Důvěra za důvěru platí ve vztazích mezi jednotlivci i při řízení státu, anebo také též: Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá

Z mnoha stran slyším a čtu, jací jsme my Češi švejkové. A také, že jsme sobecky zaměřeni, nemáme víru a je nám všechno jedno. Bráníme se vytěsňováním a odmítáme dodržovat protipandemická opatření. Nemyslím si, že by Češi měli více charakterových vad a rodili se zde lidé, kteří se nějak podstatně liší od jiných zemí. Ostatně seriózní průzkumy ohledně národních charakteristik ukazují, jak se liší národní narativ, tedy, jak vidíme sami sebe jako národ, od toho, jak nás vidí ostatní. Sebereflexe je skvělá věc, svědčí o pokoře, ale není nutné se obviňovat víc, než je nutné. Jen bychom tím přitakali těm politikům, kteří odmítají uznat vlastní odpovědnost.

Lidé v jednotlivých zemí se od sebe nijak dramaticky neliší, většinově jsou přátelští, ochotni ke spolupráci a nijak zvláště konfliktní. Jejich chování je pak ovlivněno konkrétní kulturou, historickou zkušeností a aktuálními podmínkami, ve kterých žijí. Na podněty zvenčí reagují podle určitých vzorců a zkušeností, které získali během svého života. Loni na jaře jsme dokázali hodně. Vláda ale tento potenciál nedokázala využít a postupně nastolila poměry, ve kterých se lidé zařídili po svém. Nikoliv pro osudovou slabost charakteru, ale protože jiný prostor zde nebyl.
Umění vést spočívá v nastolení pravidel a postupů vedoucích k dosažení žádoucích cílů. Při hledání odpovědnosti za současný stav není pochyb, že je to vedení, které tragicky selhává. Jistě, existují nezodpovědní jednotlivci porušující zákazy, a to jak v privátní sféře, tak i v čele firem. S tím ale musí vláda počítat a nastolit fungující kombinaci motivací a kontrol. Nemáme žádná česká specifika ohledně porušování předpisů. Pořád dokola platí několik základních pravidel nezbytných pro úspěšné vedení.

Společnost není armáda a nefunguje na rozkaz. Zvládnutá komunikace a vysvětlování je základem úspěchu, stejně jako jasná vize a promyšlený postup. Tedy pravý opak toho, co vidíme v praxi. V budoucnu může současný styl vládnutí sloužit jako odstrašující školní příklad kterak nelze řešit krizi. Navržená protiepidemická opatření musí vycházet z relevantních informací a z řádně vyhodnocených dat. Musí též respektovat ekonomickou situaci obyvatel. Toto není politika, jak si mylně premiér myslí, ale výsledek práce odborných týmů.

Památná slova pronesl portugalský premiér Costa: „Když příjemce zprávy nechápe, co mu říkáte, tak je chyba na straně toho, kdo zprávu podává.“ Zlaté pravidlo, které zatím Andrej Babiš nevstřebal. Ne to neznamená, že za všechno může vláda. Ale vláda je první. Informace má k dispozici dříve než ostatní a ve větším množství. Pokud nemá, je to její fatální chyba. Na základě nich nastavuje opatření. Lid odpovídá. Pokud přesto něco nefunguje, nastupuje další analýza, proč a co dělat lépe. Nikoliv však z hodiny na hodinu, ale sofistikovaně. Nic z toho nelze dělat od stolu, bez spolupráce s týmy odborníků. Nic z toho není politika, ale výsledek práce mnoha různých odborných profesí. Namísto toho znovu a znovu čteme zkušenosti všech, kdo se blíže setkali se způsobem práce odpovědných politiků. Neschopnost porozumět datům, ignorace expertních doporučení, odmítání spolupráce. Pozornost věnovaná detailům, nikoliv celku. Osobní přítomnost za účelem fotografování namísto vyslání zástupce, který by úkol hravě zvládl. Čerpání energií na nepodstatné věci a ignorace těch zásadně důležitých. Pravý opak všeho, co by nás jakkoli posunulo dopředu.

V našich poměrech se místo tohoto všeho objevuje opět staré známé pravidlo z doby socialismu v současné aktualizované podobě: Vláda předstírá, že řeší pandemii a lidé předstírají, že dodržují opatření (pro mladší ročníky – lidé předstírají, že pracují a stát, že je za to platí).