Středa 14. července mohla být velkým dnem pro restart rozvoje zelené energetiky v Česku. Ale ministr průmyslu a vicepremiér pro ekonomiku Karel Havlíček dal přednost zachování stagnace. Dál se tam budeme plácat ve stále dražším spalování uhlí. Česko se také kroky vlády Andreje Babiše a jeho vládních poslanců otočilo zády k novým evropským impulsům. Ve stejný den totiž Evropská komise představila kroky, kterými chce zajistit potřebné snižování emisí.

Poslanci a poslankyně dnes ve třetím čtení projednali novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna většinou odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice, které navrhli Petr Dolínek (ČSSD) a Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Poslanci a poslankyně také odmítli spravedlivý přístup ke všem typům podporovaných zdrojů v rámci kontrol překompenzace a navíc uvalili pro fotovoltaické elektrárny zvýšení solárního odvodu. Podle Svazu moderní energetiky tak Sněmovna přibrzdila rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Odmítnutím nových nástrojů tržní podpory ohrožuje růst zelené ekonomiky, která má přispět k transformaci uhelných regionů vytvořením nových pracovních příležitostí.

Sněmovna zablokovala modernizaci české energetiky

Oproti předchozímu kladnému stanovisku odmítl před samotným hlasováním poslanců tržní podporu pro fotovoltaiku ministr průmyslu Karel Havlíček. Havlíčkův krok přitom nedává smysl. Právě aukce jsou nejlevnější cesta k nízkouhlíkové energetice, ke které se Česko dobrovolně zavázalo. Vládní hnutí ANO tak do budoucna ohrožuje konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech. Přitom samo hnutí ANO ví, že je třeba fosilní zdroje dotoval. Jejich sněmovní expert na energetiku Pavel Pustějovský totiž prosadil návrh, který zajišťuje dotace pro teplárenství, a tato změna na rozdíl od levné fotovoltaiky hladce prošla.

Aukční podpora je dnes nejvyužívanější systém provozní podpory pro nové projekty solárních elektráren v Evropě. Aukce fungují na principu soutěže o podporu mezi účastníky, kteří mají zájem o výstavbu nových fotovoltaických elektráren. Získají ji ti s nejnižší nabídkou ceny. Takový systém je výhodný pro spotřebitele energie, neboť se na trh dostane levná elektřina z obnovitelných zdrojů energie.

Podporu bohužel nezískaly ani nové projekty bioplynových stanic. Zde jde o ztrátu možného pozitivního impulsu pro rozvoj venkova. Nové bioplynky mohly vyrábět čistou energii z biologicky rozložitelných odpadů, které by nemusely bez užitku tlít na skládkách (ovšem to by opět Hnutí ANO v jiném zákoně nemohlo prodloužit konec skládkování až v roce 2030).

V otázce kontrol překompenzace prostřednictvím zavedení nového parametru tzv. maximální míry výnosnosti (IRR) odmítli poslanci sjednocení přístupu ke všem podporovaným zdrojům a navíc přijali zvýšení solárního odvodu. Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem je pro pro fotovoltaické elektrárny likvidační. Pokud by změny přijaté Sněmovnou prošly i Senátem, mohou následovat bankroty firem a Česko bude jako jediný stát v Evropě podíl zelené energie snižovat.

Zelená šance

Podle nedávno publikované studie Univerzity Karlovy zpracované pro Alianci pro energetickou soběstačnost lze výrobu solární elektřiny do roku 2030 zvýšit zhruba o pětinásobek, na 12 milionů megawatthodin ročně. To odpovídá instalovanému výkonu 12 454 MW solárních elektráren. Spolu s dalšími typy obnovitelných zdrojů by pak podle této studie mohly fotovoltaiky přispět ke snížení emisí o 53,5 % oproti roku 2030. Současně by zajistily snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 mld. Kč a snížení negativních dopadů na změnu klimatu o 18 mld. Kč. Pozitivní zprávou je také šance na vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené energetiky.

Na rozdíl od Babišovy vlády vidí příležitosti v modernizaci energetiky Evropa. Evropská komise představila 13 nových a aktualizovaných směrnic, které mají během tohoto desetiletí zajistit potřebné snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Zhruba třetina evropského rozpočtu má být určena na zelené projekty spojené s rozvojem obnovitelných zdrojů, zvyšováním energetické účinnosti a renovace budov. Součástí je aktualizace klíčové legislativy, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci průmyslu, nástup čisté mobility nebo nových řešení (například zeleného vodíku). Dojde ke zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent.

Evropa stojí na prahu nové a zdravé ekonomiky nezávislé na spalování uhlí. Postupný růst obnovitelných zdrojů, které nabízejí dodávky energie za stále dostupnější ceny pro spotřebitele, je důležitou součástí ochrany klimatu. Zejména elektřina z nových solárních a větrných elektráren bude do budoucna základem evropské energetiky, díky které získají domácnosti a průmysl konkurenceschopné ceny za energie nezatížené emisemi z fosilních zdrojů.

Revize obnovitelné směrnice přidává také podporu pro nové technologie. Jde zejména o moderní biopaliva a zavedení cílů pro zelený vodík vyráběný pomocí obnovitelných zdrojů a syntetická paliva: v dopravě je navržen cíl 2,6 procent u obnovitelných paliv nebiologického původu a v průmyslu pak
50procentní podíl obnovitelné energie na spotřebě vodíku. Zelený vodík je šancí pro dekarbonizaci českého průmyslu. Klíčové však je, aby byl dostatek nových projektů obnovitelných zdrojů, bez kterých ho nelze vyrobit. Jde tak o další impuls do skládačky rozvoje zelené energetiky, do které se musí Česko pustit, pokud chce obstát v transformaci ekonomiky směrem k nízkouhlíkovým řešením. Moderní nízkouhlíková energetika je úzce propojená. Karel Havlíček je sice autorem strategie pro Česko jako zemi budoucnosti, ale zavírá oči před inovacemi, které mohou vylepšit pozici českého průmyslu a nabídnout nové směry rozvoje firem.