Ne jen Zeman ...
Česká republika stojí už zase na dějinné křižovatce. Prezident, jehož minulou volební kampaň financovali Rusové a jehož příští volební kampaň budou financovat Číňané, otáčí směřování naši země ze Západu na Východ.
Tibetský test
Čtyřicet let jsme žili v nesvobodě a na vlastní kůži jsme zažívali, jak důležité je vědět, že v tom nejsme sami. Že se nás a hlavně nezákonně stíhaných a vězněných demokratický západní svět zastává. Po porážce komunismu a nabytí svobody bylo proto přirozené, že se principiální obhajoba lidských práv stala základem naši zahraniční politiky. Radovali jsme se a byli jsme vděční za vlastní svobodu ... a přáli jsme ji i ostatním. Proto jsme se aktivně vyjadřovali k porušování lidských práv v Číně, Tibetu, Barmě, Bělorusku, Rusku či na Kubě a v dalších zemích. Prezident Václav Havel se stal symbolem tohoto postoje a demokratický svět si nás vážil. Takto formulovaná zahraniční politika posílila, vedle vstupu do NATO a EU, naše hodnotové splynutí se Západem.
Zpátky do bolševické minulosti
Shrňme situaci: vláda svým rozhodnutím o prolomení limitů těžby zpochybnila jeden ze základních kamenů polistopadového vývoje.
Co stojí v cestě prolomení těžebních limitů
Premiér Sobotka před několika dny konstatoval, že „nic nestojí v cestě tomu, aby byly prolomeny limity těžby a na dole Bílina se pokračovalo v těžbě“.
Vrátit životní prostředí do Senátu
Předvolební kampaň jakoby potvrzovala názory o zbytečnosti senátorů. Scházejí věcná témata a hesla na billboardech dokonce svádějí k mylným závěrům. Co si máme kupříkladu myslet o nabídce lásky, sexu a politiky visící na hlavním nádraží? Ve stejné době přitom rostou obavy ze zavření ruských kohoutů s plynem, každý den zmizí pod betonem několik hektarů kvalitní půdy, na Ostravsku, Ústecku a ve velkých městech dýcháme smog, do potoků a řek proudí splašky, developeři si chystají rozebrání Národního parku Šumava, auta a parkoviště nás vytlačují z náměstí a parků.
Servilní klanění se Číně
Podnikatelé a politici se sešli na Čínském investičním fóru v Praze. To bylo, jak je uvedeno na webových stránkách akce, vyvrcholením oslav 65 let navázání diplomatických vztahů.
Prohlášení k nové invazi ruské armády na Ukrajinu
Vzhledem k tomu že:
Probuďme se. Zostřeme sankce. Putin rozpoutává válku!
Dodíval jsem se na rozhovor redaktora Událostí a komentářů s Lubošem Dobrovským, bývalým ministrem obrany a velvyslancem v Moskvě, o válce Putinovského Ruska proti Ukrajině a vypnul jsem televizor. Nemohu uvěřit. Redaktor dokola opakuje tezi o dnešním smířlivém projevu Vladimíra Putina, který pronesl na jím okupovaném Krymu (sic!) a který navíc nikdo nezná, protože nebyl publikován. Další otázky se týkají “humanitárního konvoje”. Luboš Dobrovský se snaží vysvětlit, že humanitární konvoj je cynismus, že to byl Putin, který vyzbrojil takzvané separatisty (rozumějte Putinovy teroristy) zbraněmi a který válku mezi Ruskem a Ukrajinou rozpoutal. Vysvětluje, že západ selhává a že rychlým uklidněním situace může být také eskalace konfliktu a další vojenská agrese Ruské armády na Ukrajině.
Vím, že sankce zní tvrdě, ale kdo má jiné řešení?
V srpnu 1968 jsem byl malý kluk. Přesto si okupaci pamatuji, jako by to bylo včera. Vojáky, tanky, samopaly, zoufalého tátu, smutek, slzy, beznaděj. Dalších dvacet jedna let poničilo naši zemi, lidi i jejich duše a charaktery.
Pane premiére, bojujte za svobodu Ukrajiny i za svobodu a demokracii u nás!
V sobotu 15.3. jsem zaslal jménem čtyř signatářů Luboše Dobrovského, Jaromíra Štětiny, Michaela Kocába a svým otevřený dopis premiérovi. Dopis reaguje na invazi Ruské armády na Ukrajinu a vyzývá premiéra k řadě rozhodných kroků. Vedle žádosti o uplatnění sankcí na domácí půdě, zahrnujících zastavení vydávání víz, zrušení možnosti obdržení dvojího občanství a zmrazení kont občanů Ruské federace, žádá i zastavení vstupu ruského byznysu a kapitálu do ČR a zrušení tendru na výstavbu jaderných bloků v Temelíně. Dopis ale neobsahuje pouze výčet sankcí, ale také žádost, aby premiér sankce rozhodně prosazoval - dáno naši tragickou zkušeností z r. 1968 - na půdě Evropské rady. A také volá po revizi bezpečnostní strategie NATO a EU. A také po vyloučení Ruska z G8.
Premiér však vytrhl z dopisu pouze téma sankcí, ty odmítl, a vyhnul se tak odpovědi otázku, jak bude ČR vystupovat v Bruselu. Takže, má ČR premiéra, který bude ostatních dvacet sedm hlav států přesvědčovat o nezbytnosti principiální reakce na porušení mezinárodního práva a uplatnění co nejširší škály sankcí? Anebo máme premiéra, který rezignoval na principiální postoje a schovává se za údajné ekonomické zájmy a zaměstnanost? Cena svobody je nevyčíslitelná. Ukazuje se, jak velmi České republice chybí Václav Havel. O tom, že by zaujal a prosazoval principiální postoj, není pochyb. Premiér Sobotka se narodil tři roky po roce 1968. Je-li v tomto problém, měl by Bohuslav Sobotka velmi, velmi rychle - nejpozději do čtvrtečního jednání Evropksé rady - vyzrát a projevit se jako zralý a rozhodný politik, který bojuje za svobodu Ukrajiny i za svobodu a demokracii u nás.
Plné znění otevřeného dopisu premiérovi: