Na rozhodnutí EU o schválení dvou nových druhů hmyzu jako bezpečných potravin reagovala řada dezinformačních kanálů, a to po celé Evropě. Okamžitě se vyrojily konspirační teorie s cílem narušování důvěry v rozhodování EU.

Podle konspiračních teorií šířených na sociálních sítích je toto rozhodnutí buď výsledkem „šílenství EU“ nebo je dílem nového světového řádu sledujícího snížení lidské populace kvůli konzumaci zdravotně nebezpečného hmyzu. Na šíření dezinformací se podílel i Ivan David, když psal o povinné konzumaci hmyzu. V pobaltských státech se přidává ještě dezinformace o využití hmyzu jako náhražky za běžné jídlo, kterého se nedostává kvůli válce na Ukrajině. Ostatně též u nás poslední vlna strašení cvrčky probíhala paralelně s dezinformací ohledně zdravotně závadné ukrajinské pšenice.

Ilustrativní fotky s otevřenými ústy a třepotajícími se nožičkami obvykle nevyvolávají bezmezné ovace stejně jako talíř plný broučků. Spolehlivě fungují jako prostředek přitahující pozornost, obvykle však nikoliv pozitivní. Současně prověřují schopnost ověřování informací. Na sociálních sítích se vyskytovaly reakce dvojího druhu. Pozitivní, kdy si uživatelé vyměňovali zkušenosti s konzumací a popisovali chuť hmyzích produktů. Někteří sice deklarovali svoji neschopnost něco takové vůbec vzít do ruky, ale nic nenamítali proti produktům typu mouka a dalších přísad do běžných potravin, protože oceňovali nutriční hodnotu hmyzu.

Negativně naladěným jedincům postačila jakákoliv zmínka o jídle z hmyzu, aby se hroutili z představy, že je někdo bude nutit k pojídání brouků. Článek o studentkách prestižní britské školy, které si odhlasovaly zařazení hmyzu do školního jídelního lístku, vyvolal paniku a odpor. Komentující se hroutili z omezování svobody v jídle, aniž by nějak akceptovali, že šlo o svobodné rozhodnutí studentek, které nijak nezasahovalo do jídelníčku někoho dalšího.

Hmyzí panika slouží jako modelový příklad podkopávání společenské důvěry. Žádné povinné pojídání hmyzu se nechystá. Schválený hmyz je zdravotně naprosto nezávadný a potravinářské produkty obsahující hmyzí složku budou viditelně označeny. Potraviny z hmyzu budou v různé podobě, a to včetně mleté. Ostatně třeba chleba z mouky z cvrčků, anebo proteinové tyčinky s přídavkem hmyzu se na trhu už několik let vyskytují. Ze seriózních zdrojů vyplývá, že konzumace hmyzu je bezpečná a na jeho chov jsou stanoveny přesně definované požadavky. Hmyzí potraviny neobsahují žádné škodlivé látky, naopak jsou zdrojem bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Chitin, oblíbený strašák dezinformátorů, má kvůli obsahu vlákniny pozitivní vliv na trávení a střevní mikrobion a může sloužit jako přírodní prebiotikum.

Negativní vliv dezinformační kampaně byl natolik silný, že způsobil obchodní problémy jednomu z českých zpracovatelů hmyzu. S hořkým úsměvem je možné poukázat na blaženou nevědomost. Stačí se podívat na výsledky jakékoliv kontroly potravin. Přesně podle hesla, co oči nevidí, to srdce nebolí. Třeba na stránkách potraviny na pranýři nalezneme údaje o všech možných hmyzích složkách v jednotlivých moukách. Výsledek kontroly pak suše oznamuje, že uvnitř výrobku byl zjištěn výskyt živých i mrtvých škůdců a stop po jejich činnosti. Podobně lze dohledat výsledky jiných kontrol nacházejících v mouce rozdrcené brouky, moučné moly i hmyzí vajíčka. Dezinformační scéna tuto informaci zvládne s výmluvou, že se nejedná o brouky, které by nám vnucovala EU.

Na hmyzí kauze je patrné destruktivní působení dezinformací, které bohužel současná vláda podceňuje. Vládní poradce pro národní bezpečnost neumí definovat dezinformaci. Pokud se o nich hovoří, tak výhradně jako o vlivu zahraničních mocností, jinak tak nějak trochu lhaní patří k životu. Dezinformační narativ je šířen jak v zahraničí, tak i aktivitou místních občanů. Definici dezinformace samozřejmě splňuje. Je chybný a současně je zaměřen na poškození důvěry v rozhodování EU, ve výsledku ovšem nejen jí, ale institucí demokratického státu jako takového. Podkopává důvěru i v naše politiky, protože obhajují členství v EU, v naše instituce, které certifikují chov hmyzu a ohrožují též ty, kdo vidí chovu a zpracování hmyzu příležitost k podnikání.

Dezinformace nejsou jen velké útoky dramatickým strašákem, ale představují soustavné drolení společenské důvěry, krůček po krůčku. Vláda by proto neměla v této oblasti spát, ale naopak pracovat na prevenci, jakou je především vzdělávání, ale i obecně i komunikace posilující důvěru a podpora projektů zaměřených na oslabení vlivu dezinformací.