Redaktor Aktuálně.cz Jiří Hovorka otevřel druhou část rozhovoru se mnou pro server Aktuálně.cz otázkou:
V programu důchodové komise na rok 2015 je mezi hlavními úkoly práce na novém možném způsobu valorizací. Proč by se současný mechanismus valorizace měl změnit?

Odpovídám:
Proti existující podobě valorizace jsou připomínky, řekněme, odborné i občanské. Způsob, kterým se valorizace vypočítává, používá paušální indikátor růstu spotřebitelských cen. Domácnosti důchodců jsou ale cenovým pohybem zasahovány v průměru jinak než průměr populace, inflace na ně má zásadnější vliv. Dalo by se to vyřešit tím, že by se vycházelo ze speciálního spotřebitelského koše pro tuto skupinu lidí. Musíme se tím zabývat, chceme-li zajistit důchodcům důstojný život. Ta „občanská“ námitka souvisí s obecně velmi nízkou úrovní důchodů v Česku. Naprostá většina důchodů je jen těsně nad hranicí, která zajišťuje důstojný život. Zejména u nižších důchodů v pásmu do 10 tisíc valorizace nevede k tomu, aby lidé nebyli ohrožováni pádem do chudoby. Z tohoto hlediska pak dává smysl nezvyšovat důchody o vypočtená procenta, ale paušálně. Všichni by tedy dostali přidáno stejně, ale důchodci s menší penzí by si polepšili procentně více.

To zas naráží na princip zásluhovosti, u kterého koaliční smlouva uvádí, že by se měl posilovat. Má podle vás paušální valorizace naději na to, že ji důchodová komise vládě doporučí?
Loni jsme to nechali otestovat v modelu, se kterým pracuje ministerstvo práce a ukázalo se, že to skutečně dokáže srazit počet lidí, kteří by se ocitli v pásmu ohrožení chudobou. Převažující názor v důchodové komisi ovšem s takovou paušální valorizací nepočítá. Tento problém by zřejmě bylo vhodnější řešit přes nepojistné sociální dávky.

Má komise od vlády stanoveno, že má pracovat tak, aby její návrhy byly finančně neutrální, nebo můžete pracovat i s tím, že se zvýší nákladovost celého systému?
Na jednání jednoho z našich pracovních týmů jsem byl pověřen, abych se otázal premiéra Sobotky, zda můžeme uvažovat i o tom, že by se celkové náklady důchodového systému v budoucnu zvedaly ze současných necelých deseti procent HDP. Na můj dotaz mi pan premiér odpověděl, že to v tuto chvíli po politické reprezentaci nemůžeme chtít. Máme pracovat s variantou, že se výdaje na důchodový systém v relaci k HDP nebudou snižovat. Vyjádřil jsem obavu, že komise nemusí být v takovém případě schopna dostát ve svých návrzích všem kritériím, které má sledovat. Premiér odpověděl, že můžeme pracovat v alternativách. Budeme tedy rozpracovávat i alternativní návrhy počítající s růstem těchto výdajů.

Když se budete držet té základní verze, že se výdaje zvyšovat nebudou, můžete navrhnout taková opatření, která budou dávat smysl?
Pak by se muselo někde ubrat. Když vezmeme opět například valorizaci, tak by se za stejné peníze jako dnes dala udělat paušální valorizace, která by pomohla nejchudším, ale zase bychom oslabili princip zásluhovosti. Abychom tedy mohli vyřešit všechny nároky na důchodový systém zformulované v zadání naší práce, potřebovali bychom zvýšit výdaje na důchodový systém ve výhledu budoucích deseti let odhadem někam ke 12 procentům.

Proč důchodová komise nedoporučila více změn ve třetím pilíři, tedy v systému bývalého penzijního připojištění? Proč například neprošel návrh na zvýšení provizí pro prodejce, které jsou dnes velmi malé?
Pět z osmi doporučení, které jsme loni vládě dali, se týkalo právě třetího pilíře. Nemám tedy pocit, že bychom doporučili málo změn. A například proti vámi zmiňovanému zvýšení provizí byla velká většina členů komise. I já sám jsem byl proti, protože si myslím, že provize ubírají prostředky, které by ve svém důsledku měly doputovat k lidem, kteří si na důchod spoří. Nemyslím, že se k tomuto bodu budeme vracet.

Uvažuje se na důchodové komisi o tom, že by třetí pilíř byl povinný? Mluví o tom například člen komise Vít Samek.
Na komisi zaznívají různé názory. Podívejte se ale na mnoho rodin, kterým jejich finanční situace vůbec neumožňuje odkládat část příjmů na důchod. Já za mnohem strategičtější považuji vyřešit podporu spoření na důchod ze strany zaměstnavatelů. Pracujeme na tom, abychom je k této podpoře motivovali mnohem více. To je velký nedostatek našeho systému, za který může Václav Klaus, který v polovině devadesátých let ještě jako premiér odmítl systém zaměstnaneckého připojištění. Je pravda, že počet zaměstnavatelů, kteří zaměstnancům ve III. pilíři přispívají, roste, ale je to jen velmi pomalý růst. Jsme v tomto smyslu velmi pozadu za západní Evropou.

Měli by tedy zaměstnavatelé přispívat povinně? Nebo uvažujete o takovéto podpoře jen u vybraných zaměstnání, například u těžkých profesí, jako jsou horníci?
To je přesná otázka, tudy jdou naše úvahy. Tam, kde je zřejmé, že ta povolání jsou náročná a že nedávají předpoklad, že by s rostoucím důchodovým věkem zaměstnanci mohli vykonávat tuto profesi až do důchodu, tak dává rozhodně smysl, aby zaměstnavatelé povinně přispívali. Umožnilo by to mnohem více využívat ve III. pilíři už dříve schválené předdůchody.

Je možné, že budeme mít v Česku rovný důchod? Doporučí to komise?
Není to vyloučeno, nicméně pravděpodobnost, že to doporučíme, vidím na hladině 0,1 procenta.
Druhá část mého rozhovoru pro server Aktuálně.cz, který vyšel 23. 3. 2015 pod názvem "Další změny důchodů: Valorizace jinak a děti jako bonus". Otázky kladl Jiří Hovorka.