Evropská unie usiluje o větší energetickou soběstačnost a lepší ovzduší pro své obyvatele. Právě to mají zajistit opatření na podporu obnovitelných zdrojů, úspor energie nebo snižování emisí. Aktuálně vzniká na půdě unie nový plán, který by měl podpořit instalace solárních panelů na rodinných domech nebo nastartovat inovace v oblasti akumulace energie.

Čistá a dostupná energie pro všechny

Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie by měl ještě v tomto desetiletí vyrůst na 20 %. Do roku 2030 by pak mohly zelené zdroje energie pokrývat v energetickém mixu alespoň 27 %. To znamená, že by téměř jedna třetina energie ve výrobě tepla, elektřiny a energie pro dopravu dohromady byla z obnovitelných zdrojů. Obnovitelné zdroje tak postupně nahradí typy uhelných elektráren, které vypouští příliš vysoké množství znečištění. Přínosem bude lepší ovzduší pro všechny Evropany a v důsledku menší spotřeby uhlí snad také postupný útlum uhelných dolů.

Evropský plán v šetrné energetice má jasné přínosy: opatření v nízkouhlíkové energetice vytvoří až 900 tisíc nových pracovních pozic, dojde ke zvýšení HDP o jedno procento, v unii se celkem uspoří 58 miliard EUR na energiích k roku 2030.



Aktualizace zelených cílů– energeticky aktivní domácnosti

První klimaticko-energetický balíček s cíli do roku 2020 rozhýbal investice do obnovitelných zdrojů energie (300 miliard EUR v roce 2015) a nyní se EU zaměřuje na to, jak z nového sektoru energetiky vytěžit maximum pro své obyvatele. V plánu je především podpořit roli domácností jako aktivních hráčů na trzích s energiemi. Jde o takzvané samovýrobce energie, self-consumers. Pod tímto možná lehce záhadným pojmem se skrývá například možnost vlastní výroby elektřiny v rodinných domech pomocí solárních panelů na střeše nebo výstavba komunitních projektů bioplynových stanic.

Opatření mají vést především k větší energetické soběstačnosti a podpoře vlastní výroby elektřiny přímo u spotřebitelů elektřiny. Ti ji budou moci vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat bez zbytečných překážek.

Součástí plánu je také podpora ukládání energie. Nová pravidla by měla umožnit vstoupit na trh inovacím, tak aby je nediskriminovaly zavedené energetické společnosti. Právě cenově dostupné baterie mohou zvýšit využitelnost solárních elektráren nebo větrných turbín a urychlit nástup elektromobility.

Jde i o zajímavou příležitost pro české domácnosti v rodinných nebo bytových domech. Střešní fotovoltaické systémy mohou v Česku vyrábět v roce 2030 ročně 3,5-5 terawatthodin elektřiny. Příležitosti pro naplnění české části evropské strategii jsou tedy dostupné. Vyšší podíl obnovitelných zdrojů pomůže Česku snížit závislost na fosilních palivech i zvýšit energetickou soběstačnost země.

Obrovskou příležitostí je také akumulace energie. Jen od roku 2010 klesly ceny lithiových baterií o desítky procent. Agentura Bloomberg očekává, že do 15let budou stát baterie třetinu dnešní ceny. Rozvoj ukládání energie je šancí pro průkopníky tohoto oboru, jakým jsou například Tesla a Panasonic. Řešení mohou přinést také nové nápady. Například český patent baterií HE3DA nebo projekt vanadových redoxních průtočných baterií vzešlý z VŠCHT Praha a Západočeské univerzity v Plzni.

Elektřina do aut

Mix solární energetiky a akumulace energie otevírá také prostor pro rozvoj elektromobility poháněné elektřinou z obnovitelných zdrojů. Evropská unie chce proto zjednodušit pravidla pro výstavbu nabíjecích stanic.

V Evropě se v roce 2016 prodalo přes 220 tisíc elektromobilů, což je 14 % nárůst oproti minulému roku. Počet registrovaných elektromobilů v Česku se pohybuje lehce nad tisíci kusy, podle poradců z Roland Berger to však může být až 7 tisíc kusů v roce 2020. Letos publikovaná studie Stanfordské univerzity předpokládá, že do osmi let začnou elektromobily ekonomicky vytlačovat vozy spalující ropu.


Praktické výsledky zelené politiky EU

Energie lidem: obnovitelné zdroje v roce 2014 zajištovaly téměř 15,5 % dodávek veškeré energie a pokrývaly spotřebu 78 milionů Evropanů.
Zdroje v rukou občanů: téměř polovina obnovitelných zdrojů v Německu připadá na občanské projekty.

Ekonomický úspěch: s každým zdvojnásobením produkce fotovoltaických modulů klesly ceny o více než čtvrtinu. Cena solárních panelů klesla za pět let o 80 %. Další pokles nákladů se očekává, například analýza Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje předpovídá pokles ceny fotovoltaických modulů o 59 % do roku 2025.



Pracovní příležitosti: k roku 2016 bylo v celé EU vytvořeno téměř 1,2 milionu pracovních pozic ve výrobě, instalacích nebo provozu šetrných zdrojů energie.

Energetická bezpečnost: rostoucí podíl obnovitelných zdrojů snížil v EU poptávku po fosilních palivech o takové množství, jaké odpovídá celkové spotřebě energie v Polsku. Obnovitelné zdroje navíc ušetřily přes 20 miliard euro na výdajích za energie.

Podpora vývoje: EU drží přes 40 % patentů v obnovitelných zdrojích. Klíčovým hráčem je ve větrné energetice, využití energie oceánů nebo koncentrované solární energii (CSP)

Inspirujeme: obdobné závazky na podporu obnovitelných zdrojů energie se rozšířily do států v Jižní Americe, Africe nebo Asii


PS: Text vznikl v rámci přípravy kulatého stolu, který uspořádala Informační kancelář Evropského parlamentu se spolupráci s Aliancí pro energetickou soběstačnost v pátek 9. června v Praze. Mezi účastníky setkání patřili zástupci energetických firem, finančních institucí nebo konzultačních firem. Do debaty se zapojili například europoslanec Luděk Niedermayer, člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani, Alois Míka z ČSOB Advisory nebo Klára Sutlovičová z think thanku Glopolis. Zajímavým závěrem tohoto setkání je očekávaný důraz na potřebu prosazení inovací v podobě například akumulace energie.