Je pěkné, že se dnes děti ve škole nevidí nic, co by mohlo negativně poznamenat jejich cítění. Ale já vzpomínám na svého učitele pana Kavečku, který nám v sedmé třídě řekl: „Děcka, u koho se doma bude zabíjet králík? Dobře, Fanóšu, řekni tatovi, ať mi ho donese, že mu ho vrátím vykuchaného.“
Jak se uskutečňují sny? Nadávat nestačí
Ale s dvěma výhradami: Za prvé, jde o pouhé prostředky, nástroje, ne cíle - jejich užití je rozumné, jen když jimi dosahujeme rozumných cílů. A za druhé, jsou to nástroje nebezpečné jako skalpel - když je užíváme neopatrně, můžeme toho spoustu pokazit. Dril, memorování a kázeň musí žáky bavit tak, že ani nepoznají že jde o dril, že se učí nazpaměť nebo že dodržují kázeň. Používání takových prostředků vyžaduje od učitele cit, inteligenci a zkušenost; a aby se lidé s těmito vlastnostmi hrnuli do učitelského povolání, k tomu je třeba, aby bylo úplně jinak placeno než dnes.