V jednom z prvních rozhovorů Petra Fialy po uvedení nových ministrů do svých úřadů zkritizoval rozvoj čisté mobility. S respektem ke 100 dnů hájení je dobré se podívat na souvislosti výroku nového předsedy vlády v souvislostech a možných dopadech. Česku totiž hrozí, že zůstane minimálně v této oblasti stejně pozadu, jako s Andrejem Babišem.

Automobilový průmysl je významnou částí české ekonomiky. Připadá na něj zhruba 10 procent českého HDP a zaměstnává v rámci celého řetězce okolo půl milionů lidí. Poslední roky se budoucnost rozvoje automobilek nese v duchu nástupu aut poháněných elektřinou. Motivací je plnění emisních cílů i zájem zákazníků. Již před volbami zaznívaly od představitelů ODS obavy z této proměny automobilového trhu. Například pan Skopeček, ekonomický expert ODS, se na svém twitterovém účtu pochlubil, že daroval místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi model českého auta a informoval ho, že zákaz spalovacích motorů bude zkázou pro českou ekonomiku.

V podobném duchu navázal nový předseda vlády Petr Fiala. „Návrh na zákaz automobilů se spalovacími motory, to by ohrozilo existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní automobil nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu,“ uvedl Fiala v rozhovoru na CNN Prima News. Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je podle Fialy pro vládu nepřijatelný. (pro úplnost: Komise nenavrhuje zákaz aut se spalovacími motory, ale prodej nových po roce 2035)

Fiala tak svou pozicí kopíruje názor bývalého předsedy vlády Andreje Babiše. Ten v září 2019 pro Hospodářské noviny reagoval, že elektromobily jsou nesmysl, před kterými chce Česko bránit. Podobně pokračoval také v rámci letošních předvolebních debat: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory. Nemůžeme přece nadiktovat lidem, co vymysleli zelení fanatici v Evropském parlamentu.“

Realita trhu

Názory Fialy a Babiše je dobré prověřit realitou trhu: Škoda předpokládá zastoupení elektromobilů ve své výrobě z 50–70 procent v roce 2030. Od roku 2030 přejde Volvo na výrobu čistě elektrických vozů. Volkswagen do roku 2035 bude zcela elektrifikován. Renault předpokládá, že v roce 2030 budou 90 procent prodejů tvořit elektromobily. Daimler plánuje ústup od spalovacích motorů do roku 2039. Celosvětové prodeje BMW budou do roku 2030 minimálně z poloviny tvořit elektromobily.

Dá se předpokládat, že s technologickým vývojem budou závazky automobilek posouvat termíny dekarbonizace svých výrobních řad směrem k roku 2030. Těžko říct, co Fiala (a předtím Babiš) svým prohlášením mysleli: půjdou se přivázat k novým výrobním linkám a budou automobilkám bránit v produkci elektromobilů nebo budou před autosalony bránit lidem koupit si vůz poháněný bateriemi?

Že lze vsadit na elektrické plány automobilek napovídají i závazky států, které přišly dříve než návrh Evropské komise. Nejambicióznější je v nástupu čisté mobility Norsko, které má plán skončit s motory na ropu už v roce 2025. Před rokem 2035 chtějí skoncovat s vozy spalujícími naftu nebo benzín také Rakousko, Slovinsko, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Irsko, Island a Izrael. K roku 2040 zatím směřovaly Španělsko a Francie. Velká Británie skončí s prodejem vozů spalujících ropu v roce 2030. Na trhu budou moci zůstat plug-in hybridy. Pro připomenutí konzervativcům z ODS: plán připravil Boris Johnson, který vyvedl Británii z EU.

Technologické šance

Petr Fiala má obavu, že domácnosti na elektromobil mít nebudou. Bohužel však uvažuje o roku 2035 pohledem, který pomalu přestává platit už dnes, a pomíjí možnosti technologického vývoje. Postupně klesá cena i průměrný dojezd nových typů elektromobilů. Dnes lze běžně koupit e-mobil, který na jedno dobití ujede okolo 400 km. Před 3 lety to bylo 250 a před 10 lety, kdy elektromobily začínaly, pouhých 100 km. Výhodou elektromobility jsou úspory na palivu. I při dnešních vysokých cenách energie se provoz vozů na elektřinu vyplatí. Navíc lze například v rámci nákupních center nabíjet zdarma. Benzín nebo naftu vám bez finančního plnění žádný obchodní dům nenabídne.

Provoz elektromobilu může přinést úspory i veřejných financí. Pro ilustraci čísla z praxe: v Táboře nahradil u městské policie dosluhující Octavii elektromobil Kia e-Niro. Celkové náklady na Octavii 2,0 TDI 110 kW byly za 4,5 roku přes 1,5 milionu korun. Provoz elektromobilu na stejnou dobu a nájezd vychází na necelých 1,2 milionu korun.

Pracovní příležitosti přijdou i s čistou mobilitou

Pro Česko představuje velkou příležitost projekt gigafactory, tedy přilákat k nám producenta baterií pro elektrovozy. V krátkém horizontu by u nás mohly vzniknout až 2 továrny na výrobu baterií. Vyplývá to z letošní studie společnosti Deloitte Rozvoj výroby baterií v Česku vypracované pro Svaz moderní energetiky.

Kalkulace přínosů ve studii stanovily, že jen v investiční fázi by díky jedné továrně o produkční kapacitě 40 GWh vzniklo zhruba 6 tisíc pracovních míst. Samotný provoz gigafactory by ve výrobě a navazujících dodavatelských firmách vytvořil dalších zhruba 33 035 nových pracovních míst. Provoz gigafactory by zvedl český HDP celkem o 172,1 miliard Kč.

Nejde však pouze o pracovní místa ve výrobě baterií. Dobrý postřeh o tom, že nové směry v ekonomice jsou také potřebnou injekcí pro oživení Česka z pohledu inovací, měl na nedávné akci Svazu moderní energetiky výzkumník Tomáš Kazda z VUT. Sám stojí za úspěšným vývojem lithium-sírových baterií, které se mohou vyrábět během tohoto desetiletí v Norsku. Tomáš Kazda však působí také jako docent na VUT v Brně, kde vychovává nové talenty. Podle jeho slov však hrozí, že z nich česká ekonomika nebude mít nic. Zamíří prostě za hranice do zemí, kde jim nabídnou příležitosti své znalosti uplatnit.

Přestat sedět v koutě

Pro plynulý nástup čisté mobility bude potřeba připravit novou infrastrukturu, podpořit automobilky pomocí rekvalifikace i úpravy náplně vzdělávání na technických školách a učilištích a nabídnout nástroje pro větší mobilitu na pracovním trhu. Země, které právě takový přístup zvládnou úspěšně, mohou v proměně své ekonomiky sehrát vítěznou roli. Návod, jak na to, nabízí letošní studie zpracovaná pro evropskou Platformu pro elektromobilitu od Boston Consulting Group. Vzkaz vládám je jasný: klíčem k budoucnosti automobilového průmyslu je příprava pracovníků na tuto transformaci.

Podle této studie budou do roku 2030 přibližně 60 procent prodejů nových vozů v Evropě tvořit právě elektromobily. Přechod na elektromobilitu však nepředstavuje pro pracovní trh hrozbu, ale spíše příležitost ke zvyšování kvalifikace: zpráva odhaduje, že do roku 2030 bude třeba přijmout 2,8 milionů pracovníků a u 2,4 milionů pracovních pozic se změní pracovní profil, přičemž bude třeba různého stupně odborné přípravy, aby byli připraveni na budoucí pracovní požadavky. Právě díky tomu zůstane objem pracovních míst (dnes v Evropě zaměstnává produkce aut zhruba 5,7 milionů lidí) stejný.

Česko, podobně jako další evropské státy, bude mít k dispozici nástroje a financování, kterými mohou změny podpořit: Sociální klimatický fond, Modernizační fond, Národní plán obnovy a další programy financované z evropských zdrojů. O tom, zda budeme stát mezi vítězi nebo poraženými, se rozhodne již během následujících 4 let. Pokud zůstane pozice Petra Fialy stejně odmítavá jako u Andreje Babiše, sníží se šance uspět pro nás všechny.