Desetina energie z obnovitelných zdrojů do roku 2012. Snížení emisí skleníkových plynů o čtyři pětiny do roku 2050. Investice do úspor, které by v následující dekádě měly ušetřit tolik ropy, kolik jí dnes Spojené státy ročně dovážejí ze Středního východu a Venezuely dohromady. To není pokus o rekonstrukci snu blouznícího ekologického aktivisty, ale vize nového nejmocnějšího muže planety - nastávajícího amerického prezidenta Baracka Obamy.

A to ještě zdaleka není vše. Obama dále hovoří o energetických standardech pro nové budovy, přísnější ochraně ovzduší a životního prostředí před kontaminací rtutí a olovem. Navíc počítá s finanční injekcí 150 miliard dolarů, která by mohla vytvořit v oblasti zelených technologií až 5 milionů nových pracovních míst. A konečně slibuje také globální energetické fórum, stejně jako ochranu pralesů a mokřadů.

Samozřejmě, předvolební sliby a realita se mohou podstatně lišit. Barack Obama se stal hlavou země, kde si většina lidí na skromnost doopravdy nepotrpí. USA patří mezi největší znečišťovatele planety. Pokud něco přiměje Američany k nižší spotřebě, bude to právě a především finanční krize. Té ale může nová americká administrativa využít a pokusit se vyzvat ke změně zažitých vzorců neefektivního chování, které jsou pro Spojené státy tak typické. Je totiž jasné, že s vysokou energetickou náročností si USA udrží konkurenceschopnost na globálních trzích jen velmi obtížně.

Nové Obamovy Spojené státy daly jasně najevo, že se chtějí stát lídrem v nových technologiích a nízkouhlíkové ekonomice. Pro EU je Obamovo vítězství velmi významné mimo jiné proto, že získává silného partnera pro mezinárodní klimatická vyjednávání, která vyvrcholí v prosinci 2009 v Kodani jednáním o nové světové dohodě o ochraně klimatu.

Až manifestační nadšení z Baracka Obamy souvisí s úzkostí z toho, jak rychle se svět mění. Ve Spojených státech pak také se špatným svědomím z toho, že země nebyla ochotna a schopna za republikánů převzít odpovědnost za největší globální problém lidstva - klimatické změny. Svou roli hraje jistě i víra, že Spojené státy vyjdou z mezinárodní izolace a stanou se (spolu s Evropskou unií) přirozeným lídrem globálních politických změn.

Vítání globálního prezidenta změny tak ukazuje na důležitost politiky. Politika není jen praktická správa veřejných věcí, ale stejně důležité jsou na ní také dodávání naděje, formulování vize, schopnost vést a snímat úzkost z těch, kteří nám věří.

Nadšení z Baracka Obamy dokládá, že v Americe i Evropě cítíme neudržitelnost současného způsobu života. Budoucí spojenectví Ameriky a Evropy dává naději a perspektivu, že na konci příštího roku dojde k největší světové dohodě o životním prostředí, která kdy byla uzavírána - k dohodě o nové klimatické politice.

Text vyšel pod názvem "S Amerikou proti změnám klimatu" v dnešních Hospodářských novinách.