V pondělí začala mezinárodní klimatická konference OSN v New Yorku. Setkání státníků z celého světa je zaměřeno na sdílení dobré praxe snižování emisí. Nejprogresivnější státy představí své plány s konkrétními kroky, které mají redukovat spotřebu uhlí a dalších fosilních paliv. Například Slovensko dostane na klimatickém summitu prostor hned v pondělí. Ti si dali za cíl, že do roku 2050 chtějí dosáhnout čisté klimatické nuly. Neexistuje přitom jedna stříbrná kulka, která by za nás vyřešila problém klimatických změn. Řešení klimatické změny je třeba hledat v mixu různých opatření a především zodpovědném přístupu států. Zbavit se závislosti na fosilních palivech je však možné díky pokroku technologií.

Konference navazuje na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Ta vstoupila v platnost v loňském roce a k dohodě se připojilo 184 států světa i Evropská unie. Státy se zavázaly vypracovat akční plány v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou. Opatření navržená v těchto plánech však nestačí k omezení růstu globální teploty pod 2°C.

Neexistuje jedna stříbrná kulka, která by za nás vyřešila problém klimatických změn. Řešení klimatické změny je třeba hledat v mixu různých opatření a přístupů. Mezi ty s nejrychlejším efektem patří obnovitelné zdroje energie. Solární a větrné elektrárny jsou již dnes jedním z nejlevnějších řešení, kterými lze průběžně nahrazovat spalování uhlí. Vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů pak zajistí dynamicky se rozvíjející možnosti ukládání energie do baterií. Nová směry otevírají projekty akumulace energie pomocí zachytávání CO2 nebo výroby vodíku.

Vedle produkce čisté energie je pak šancí na redukci emisí zvyšování energetické účinnosti. Energetická renovace domů a výstavba nových budov s minimální potřebou energie na vytápění díky dobré izolaci by měly být již dnes běžným standardem.

Právě rozvoj rozvoj obnovitelných zdrojů vidí jako klíčové opatření pro snižování emisí také OSN. Technologie solárních a větrných elektráren se na trhu prosadily díky poklesu jejich ceny za posledních 10 let. Solární panely jsou levnější o více než 80 % a cena větrných turbín spadla o téměř 70 %. Podle scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) musí každý rok mezi lety 2018 a 2030 růst výkon nových kapacit obnovitelných zdrojů v průměru o více než 300 gigawattů, aby se podařilo dosáhnout cílů Pařížské dohody. Pro srovnání: letos IEA odhaduje, že vůbec poprvé během etapy rozvoje moderní energetiky dojde k překročení 200 gigawattů nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.


(stavba větrné elektrárny ve Václavicích na Liberecku)

Malé české ambice

Malé ambice v rozvoji čistých zdrojů energie se bohužel týkají také Česka. Česká vláda odmítá otevřít prostor k navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Podíl zelené elektřiny by se měl u nás zvýšit během celého příštího desetiletí o pouhý jeden procentní bod. Česko však potřebuje sebevědomý plán rozvoje solárních a větrných elektráren nebo elektromobility, abychom se dokázali odpoutat od závislosti na fosilních palivech. To je také jedním z důvodů, proč dostane Česká republika prostor na summitu až ve středu, tedy v den, kdy se o slovo může přihlásit každý.

Svaz moderní energetiky nedávno publikoval studii vypracovanou ve spolupráci s konzultační společností Deloitte, která mapuje možnosti rozvoje zelené energie v Česku. Tato analýza dokládá, že Česko může pohodlně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů během příštího desetiletí zejména ve výrobě elektřiny. Ekonomicky realizovatelný potenciál počítá s výstavbou až 9 000 megawattů solárních elektráren zejména na průmyslově znečištěných lokalitách jako jsou bývalé doly nebo skládky a 1 400 megawattů větrných turbín.

V Česku je stále kolem 300 tisíc domácností, které topí uhlím. Ročně spálí asi 1,6 milionů tun uhlí. Domácnosti mohou přejít na spalování biomasy. Další dostupnou možností jsou instalace solárních panelů a kolektorů. Svaz moderní energetiky proto přišel s plánem Nová energie Česka, který navrhuje, aby vláda do roku 2030 podpořila umístění solárních panelů na alespoň 250 000 rodinných domů a 40 tisíc bytových domů. Fotovoltaické instalace lze doplnit o tepelná čerpadla, solární kolektory a baterie pro ukládání energie. Stát by měl také vytvořit motivační programy, aby se každý rok energeticky zrenovovalo alespoň 50 tisíc rodinných domů a 70 tisíc bytů.

Investice do obnovitelných zdrojů se státu vrátí v podobě menších výdajů za zdravotní péči v důsledku špinavého vzduchu. Lokální topeniště jsou například v Moravskoslezském kraji zodpovědné za 17 % části polétavého prachu PM10, až 22 % PM2,5 a 42 % nebezpečných částic benzo(a)pyrenu.

Evropská komise spočítala, že právě znečištěné ovzduší způsobuje v Evropě těžká onemocnění a téměř půl milionu předčasných úmrtí ročně. Přechod na čistou ekonomiku sníží četnost předčasných úmrtí způsobených jemnými prachovými částicemi o více než 40 % a zdravotní škody o přibližně 200 miliard eur ročně.

Klíčové snížení emisí na základě Pařížské smlouvy, které je rámováno dohodou států na udržení růstu průměrné teploty o 1,5 °C, vytvoří potřebné investice ve výši 1,7 bilionu dolarů ročně. Investice do moderní energetiky promítnuté v úspoře nákladů za znečištění ovzduší, snížení nákladů za zdravotní péči a redukce škod na životním prostředí pak převýší nutné náklady. Svět podle kalkulací Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje (IRENA) ročně ušetří 6 bilionů dolarů.