Během tohoto desetiletí můžeme vybudovat až 10 tisíc megawattů nových solárních elektráren oproti dnešním pouhým zhruba 2 tisícům. Navíc zelená energetika podle expertních kalkulací přinese snížení negativních důsledků změny klimatu na zdraví a životní prostředí až o více než čtvrtinu oproti dnešku. A právě snížení znečištění ovzduší s sebou nese úsporu v podobě zabránění vzniku škod na zdraví a klimatických škod.

Nová studie Univerzity Karlovy, zpracovaná pro Alianci pro energetickou soběstačnost, zkoumá možné scénáře vývoje české energetiky do roku 2030. Českou energetiku, v níž dnes uhlí představuje 36 % hrubé spotřeby, čeká v následujícím desetiletí zásadní proměna. Musí reagovat na společný závazek členských zemí EU do roku 2030 zajistit 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990. Podle realistického Zeleného scénáře toho lze dosáhnout zejména růstem obnovitelných zdrojů v elektroenergetice. Právě růst nových fotovoltaik či větrných turbín zajistí snížení globálních klimatických škod až o 25 mld. Kč a škod na zdraví, které jsou způsobené emisemi škodlivých látek, až o 6,4 mld. Kč do roku 2030. Zároveň by intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů měl přinést až 108 tisíc nových pracovních míst.

Studie reaguje na aktuální debatu o dekarbonizaci energetiky v Evropě, která je součástí naplnění klimatických závazků EU do roku 2030. Součástí je také cíl pro obnovitelné zdroje, který letos projde aktualizací na základě loni přijaté strategie Zelená dohoda pro Evropu. Z ní vychází pro celou Evropu cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 38–40 % do roku 2030. Na toto navýšení bude reagovat i Česko, které zatím počítá s růstem podílu zelených zdrojů na 22 %. Aktuální studie potvrzuje, že bude nezbytné výrazně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a doplnit jej dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a urychleným útlumem spalování uhlí.

Výzkumný tým z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy použil technologicky neutrální model energetického systému a rozvinul pět scénářů, jak by se mohl do roku 2030 zvýšit význam obnovitelných zdrojů v české energetice. Základní Konzervativní scénář kalkuluje externality pro konstantní podíl obnovitelných zdrojů s de facto nulovým růstem a ten je srovnáván s prorůstovými scénáři: dle platného vládního klimaticko-energetického plánu a dle Modernizačního fondu. Klíčové jsou však výsledky dvou prorůstových scénářů (Zeleného a klimatického GHG55) a dle otevřených podmínek daných ekonomikou obnovitelných zdrojů.

„Odhadujeme, že připravované zdroje na investiční podporu obnovitelných zdrojů energie, včetně programu RES+ Modernizačního fondu ve výši 75 mld. Kč, povedou k dosažení cílů Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Pokud by cena emisní povolenky klesla na Evropskou komisí původně předpokládanou úroveň 30 €, tak by tento objem podpory dostatečně nestimuloval ani další rozvoj zelené energetiky, ani splnění cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 % oproti roku 1990,“ zdůrazňuje klíčový závěr studie Lukáš Rečka, hlavní autor výzkumu z Centra Univerzity Karlovy.

Výsledky studie představí Lukáš Rečka spolu se svým kolegou Milanem Ščastným na webináři, který proběhne 13. července od 14:00. Diskuzi můžete sledovat online na webu ČTK nebo se přihlásit do Zoom a debatovat přímo s autory. Na prezentaci studie naváže panelová debata, během které vystoupí Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda Hospodářského a měnového výboru (ECON), Jan Troják, ředitel projektového financování ČSOB nebo Jan Habart, předseda CZ Biom.

Více informací o akci zde.

Pětinásobek solární energie

Nová studie přináší vedle propočtů snížení emisí také kalkulace rozvoje obnovitelných zdrojů. Prorůstové scénáře ukazují, že lze zvýšit výrobu obnovitelných zdrojů do roku 2030 o zhruba pětinásobek pro fotovoltaiku, na 12 milionů megawatthodin ročně, a pro větrné elektrárny na zhruba sedminásobek proti dnešku, na necelých 5 milionů megawatthodin. Výrobě odpovídá instalovaný výkon 12 454 MW solárních elektráren a 2 610 MW větrných turbín. Tento růst modeluje „Zelený“ scénář, který by tak zajistil potřebné snížení emisí do roku 2030 o 53,5 % oproti úrovni roku 1990. To by se promítlo ve snížení škod na zdraví a životním prostředí o 6,4 mld. Kč a snížení negativních dopadů ze změny klimatu o 18 mld. Kč. Pozitivní zprávou je pak příležitost k vytvoření 108 tisíc pracovních míst v sektoru zelené ekonomiky.

Zelený scénář by vyžadoval celkové investice do obnovitelných zdrojů v objemu 340 mld. Kč a investiční podporu kolem 205 mld. Kč. „Zelený scénář ukazuje, že pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % je nezbytné doplnit podporu obnovitelných zdrojů i dalšími opatřeními, především zvyšováním energetických úspor a rychlým útlumem spalování hnědého a černého uhlí. Na druhé straně při vyšší ceně emisních povolenek, kterou pozorujeme na trhu již nyní, může být konec uhlí mnohem rychlejší a potřeba podpory pro obnovitelné zdroje výrazně nižší,“ komentuje ekonomickou stránku scénářů Milan Ščasný, jeden z autorů studie z Centra Univerzity Karlovy.

Vedle zvyšování energetické účinnosti české ekonomiky či rychlejšího útlumu uhlí lze mezi další opatření zahrnout také aukční mechanismus podpory pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Aukční podpora je další impuls, který pomůže naplnit český cíl v dekarbonizaci energetiky rozvojem solárních či větrných elektráren. S rostoucí cenou emisních povolenek budou klesat také požadavky na soutěženou cenu v aukcích a půjde o výhodné opatření pro spotřebitele. Budou totiž vznikat je takové projekty, které nabídnout nejvýhodnější cenu.