Druhé volební období prezidenta Obamy provází silný zájem o obnovitelné zdroje. V USA se daří rozvoji větrných a solárních elektráren, jejichž podíl na energetickém mixu výrazně roste. O šetrnou energetiku se zajímají lídři byznysu – firmy Apple nebo Google. Aby se však nestala energie ze slunce doménou velkých korporací, připravil prezident Obama letos v červenci plán, který umožní dosáhnout na střešní fotovoltaické panely i domácnostem s nízkými příjmy. Česko si na podobný přístup musí ještě počkat, snad jen do příštího roku.

Slunce není jen pro bohaté
Loni byla k síti připojena nová solární elektrárna každé dvě a půl minuty. Letos by měl počet instalovaných systémů vzrůst na 900 tisíc. Také ve Spojených státech profituje solární trh z poklesu ceny instalací. Fotovoltaika není jen zajímavý finanční produkt, ale také stále levnější nástroj k vlastní výrobě elektřiny. Ovšem i přes rostoucí dostupnost solární energetiky se ve výzkumu Solárního institutu na Univerzitě George Washingtona ukázalo, že fotovoltaickou instalaci vlastní pouhých pět procent domácností s příjmy pod 40 tisíc dolarů ročně ze současných 645 tisíc solárních zdrojů instalovaných v USA. Přitom právě ty tvoří více než 40 procent amerických rodin.


Foto: Senior Airman Brian Ybarbo, USAF

Obama proto představil soubor opatření, která mají dostat solární panely i k domácnostem s nižšími příjmy. Jeho plán se dá chápat jako nástroj řešící problém energetické chudoby, nebo se jí bude dát pomocí vlastních šetrných zdrojů dokonce předcházet. Obamova administrativa ve svém návrhu počítá s podporou instalací na domech takzvaného dotovaného bydlení a zvýšení dostupnosti federální vládou garantovaných úvěrů na pořízení solárních panelů. Jedním z možných směrů využití podpory jsou například komunitní projekty, které umožňují využití elektřiny z jedné instalace fotovoltaických panelů na střeše domu více rodinami. Pomocí těchto impulsů hodlá americká federální vláda navýšit počet solárních elektráren na dotovaných domech na 300 megawattů do roku 2020.

Forma zvolených opatření, které nemají legislativní charakter, však současně potvrzuje rozkol mezi prezidentem a republikány. Barack Obama raději využívá administrativní impulsy nebo posiluje partnerství mezi progresivním byznysem. Součástí Obamova balíčku jsou i přísliby solárních projektů a energeticky úsporných opatření od jednotlivých členských států USA či soukromých společností v celkové výši stovek milionů dolarů. Lídr ve střešních solárních instalacích, společnost SolarCity, oznámila zahájení nového komunitního projektu v Minneapolis, kde chce vybudovat více než sto „solárních zahrad.“ Newyorská společnost Noc Ed plánuje utratit až 250 milionů dolarů v Brooklynu a Queensu. Další energetická společnost působící ve Phoenixu nedávno spustila program, který má za 28 milionů dolarů instalovat solární panely domácnostem s nízkými příjmy.

Studie zmíněného univerzitního Solárního institutu spočítala, že pokud by si nízkopříjmové domácnosti v USA pořídily za pomoci federální vlády vlastní 4kilowattový solární zdroj, pohodlně by pokryl celou polovinu jejich celkové spotřeby. Domácnosti by pak také dohromady mohly uspořit pomocí solární energetiky až 23 miliard dolarů ročně.

Obnovitelná energetika otevírá nové pracovní příležitosti
Barack Obama pochopil význam proměny energetiky, který obnovitelné zdroje přináší. Obama svůj plán na energetický obrat, ve kterém klade důraz právě na šetrné zdroje a potřebu snížit znečištění ovzduší, oznámil loni v jednom z obchodů sítě Walmart. Tuto společnost si nevybral náhodou. Jako jedna z prvních nabídla svým zákazníkům ke koupi balíčky solárních instalací. V srpnu 2014 pak byla na Bílý dům instalována menší střešní fotovoltaická elektrárna. Tímto krokem Obama obnovil využití obnovitelných zdrojů na Bílém domě po téměř 30leté pauze a dal jasný signál svého zájmu o klimatické změny i využití obnovitelných zdrojů. Mimo konkrétní impulsy přijaly USA letos také závazek, že se podíl zelených zdrojů na výrobě elektřiny zvýší do roku 2030 na 20 procent. Během následujících 15 let by měl podíl čisté elektřiny vzrůst na trojnásobek současného stavu.

Růst fotovoltaických modulů přinesl investice ve výši 15 miliard dolarů a toto odvětví zaměstnává okolo 180 tisíc lidí. Jen letos by jich mělo být nově proškoleno až 75 tisíc. Zaměstnanost ve fotovoltaice roste tímto tempem až 10krát rychleji než ve zbytku americké ekonomiky. Pomocí vytváření pracovních příležitostí solární energetika míří na nízkopříjmové rodiny podruhé. Americká ekonomika sklízí benefity, které jsou opřeny o klíčová opatření na podporu solárních instalací. Vedle federální vládou podpořeného kvalitního programu školení pracovníků instalačních společností jde o rámcová opatření. Zde jsou dvě nejdůležitější: systém nazývaný net-metering (umožňuje vyměňovat si elektřinu s elektrárenskou sítí a uživatel za určité období zaplatí rozdíl mezi dodanou a odebranou elektřinou) a federální daňové pobídky.

Solární energie pro české střechy? Snad již příští rok
České vlády v minulých letech postupně pozastavily podporu pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Rodiny i firmy mají k vlastní výrobě šetrné elektřiny nesnadný přístup. Vlastní výroba elektřiny by přitom mohla snížit náklady na energie – elektřiny i tepla a sehrát důležitou roli v úsporách výdajů domácností za energie. V České republice totiž podle Evropské komise může energetická chudoba hrozit přibližně 20 % domácnostem.
Mírné oživení šetrné energetiky přinesla vláda Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení. Vládní strany se zavázaly upravit legislativu tak, abychom mohli využívat podporu například pro instalaci solárních panelů na střechách. Letos prošla sněmovnou vládní novela, jejímž původním záměrem bylo umožnit nový rozvoj malých zdrojů do 10 kilowattů výkonu. Novela tak skutečně usnadní první krok k pořízení vlastního zdroje energie: odstraní potřebu licencí a to i za předpokladu, že budou malé elektrárny připojeny do distribuční soustavy (sic většina vyrobené elektřiny bude muset být spotřebována v domě).

Jenže na druhou stranu ta stejná novela učinila z majitelů malých solárních elektráren plátce daně z elektřiny. Povinnost měsíčně podávat daňové přiznání a platit daň ze spotřebované elektřiny bude znamenat novou administrativní bariéru dalšího rozvoje šetrné energetiky v Česku. U malých instalací půjde o desítky korun měsíčně, takže toto opatření nepřinese nic státu a pouze zatíží úředníky. Naštěstí si chybu podle vyjádření ministerstva financí pro CZEPHO a AliES vláda uvědomila a snad ještě do konce roku připraví opravu alespoň formou návratu k osvobození od daně z elektřiny pro vlastní vyrobenou elektřinu u zdrojů do 30 kilowattů.

Kvůli táhnoucímu se schvalování novely prozatím se už letos nepodařilo prosadit investiční podporu nových instalací fotovoltaických elektráren na střechách z úspěšného programu „Zelená úsporám“. Příspěvek na pořízení solárních panelů by přitom mohl zvýšit zájem domácností s nižšími příjmy o fotovoltaiku, obdobně jako je tomu v programu Baracka Obamy v USA. Podle prohlášení ministra životního prostřední Richarda Brabce pro MF DNES by měla investiční podporu pro malé střešní fotovoltaické systémy začít platit od příštího roku.

Dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů tak v Česku stále brání ucelenější přístup, kdy politici řádně promýšlí dopady svých kroků na jednotlivé obory energetiky. Evropská komise letos v létě představila návrh nových pravidel elektrárenského trhu, podle kterých by měl vzniknout nový pružnější obchodní model s větší rolí samovýrobců a lepší pozicí pro výhody obnovitelných zdrojů. Můžeme se nechat překvapit, jak do nové energetické Evropy zapadne česká energetická politika.