasnosti začínají ve fázi testování. Výsledek byl zřejmý. Rusko nemělo v pořádku dokumentaci a nemohlo dlouhou dobu přihlásit vakcínu k registraci. Stalo se tak až na začátku března tohoto roku. SUKL k tomu uvádí následující: „Hodnocení vakcíny dokončí EMA podle obvyklých standardů pro zajištění kvality, bezpečnosti a účinnosti ve zrychleném harmonogramu, pokud bude rozsah a kvalita dat dostatečná pro rychlý postup v posuzování.“

Nepůsobil zde žádný ideologický nepřítel, žádné opoziční síly, všechny překážky byly výhradně na straně Ruska. Nikdo mu nebránil, aby Sputnik přihlásil k registraci kdykoliv dříve. Klacky pod nohy si házelo samo. Pokud chce prezident vystupovat skutečně sebevědomě, ať ze selhání obviní toho, kdo není schopen dodat schválenou vakcínu, tedy Rusko, a ne Blatného nebo Irenu Storovou, ředitelku SUKLu. Blatný udělal jako ministr zdravotnictví řadu chyb, paradoxně ovšem končí kvůli dodržování pravidel ohledně aplikace vakcín. I když premiér se už mezitím stačil dušovat, že to bylo z jiných důvodů.

Ze všeho, co se kolem Sputniku děje, je zřejmé, jak Rusku záleží na jeho distribuci do jiných zemí a ovlivňování tamějších politických poměrů. Na Slovensku kvůli němu skončila vláda, přičemž Sputnik sám spokojeně odpočívá ve skladech. Pod dojmem tohoto vývoje, premiér opět přehodil výhybku a nechal slyšet: „Není to o Sputniku. Jsou tu nějaké teorie, ale není to o Sputniku. Budeme čekat na rozhodnutí EMA.“

Zatím tedy ze všeho nejvíce Sputnik funguje jako nástroj moci. Rusové se jeho prostřednictvím snaží získat vliv ve světě. Prezident se jeho prosazováním snaží pasovat do role spasitele Česka a vyvíjí obrovský nátlak na jeho aplikaci bez evropského schválení. Hledá k tomu dostatečně pružně spolupracující jedince. Petr Arenberger, nový ministr zdravotnictví přichází s kreativnějšími návrhy oproti svému předchůdci, ale zatím se drží v mezích standardních procesů. Uvažuje o cestě klinického zkoušení se souhlasem pacientů, což je postup respektovaným úřady EU. Podle Arenbergra je dobrovolných zájemců dostatek. Jde o to, jak dlouho vydrží tento příslib a jak bude nadále odolný oproti nátlaku na ještě větší pružnost, jako byl třeba prezidentův nápad s dobrozdáním vypracovaným Univerzitou Karlovou.

Není žádný důvod, aby vedle schválených vakcín u nás byly aplikovány i ty neschválené. Nemuseli jsme mít tolik obětí covidu, mohli jsme mít více vakcín, mohli jsme mít lépe organizovanou jejich distribuci. Nic z toho ale nevyřeší Sputnik. Pokud Rusko něco nabízí, chovejme se sebevědomě. Zeptejme se, proč podali tak pozdě žádost o registraci, když dobře věděli, že bez v ní v EU neuspějí. Zeptejme se na jejich domácí úspěchy s očkováním.