Při předvolební návštěvě základní školy vysvětloval Andrej Babiš dětem lopatkovou teorii. Geneticky daní lídři, tedy podle Babiše, se poznají na pískovišti podle toho, že mlátí ostatní lopatkou po hlavě.

Babiš takto vysvětloval dětem svůj způsob jednání. Je rozeným lídrem, protože dokáže dávat rány. Ostatně celé jeho vystoupení se neslo v tomto duchu. Nepřátelské vymezování se, útoky proti médiím. Pravý opak toho, jak se chová skutečně inspirující lídr. Tedy povzbuzuje ty, které vede a dodává jim sebedůvěry, napomáhá v rozvíjení jejich osobnostního potenciálu. Babiš o sobě s oblibou prohlašoval, že je urputné hovado. Byl na to hrdý. V duchu této filozofie byla vedena i jeho volební kampaň. Agresivní, manipulující a lživá, navozující dojem, že cílem protikandidáta je zavlečení Česka do války.

Voliči ukázali limity lopatkové teorie. Vybrali kandidáta, který agresivní styl odmítl. Svoji volební kampaň založil na klidném a věcném vystupování. Nepřijal konfrontační styl, ale naopak se snažil působit pozitivně. První slova, která jsme slyšeli po vítězné volbě, se vztahovala k hodnotám jako je pravda, důstojnost a respekt. Odmítl dělení voličů na vítězné a poražené. Jak uklidňující slyšel po letech někoho, kdo myslí vážně zasypávání příkopů, chce spojovat a nikoliv rozdělovat.

Poslední Zemanův vánoční projev se vyznačoval jako obvykle vychvalováním sebe samého a urážením těch, kdo lopatkou nemlátili dostatečně důrazně. Zeman vzpomínal na setkávání, podle jeho vlastního stupně hodnocení, se zakomplexovanými nulami mezi politickými komentátory a neúspěšnými politiky. Prý na ně rád zapomene první den svého starobního důchodu. Tak tedy určitě nebudu sama, kdo velmi rychle zapomene na politika s gustem urážejícího poražené.

Naše společnost potřebuje jako sůl vzájemný respekt. Poté, co jsme prošli etapou, ve které se uplatňovalo úsloví sláva vítězům, a opovržení poraženým, se rádi vrátíme do společnosti, která prokazuje čest poraženým.

Rozdělování na silné vítěze a vysmívané outsidery nesmírně oslabuje společnost jako celek. Jestliže skutečně chceme žít ve společnosti, která se rozvíjí a je schopná nacházet nová kreativní řešení, ve které se cítíme komfortně, musíme se vrátit ke hledání toho, co nás spojuje. Taková společnost je schopná nejlépe čelit autoritářským tendencím a nenechá se obalamutit dezinformátory. Čeká nás náročná práce na budování důvěry v sebe navzájem, jeden v druhého a ve společenské instituce.

Prezidentské volby prokázaly limity marketingových kampaní. Díky za tuto zkušenost. Politický marketing hraje významnou roli, ale naštěstí neplatí pravidlo, za víc peněz koupím lepšího markeťáka a vyhraju. Agresivní kampaň ukázala své meze. Proti sobě rovnoměrně působily dostředivé a odstředivé síly. S růstem agresivity byli přitahováni voliči na krajní části spektra a rovnoměrně odpadali ti se slabším žaludkem. Současně zde vězí i varování. Čím rozdělenější společnost, tím víc zabírá agresívní kampaň.

Důležitou výzvu proto představuje i schopnost odložit despekt k voličům, kteří volí odlišně. Odmítám proto slovo dezolát. Je to totiž akceptací Zemanovy rétoriky. Pohrdání voliči bez snahy porozumět jejich světu, jejich motivacím a frustracím. Pokud budeme někoho přesvědčovat, jak je jeho volba nesmyslná a škodlivá, jen se zatvrdí ve svém přesvědčení. Racionální argumenty se nedaří vždy uplatnit. Tito voliči tady jsou a je třeba hledat řešení, jak jejich počet nezvyšovat, ale naopak hledat cesty, jak s nimi pracovat. Skutečně bytostně extrémně laděných členů společnosti je v řádu jednotek procent. Nemá žádný smysl navyšovat jejich počet.

Přejme si proto, abychom s novým prezidentem vykročili na cestu smíření a spolupráce. Mlátící lopatka nevyhrává. Odolná společnost je taková, která drží při sobě, i když není pod extrémním tlakem, jakému nyní čelí Ukrajina. Buďme proto rádi, že zatím nejsme vystaveni takovéto zkoušce a zapracujme na rozvíjení společnosti přátelské ke všem jejím členům.