Neutuchající „šumavská“ aktivita jihočeského hejtmana Jana Zahradníka někdy až překvapuje. Pro „záchranu“ Šumavy před ochránci přírody neváhá nasednout do letadla, politikům rozdává smrková semínka a při popisu situace v šumavském národním parku používá slova jako apokalypsa a podobně.

Jihočeši ale v pohledu na svůj národní park zdaleka za svým hejtmanem nestojí. Podle aktuálního sociologického průzkumu, který pro ministerstvo životního prostředí provedla v kraji společnost STEM, jsou tři čtvrtiny jihočeských občanů naopak přesvědčeny, že ministerstvo a správa parku odvádějí na Šumavě dobrou práci. Nejpozitivněji je hodnotí obyvatelé malých obcí a středně velkých měst.

Více než polovina Jihočechů (54 %) si také myslí, že v těch nejcennějších oblastech horských smrčin je potřeba nechat přírodu, aby si poradila sama a stromy napadené kůrovcem nekácet. Převaha zastánců kácení postižených porostů, a to i na území parku, je pouze mezi lidmi s nižším vzděláním a mezi stoupenci KSČM. Naopak současný způsob managementu horských smrčin má výraznou podporu u vysokoškoláků i lidí s maturitou.

Víc než tři čtvrtiny Jihočechů jsou přesvědčeny o tom, že národní park je ekonomickým přínosem pro šumavské obce. A konečně - naprostá většina Jihočechů je ráda, že na Šumavě národní park existuje a má za to, že ochrana přírody zde má mít přednost před nejrůznějšími rozvojovými projekty.

Výsledky jenom potvrzují reakce, které na naši práci průběžně dostáváme od Jihočechů i návštěvníků parku. Šumava prostě není městský park, který by potřeboval zahradníka, ale národní park se vším všudy. Tedy i se suchými stromy, pod kterými vyrůstá nový les. Jihočeši to svému hejtmanovi i dalším regionálním politikům vzkazují dost jasně.