Pracuje důchodová komise na reformě, nebo jen děláte parametrické změny, ptal se mně redaktor Aktuálně. cz Jiří Hovorka. Odpovídám:
"Důchodová reforma je potřebná a pracujeme na ní. Nicméně v té otázce narážíte na dvě možnosti, jak k reformě přistoupit. Může jít o radikální změnu českého důchodového systému, která by znamenala jeho přebudování. Nebo se vydáme cestou prosazování postupných změn existujícího systému."

A pokračuji: V diskusích na komisi se objevují oba žánry, my ale máme od vlády mandát jen k dílčím úpravám. Zásadnější posun k tomu, jak by měla důchodová soustava vypadat v budoucnu, se nyní rodí. Určitě budeme konkrétnější na konci roku. Teď mohu říci, že celý systém směřuje od podoby sociálního pojištění do podoby sociálního zabezpečení.

Rozdíl je v čem?
Základní rozdíl je ve financování systému. Dnes máme podle zákona stále systém sociálního pojištění, ale vzhledem k financování důchodů už o pojištění nejde, protože příspěvky na systém přicházejí i z jiných zdrojů. Protože virtuální důchodový účet je už dnes v minusu několika desítek miliard korun ročně.

Má se o sociálním pojištění přestat mluvit jako o pojištění a má se přejmenovat na daň, po čemž mnozí odborníci volají?
To už by znamenalo skutečně radikální změnu. Jak říkám, mandát na takové návrhy nemáme.

Máte za sebou deset měsíců diskusí v důchodové komisi. Dospěli jste definitivně k tomu, že je současný systém s dominantním státním pilířem udržitelný? Když dělala důchodovou reformu vláda Petra Nečase, vycházela z toho, že současný systém finančně udržitelný není.
To je právě jeden z ideových rámců, který se v minulosti uplatňoval. My udržitelnost máme jen jako jeden z rozhodujících parametrů. Chápeme jí navíc šířeji, než tomu bylo v minulosti zvykem. Nejde jen o finanční udržitelnost, ale je vázána i na péči o budoucí generace. Jedním z kritérií je narovnání transferů mezi rodinou a společností. Lidově řečeno, lidé s dětmi jsou na tom v našem důchodovém systému hůře, byť pečují o budoucí plátce do průběžného důchodového systému. Jinak je naprosto zřejmé – jak uvádějí i studie OECD nebo Světové banky – že první důchodový pilíř bude i do budoucna jeho rozhodující součástí.

Jedním ze způsobů narovnání nerovností mezi rodinami s dětmi a bezdětnými, o kterém se v komisi mluví, je systém, kdy by se výše sociálního pojištění odvíjela od počtu dětí. Kdo by měl děti, platil by méně. Doporučí komise toto opatření vládě?
Vážně o tom uvažujeme u rodičů nezaopatřených dětí. Rodiny potřebují ekonomickou podporu v momentě, kdy se o děti starají. Nedává tedy moc smysl například systém, který jsme zdědili z minulosti, kdy ženy byly „odměňovány“ za děti až v momentě, kdy vstupovaly do důchodu tím, že do něj odcházely dříve. Ještě vedeme spor o tom, jestli má být podpora rodin řešena přímo „uvnitř“ důchodového systému, nebo nepřímo přes nepojistné dávky, jako jsou třeba dětské přídavky, porodné nebo rodičovský příspěvek.

Vládě jste už na konci minulého roku dali osm návrhů na změny důchodového systému, mezi kterými byly třeba návrh na sdílení vyměřovacích základů manželů, nebo nový mechanismus stanovení důchodového věku. Jak daleko jsou ministerstva financí a práce s přípravou legislativy?
Jsou teď zhruba uprostřed příprav. Obě ministerstva intenzivně pracují na tom, aby bylo vše platné už od roku 2016.

Mají vládní politici výhrady k návrhům komise?V komisi zasedají představitelé všech politických stran zastoupených ve sněmovně. Mohou se tak diskusí zúčastňovat, přímo, jejich účast je tedy zabudována přímo v architektuře naší komise. Naši práci jsme konzultovali na půdě sněmovního podvýboru pro sociálně pojistné systémy a důchodovou reformu. Připravujeme společné jednání se sociálním a zdravotním výborem senátu a sociálním výborem ve sněmovně. Snažíme se tedy fungovat tak, abychom výhrady politiků, ať už koaličních, tak i opozičních, zapracovávali ještě před tím, než dáme finální návrhy.

Ke kterým návrhům mají politici největší připomínky, co je nejvíc v ohrožení, že neprojde?
Nevím o tom, že by se kterýkoli z našich osmi návrhů předaných vládě koncem minulého roku setkal se zásadním odmítnutím. Samozřejmě je mi známo záporné stanovisko TOP 09 a ODS ke zrušení II. pilíře; to ovšem bylo politické rozhodnutí vládní koalice.
První část mého rozhovoru pro server Aktuálně.cz, který vyšel 23. 3. 2015 pod názvem "Další změny důchodů: Valorizace jinak a děti jako bonus". Otázky kladl Jiří Hovorka.