Naše pracoviště – Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK – pokračuje ve zveřejňování námětů, které by pomohly zlepšit život v naší zemi v budoucích desetiletích. Nazvali jsme je strategické inovace. Blíže viz http://ceses.cuni.cz/CESES-122.html#3. První námět se týkal zavedení občanské služby pro mladé. Poslali jste nám k němu řadu cenných připomínek, za které děkujeme a které uplatníme v jeho dalším propracování. Dnes se zaměříme na oblast, která se sice bezprostředně týká především výzkumníků, vysokoškolských učitelů a studentů, ale jejíž rozvoj může být klíčový pro kvalitu života celých generací. Navrhujeme zavést nový systém řízení terciárního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací.

Nejprve se s vámi podělím o vlastní zkušenost. Před osmi lety jsem začal nahlížet na to, jak je řízen výzkum a vývoj v této zemi, z poněkud odlišné perspektivy. Transfer z pozice výzkumníka do funkce prvního místopředsedy Rady pro výzkum a vývoj (RVV) mi tehdy přichystal řadu překvapení.

Prvním překvapením pro mne bylo, jak málo lidí na sekretariátě tohoto orgánu, působícího na Úřadu vlády, dokáže zvládat tak mnoho, tak rozsáhlých a tak náročných agend.

Druhé překvapení následovalo poté, kdy jsem pochopil, že řízení výzkumu a vývoje se odehrává ve schizofrenní situaci, kdy jsou pravomoci i odpovědnosti delegovány dílem této Radě, dílem ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Třetí překvapení spočívalo v uvědomění si nízkého statusu nejen výzkumu, ale i vysokoškolského vzdělávání na půdě ministerstva školství, tradičně orientovaného především na dohled na základní a střední stupeň vzdělávací soustavy.

I rozhodl jsem se, že se pokusím přispět k racionalizaci řízení této oblasti, která z povahy věci patří k těm nejobtížněji řiditelným vůbec. Vedla mne hlavně idea, že oddělení výzkumu na půdě Akademie věd a vysokoškolské výuky na vysokých školách je institucionálním pohrobkem éry, kdy byl naším vzorem Sovětský Svaz - bez ohledu na důsledky. Mimo jiné jsem novinám poskytl rozhovor, který později vyšel s titulkem „Možná vznikne ministerstvo pro výzkum, vývoj a vysoké školství“. Nevzniklo. Večer před tím, než měla příslušné první kroky k realizaci tohoto projektu schvalovat vláda, obvolal tehdejší předseda Akademie věd většinu jejích členů – a na základě jeho intervence padl celý návrh, včetně příslušné legislativní předlohy, pod stůl. Vedení Akademie věd se zaleklo, že změny ohrozí nezvykle vysokou míru autonomie, kterou v celém systému disponovalo. Byla za tím jistě i oprávněná obava, že diletantismus, který předváděli úředníci ministerstva školství, by po případné reformě mohl ohrozit podmínky vědeckého bádání. Pro mne to bylo zároveň překvapení číslo čtyři: jak může jedna osoba bránící zájem jedné instituce zmařit několika neformálními telefonáty legitimní kolektivní úsilí směřující k nalezení perspektivního řešení pro všechny, kterého se nota bene pracovníci Akademie věd včetně zmíněné osoby aktivně účastnili...

Ani po osmi letech bych na hlavních tezích zmíněného interview nic neměnil. Nezměnila se totiž samotná situace v oblasti řízení výzkumu a vývoje na jedné straně a vysokého školství na straně druhé. Vývoj přinesl snad jen větší důraz na uplatnění výsledků výzkumu v podobě inovací. Takže jsem rád, že vám dnes mohu představit další, v pořadí druhou, strategickou inovaci vzniklou na půdě Centra pro sociální a ekonomické strategie, nazvanou

PROPOJENÍ PODPORY TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ.

Jejím autorem je dlouholetý pracovník MŠMT a později i sekretariátu RVV, na slovo vzatý odborník zabývající se problematikou řízení výzkumu a vývoje u nás a ve světě, pan Ing. František Hronek, CSc. Zde zařazuji její zkrácenou verzi. V plnéím znění se s ní můžete seznámit na webové stránce našeho pracoviště na adrese http://ceses.cuni.cz/CESES-122.html#3.

Sám za sebe bych rád dodal asi tolik: i když se jistě mezi českými vysokoškolskými učiteli i výzkumníky najdou jak lenoši, tak i opisálci, celkově jsem si jist, že
a. jejich předpoklady pro skutečně kvalitní a mezinárodně uznatelné a srovnatelné výkony jsou vcelku výrazně vyšší než stávající kompetence úředníků je řídících;
b. i dosavadní systém řízení a financování vysokého školství, výzkumu, vývoje a inovací se stává zásadní překážkou účinné podpory společnost vědění;
c. a že tedy zahájení veřejné diskuse k Hronkově strategické inovaci přichází za pět minut dvanáct.

Dokument bude dle výsledků této diskuse upraven a předán k využití Radě pro výzkum a vývoj a MŠMT, které mají v příštím roce předložit vládě návrh nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na období 2010–2015 a další výhled.
Budeme vám s Frantou vděčni za váš názor!

Martin Potůček, vedoucí CESES FSV UK

PROPOJENÍ PODPORY TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. STRATEGICKÁ INOVACE.
(Zkrácená verze.) Ing. František Hronek, CSc.

Řadu let nejrůznější domácí i zahraniční hodnocení výzkumu a vývoje (VaV) a konkurenceschopnosti ukazují, že přínosy VaV a inovací pro ekonomiku a společnost České republiky jsou nižší než by odpovídalo poskytované veřejné i soukromé podpoře a existujícím kapacitám VaV.
Za hlavní příčiny tohoto neuspokojivého stavu lze označit:
• nedostatečnou metodickou úrovní hodnocení VaV a inovací, které neumožňuje rozlišit kvalitní výsledky od nekvalitních a ocenit pracoviště, týmy a jednotlivce dosahující vynikajících výsledků a sankcionovat ty, které a kteří nemají výsledky žádné nebo jen podprůměrné;
• značnou rozptýlenost státní (veřejné) podpory VaV poskytované příliš velkým počtem orgánů státní správy prostřednictvím nadměrného počtu programů VaV a nedostatečným vymezením působnosti jednotlivých orgánů v zastaralém kompetenčním zákonu;
• koncepční a institucionální oddělení terciárního vzdělávání a VaV posilované i oddělením státní (veřejné) podpory těmto oblastem.
V koncepčních dokumentech o VaV schvalovaných vládou byl již několikrát stav objektivně charakterizován, byla navržena více či méně účinná opatření pro zlepšení stavu, která se však nepodařila realizovat. Existuje relativně silný odpor proti jakýmkoli změnám. Část úřadů, institucí i organizací, především jejich vedení, je se stavem spokojena, naučila se v tomto systému relativně dobře přežívat.
Seriózním pokusem o nápravu nedostatků je Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací, kterou vláda schválila 26. března 2008 usnesením č. 287. Reforma však obsahuje vážná omezení vyplývajících ze složitostí fungování koaliční vlády a nedostatečnou většinou vládnoucí koalice v parlamentu. Průběh realizace reformy však ukazuje, že vzhledem k výše uvedeným a narůstajícím koaličním problémům dojde k dalšímu „změkčení“ reformy. Sice dojde k výraznému snížení počtu rozpočtových kapitol, z kterých je podporován VaV, skutečná koncentrace finančních prostředků je však velmi nízká. Zřejmě se nepodaří ani posílit žádoucí a v reformě navržené působnosti Rady pro výzkum a vývoj.
CESES s vědomím vážnosti stavu a se znalostí vývoje v zahraničí proto připravilo návrh strategické inovace „Propojení terciárního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací“. Strategická inovace navrhuje institucionální integraci orgánů státní správy pro terciární vzdělávání,VaV a inovace. Ve většině zemí OECD je institucionálně propojeno terciární vzdělávání a VaV. Všechny tři oblasti jsou institucionálně propojeny ve Švýcarsku a Spojeném království, do značné míry i v Dánsku. Jde o země, které se velmi dobře umísťují v renomovaných zahraničních hodnoceních konkurenceschopnosti. Institucionální samostatnost každé ze tří oblastí, které existuje v ČR, je v zahraničí zcela neobvyklá.
Předkládaná strategická inovace je jednou z řady iniciativ CESES, které usilují o zavedení a rozvoj strategického vládnutí v ČR. Strategická inovace je k dispozici na adrese http://ceses.cuni.cz/CESES-122.html#3. V dohodnuté osnově je inovace stručně charakterizována, jsou uvedeny předpokládané pozitivní změny, jsou charakterizovány způsoby a nástroje pro dosažení změn, uvedeni aktéři a zdroje. Strategická inovace objektivně uvádí i potenciální riziko zavedení inovace i opatření, jak tomuto riziku čelit. Dále jsou uvedeny překážky, které stojí v cestě realizace.
CESES předkládá návrh strategické inovace do veřejné diskuse. Dokument bude upraven dle výsledků veřejné diskuse a předán k využití Radě pro výzkum a vývoj a MŠMT, které mají v roce 2009 předložit vládě návrh nové Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na období 2010–2015 a další výhled.

Odkazy na další prameny
(1) Reforma systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Úplné znění schválené vládou, včetně usnesení vlády je k dispozici na adrese www.vyzkum.cz
(2) Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací ČR, dokument vypracovaný v Technologickém centru AV ČR, únor 2008. K dispozici jako jedna z příloh schválené Reformy na adrese www.vyzkum.cz
(3) Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v ČR a jejich srovnání se zahraničím v roce 2007. K dispozici včetně starších analýz na adrese www.vyzkum.cz
(4) Metodiky a výsledky hodnocení VaV a jejich výsledků. K dispozici na adrese www.vyzkum.cz
(5) Rešeršní studie Technologického centra AV ČR „Aplikovaný společenskovědní výzkum v zahraničí“; březen 2008
(6) Publikace Evropské komise, zpráva expertů shrnující výsledky veřejné diskuse k Zelené knize VaV a inovací „EUR 23326 — Challenging Europe’s Research: Rationales for the European Research Area (ERA)“