Minulý týden mne oslovila redakce Hospodářských novin a požádala mne o odpovědi na pár otázek k důchodové reformě pro specielní čtyřstranu „Co bude s důchody – Česko stárne“. Odpověděl jsem v dohodnutém termínu. Ta čtyřstrana dnes vyšla (HN, 8.11. 2010. str. 7-10). Nabízím k zamyšlení své odpovědi, na které se v Hospodářských novinách jaksi nedostalo.

1. Ve hře je 3 % opt-out. Od jaké výše hrubých měsíčních příjmů se tenhle krok lidem vyplatí?

V situaci nejistých perspektiv světového hospodářského vývoje, vysoké volatility finančních trhů a nedávných astronomických ztrát mnoha soukromých penzijních fondů ve světě považuji úvahy o 3% opt-outu za nezodpovědné hazardování politiků s důvěrou lidí – byť se případná zklamání mohou dostavit až po letech či desetiletích.

2. Kolik by taková důchodová reforma stála (ročně, celkem) pokud by to bylo dobrovolně? Kolik kdyby to bylo povinně? Z čeho to může stát zaplatit?

Připravovat jakákoli rozhodnutí vedoucí k dalšímu prohlubování schodku veřejného fondu sociálního pojištění jde zcela proti závazku a deklaraci současné vlády – „vlády rozpočtové odpovědnosti“. V návrzích druhé tzv. Bezděkovy komise se k dorovnání propadu příjmů v řádu desítek miliard počítá se zvýšením dnes 10 % sazby DPH. To je samo o sobě opatření, které by dále podvázalo hospodářský růst a snížilo životní standard především současných důchodců a dalších nízkopříjmových sociálních skupin.

3. Mají se podle vás lidé nějak sami zajistit na důchod a nespoléhat jen na stát? Jak? Co mají dělat třicátníci, čtyřicátníci, padesátníci, šedesátníci?

Určitě bylo, je a vždy bude dobré myslet na zadní kolečka. Bohužel v posledních deseti letech vedla atmosféra vypjaté spotřeby spolu s účinnými reklamními kampaněmi bank a dalších finančních institucí k pravému opaku: k rostoucímu zadlužení lidí. Navíc stále více lidí žije od výplaty k výplatě, máme téměř 10% nezaměstnaných a i oni vlastně ani nemají z čeho rezervy vytvářet.
Elementární radou pro ty zbývající, kteří na to mají, je investice do vlastnického bydlení, důchodové, životní, kapitálové nebo kombinované připojištění, v případě vyšších příjmových skupin i investování do nemovitostí, uměleckých děl nebo tvorba jiných pokud možno zajištěných finančních rezerv. V dnešní situaci bych naopak nespoléhal na investice do produktů akciového trhu.

4. Je podle vás potřeba nějak měnit náš důchodový systém?

Určitě.

Zejména je potřeba zvýšit podíl starobních penzí na HDP – ten činil v roce 2007 pouhých 8 %, zatímco průměr evropské 27 činil téměř o polovinu více – plných 11,7 %. Tak, aby i ty nejnižší penze zajišťovaly lidsky důstojný život. Uvědomme si, že naše penze jsou stále „socialistické“ - průměrný důchod činil v lednu 2010 10 033 Kč. Podíl důchodů na HDP se za posledních 20 let prakticky nezměnil, počet důchodců se mezitím výrazně zvýšil. Přitom společnost už na rozdíl od minulosti funguje zcela kapitalisticky – ve výši deregulovaných nájmů, v rostoucích cenách energií a komunálních služeb. Stále více si musíme připlácet i na zdravotní a sociální služby, což se samozřejmě více dotýká právě těch dříve narozených.

Dále je nutno rychle odstranit dvě křiklavé nespravedlnosti současného systému. Za prvé: osoby samostatně výdělečně činné platí do systému výrazně méně než zaměstnanci, takže jim při současném nastavení výpočtu důchodu na jejich důchody přispívají „ze svého“ právě zaměstnanci. A za druhé: rodiče (zejména matky) dětí doplácejí na současný systém hned dvakrát: nižšími příjmy v průběhu ekonomické aktivity z důvodu péče o ně – a posléze i nižšími důchody vypočtenými z nižších pracovních příjmů. Přitom to jsou právě oni, kdo se postarali o to, aby v průběžném systému měl v budoucnu kdo přispívat na důchody všem – samozřejmě jim, ale i těm, kteří, ať už z těch či oněch důvodů, o děti nepečovali, vydělávali více a mohli své příjmy užívat výhradně sami.

V neposlední řadě je nutno proměnit právní rámec současného důchodového připojištění se státním příspěvkem. Tak, aby sloužilo jako slušné přilepšení k důchodu, ne jako doposud převážně jen jako zajímavý nástroj krátkodobého spoření.