Budovat nebo bořit?
Vytvoření až 2300 nových pracovních míst, nahrazení 35 % dnešní spotřeby elektřiny a dodání zeleného tepla do 140 000 domácností – to jsou možnosti, které přináší obnovitelné zdroje a energetická modernizace budov pro Ústecký kraj. Přesto vedení kraje, jenž je momentálně energeticky naprosto závislý na uhlí, studii vydanou přesně před rokem stále ignoruje.
Milan Urban, Miloš Zeman, Jiří Rusnok nebo Oldřich Bubeníček ve svých prohlášeních v posledních měsících podpořili tlak uhlobaronů na bourání severočeských měst a obcí kvůli uhlí. Všichni (ne)překvapivě ignorují jiné možnosti, které se kraji nabízí, a to i přesto, že existují čísla podložená odbornou studií od zavedené společnosti EkoWATT.
Je to již přesně rok od semináře v Ústí nad Labem, na kterém jsme naše výstupy představili. Komplexní studie propočítávala příležitosti v energetických úsporách nebo postupném růstu obnovitelných zdrojů v regionu. Při sestavování čísel jsme brali v potaz legislativní omezení i ochranu životního prostředí. Jde tedy o kalkulaci aktuálních možností, která však může ještě narůst při očekávaném technologickém pokroku spojeným s růstem účinnosti a poklesem ceny nových šetrných zdrojů.
Obnovitelné zdroje v Ústeckém kraji mohou vyrobit téměř tři tisíce megawatthodin elektřiny. Produkce čisté elektřiny by nahradila více než třetinu spotřeby elektřiny v tomto silně průmyslovém regionu nebo uspokojila poptávku téměř jednoho milionu českých domácností s běžnou spotřebou. V mixu šetrných zdrojů jsou silně zastoupeny zdroje na biomasu, větrné a malé vodní elektrárny. Místo však i v tomto kraji mají bioplynové stanice a solární elektrárny (uvažováno pouze se střešními instalacemi).
Kombinace obnovitelných zdrojů tepla s možnostmi energetické modernizace budov pak mohou v součtu pokrýt více než dvě třetiny spotřeby tepla domácností v Ústeckém kraji. Důležitou součástí proměny kraje jsou právě úspory energie v budovách. Kvalitními rekonstrukcemi domů pomocí zateplení, výměny oken a použitím moderních technologií řízeného větrání s rekuperací tepla lze uspořit množství tepla odpovídající běžné spotřebě téměř 60 tisíc domácností a 33 tisíc rodinných domů v regionu.
Postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické renovace budov by v regionu se značnou nezaměstnaností vytvořily potřebná pracovní místa. Sektor čisté energetiky může v Ústeckém kraji zaměstnat až 2 300 lidí. Pro zajímavost lze porovnat nová pracovní místa například s počtem zaměstnanců dolu, který ohrožuje Horní Jiřetín: důlní společnost dává práci 2,5krát menšímu počtu lidí, než jaké jsou možnosti čisté energetiky.
Je proto nepochopitelné, že se vláda i vedení kraje odmítá zabývat jinými možnostmi v energetice a neustále podporuje pouze rozšiřování dolů za cenu bourání měst a obcí. Nejde však pouze o slova politiků, ale také plány v navržené Státní energetické koncepci nebo Surovinové politice. Oba materiály – obdobně jako fosilní politici – ignorují platnost územních limitů a budoucnost dál vidí uhelnou (a atomovou).
Postupný růst moderní energetiky by do kraje přilákal nové investory, přinesl nová pracovní místa a pochopitelně by také srazil znečištění ovzduší: prašnost z dolů a emise z pálení uhlí. Pokud budoucí vláda potvrdí platnost postupného útlumu povrchových dolů, zastaví tak destrukci Podkrušnohoří a pomůže kraji využít širší možnosti než pouze dolovat surovinu, kterou jednou prostě vytěžíme a budeme stát před problémem, co s desítkami tisíc nezaměstnaných…
Milan Urban, Miloš Zeman, Jiří Rusnok nebo Oldřich Bubeníček ve svých prohlášeních v posledních měsících podpořili tlak uhlobaronů na bourání severočeských měst a obcí kvůli uhlí. Všichni (ne)překvapivě ignorují jiné možnosti, které se kraji nabízí, a to i přesto, že existují čísla podložená odbornou studií od zavedené společnosti EkoWATT.
Je to již přesně rok od semináře v Ústí nad Labem, na kterém jsme naše výstupy představili. Komplexní studie propočítávala příležitosti v energetických úsporách nebo postupném růstu obnovitelných zdrojů v regionu. Při sestavování čísel jsme brali v potaz legislativní omezení i ochranu životního prostředí. Jde tedy o kalkulaci aktuálních možností, která však může ještě narůst při očekávaném technologickém pokroku spojeným s růstem účinnosti a poklesem ceny nových šetrných zdrojů.
Obnovitelné zdroje v Ústeckém kraji mohou vyrobit téměř tři tisíce megawatthodin elektřiny. Produkce čisté elektřiny by nahradila více než třetinu spotřeby elektřiny v tomto silně průmyslovém regionu nebo uspokojila poptávku téměř jednoho milionu českých domácností s běžnou spotřebou. V mixu šetrných zdrojů jsou silně zastoupeny zdroje na biomasu, větrné a malé vodní elektrárny. Místo však i v tomto kraji mají bioplynové stanice a solární elektrárny (uvažováno pouze se střešními instalacemi).
Kombinace obnovitelných zdrojů tepla s možnostmi energetické modernizace budov pak mohou v součtu pokrýt více než dvě třetiny spotřeby tepla domácností v Ústeckém kraji. Důležitou součástí proměny kraje jsou právě úspory energie v budovách. Kvalitními rekonstrukcemi domů pomocí zateplení, výměny oken a použitím moderních technologií řízeného větrání s rekuperací tepla lze uspořit množství tepla odpovídající běžné spotřebě téměř 60 tisíc domácností a 33 tisíc rodinných domů v regionu.
Postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické renovace budov by v regionu se značnou nezaměstnaností vytvořily potřebná pracovní místa. Sektor čisté energetiky může v Ústeckém kraji zaměstnat až 2 300 lidí. Pro zajímavost lze porovnat nová pracovní místa například s počtem zaměstnanců dolu, který ohrožuje Horní Jiřetín: důlní společnost dává práci 2,5krát menšímu počtu lidí, než jaké jsou možnosti čisté energetiky.
Je proto nepochopitelné, že se vláda i vedení kraje odmítá zabývat jinými možnostmi v energetice a neustále podporuje pouze rozšiřování dolů za cenu bourání měst a obcí. Nejde však pouze o slova politiků, ale také plány v navržené Státní energetické koncepci nebo Surovinové politice. Oba materiály – obdobně jako fosilní politici – ignorují platnost územních limitů a budoucnost dál vidí uhelnou (a atomovou).
Postupný růst moderní energetiky by do kraje přilákal nové investory, přinesl nová pracovní místa a pochopitelně by také srazil znečištění ovzduší: prašnost z dolů a emise z pálení uhlí. Pokud budoucí vláda potvrdí platnost postupného útlumu povrchových dolů, zastaví tak destrukci Podkrušnohoří a pomůže kraji využít širší možnosti než pouze dolovat surovinu, kterou jednou prostě vytěžíme a budeme stát před problémem, co s desítkami tisíc nezaměstnaných…