Končící prezident Miloš Zeman se poslední rok zapojoval do dění v Česku spíše sporadicky, klimatické i energetické krizi navzdory. Nový pán nebo paní Hradčan může (a měl/a by) využít neformálního vlivu svého budoucího úřadu a otevřít debatu s vládou i společností o tom, jak posunout naši zemi do nového století. Ostatně příklady od našich sousedů ukazují, že to lze.

Dosavadní předvolební debaty toho moc o kandidátech na Hrad neprozradily. Zejména Superdebata České televize plula po povrchu a pokud si sami kandidáti na téma energetiky či klimatu nevzpomněli, zapadlo by úplně. Prezident má přitom nemalý neformální vliv, který může uplatnit vůči vládě či pro otevření témat s odbornou společností.

Vést, nikoli svádět
Rakouský prezident Alexander Van der Bellen, který svůj mandát loni obhájil přímo v prvním kole volby, má obdobné pravomoci jako jeho český kolega. Volby v rozbouřených vodách rakouské politiky vyhrál s heslem, že chce svou milovanou zem vést, nikoli svádět. Bývalý předseda rakouských Zelených se nebál nacionalistům vytrhnout pojem „vlast”, zasadil jej ale do sociálně spravedlivé země, která nenechá nikoho padlout.

Sociální akcent se odrazil také ve Van der Bellenově vstupu do debaty okolo řešení energetické krize: během léta 2022 se jeho poradní tým rozšířil o dva špičkové odborníky na energetiku. Prezident povolal Wolfganga Anzengrubera, bývalého ředitele největšího rakouského dodavatele energie a Angelu Köppl, ekonomku se zaměřením na změnu klimatu a energetický průmysl z Rakouského institutu pro ekonomický výzkum.

Odborníci Van der Bellenovi v rámci pravidelných pracovních setkání nabídli svou expertízu pro hodnocení návrhů na zvládání energetické krize. Sám rakouský prezident apeloval na tamní vládu, aby našla takové řešení, které zajistí dostupnou cenu energií pro domácnosti a průmysl, ale současně posílí energetickou nezávislost země na ruských palivech.

Právě ekonomka Angela Köppl z poradního týmu prezidenta v rámci prosincového hodnocení situace uklidňovala veřejnost, že letošní topnou sezónu země zvládne, ovšem do budoucna vidí jako jediné funkční východisko v dlouhodobém snižování energetické náročnosti.

„Účinné a hospodárné využívání energie proto musí být nadále prioritou. Potřebujeme proto vytvořit ještě více pobídek,“ řekla. Lze připomenout, že rakouská vláda zvolila systém stropů cen, který spotřebitele motivuje k úsporám: za 80 procent své spotřeby zaplatí nižší cenu, zbytek pokryjí za současné ceny na trhu.

Udržitelná mise
Podobně jako další evropští lídři identifikuje Van der Bellen jako viníka energetické krize Putina a jeho režim. Současně však rakouský prezident upozorňuje, že Evropa se neměla nechat vmanévrovat do závislosti na fosilních palivech.

„Kromě rychlých záchranných opatření musíme co nejrychleji přejít na dodávky z čistých, udržitelných obnovitelných zdrojů energie a využívat energii s rozmyslem, tedy urychlit to, co jsme měli udělat už dávno z důvodů ochrany klimatu. Situaci budu bedlivě sledovat – a také dohlížet na práci vlády,“ slíbil Rakušanům jejich prezident.

Problematice změn klimatu se Van der Bellen věnuje jako ekonom zaměřený na zelená témata dlouhodobě. Již během svého prvního mandátu, který začal v roce 2017, založil spolu s hollywoodskou hvězdou Arnoldem Schwarzeneggrem klimatický summit. Ten každoročně slouží ke sdílené dobré praxe v oblasti budování obnovitelných zdrojů energie či ochraně biodiverzity.

Ve svých oficiálních projevech k řešení klimatických změn se opírá o vědecké práce a neváhá se ani přihlásit ke studentskému hnutí Fridays for Future. „Klimatické změny jsou největší hrozbou pro lidstvo,“ podpořil studenty během protestů v roce 2019.

Témata spolupráce mezi zeměmi v oblasti energetické transformace jsou také klíčovou součástí jeho prezidentských cest. Například letos vedl podnikatelskou delegaci do Itálie, která je druhým nejvýznamnějším ekonomickým partnerem Rakouska. Cílem cesty bylo posílit spolupráci ve využití obnovitelných zdrojů energie. Je také pravidelným aktivním účastníkem každoročních klimatických konferencí pod hlavičkou OSN.

Zelený prezidentský palác
Podobnou cestou jako Van der Bellen se vydala i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Její role je silně spojena s ochranou životního prostředí. Ta vedle spravedlnosti a sociální politiky patří do trojice priorit, které si Čaputová stanovila pro své funkční období v čele slovenského státu. Aktivně se zajímá, popularizuje téma ochrany životního prostředí, sama jde také příkladem.

Prezidentka Čaputová se problematikou ekologie aktivně zabývala už během své právnické praxe. Nejznámější záležitostí spojenou s ochranou životního prostředí, která byla i zásluhou Zuzany Čaputové dotažena do úspěšného konce, byla kauza Pezinská skládka.

Tento případ patří mezi největší environmentální kauzy samostatného Slovenska. Spor trval více než deset let a ovlivnil i evropskou legislativu. Kauza skládky o objemu 730 000 metrů krychlových v těsné blízkosti obydlí se postupně dostala až k Soudnímu dvoru EU, který na základě tohoto případu vyjasnil některé legislativní otázky o informování veřejnosti v těchto otázkách s platností pro celou unii. Spor skončil rozhodnutím o uzavření skládky. V roce 2016 si Zuzana Čaputová převzala za zásluhy prestižní environmentální Goldmanovu cenu.

V polovině září 2020 slovenská prezidentka představila projekt uhlíkově neutrální prezidentské kanceláře. Bude to první úřad na Slovensku, který se tomuto záměru zavázal a naplánoval cíl uhlíkové neutrality na rok 2030. Kromě zmírňování uhlíkové stopy daného úřadu má projekt za cíl jít příkladem a stát se inspirací v otázce ochrany životního prostředí i pro další instituce na Slovensku. A také podpořit plán Slovenska na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Kancelář prezidentky ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Institutem environmentální politiky vypočítali uhlíkovou stopu kanceláře a nastavili opatření, jak ji snížit a kompenzovat vyprodukované emise.

Úřad bude například postupně přecházet na elektromobily nebo hybridní vozidla. V úvahu přichází i možnost pronájmu takovýchto aut na jednotlivé výjezdy. Na delší cesty bude prezidentka využívat komerční lety místo vládního speciálu.

Toto opatření nezůstává jen na papíře. Už v roce 2019 po svém nástupu do funkce prezidentka Čaputová jezdila na pracovní cesty vlakem. Po železnici cestovala na oficiální návštěvu Rakouska a například i na summit prezidentů zemí V4 do Prahy. Chtěla tak poukázat na význam hromadné dopravy, která je ekologičtější než individuální. A oblibu vlaků má Čaputová společnou i s rakouským prezidentem, který po železnici přijel například na nedávnou návštěvu Prahy.

Uhlíková stopa vyprodukovaná kanceláří bude kompenzována výsadbou 1 300 stromů ročně. Při přijímání návštěv v prezidentském paláci se budou podávat jídla z lokálních potravin a dary pro prezidenty jiných zemí budou šetrné k životnímu prostředí, jako například med z prezidentské zahrady.

Jde o další z projektů prezidentky Čaputové sloužící k osvětě v oblasti životního prostředí. Prezidentka také nedávno podpořila projekt OZ Pryskyřice, který se snaží poukázat na Syndrom kolapsu včelstev – tedy na velký úhyn včel v důsledku způsobu zemědělství či změny klimatu.

Česká šance
Po Miloši Zemanovi zůstanou zřejmě jen vzpomínky na nelegální těžbu v Lánské oboře, obklíčený areál Pražského hradu a nevtipné poznámky na adresu zelené energetiky. Alexander Van der Bellen a Zuzana Čaputová ale ukazují, že lze dát prezidentskému úřadu smysl a využít svůj mandát pro klidnou komunikaci s veřejností nebo pro inspiraci, jak lze posílit biodiverzitu v daném státě.

Nová hlava České republika má šance otevřít dialog se společností nad řadou témat ohledně boje proti suchu, rozumným využitím obnovitelných zdrojů a dalších opatření klimatické politiky. Současně může svou autoritu využít pro zpětnou vazbu fungování české vlády: rakouským prezident získal experty proto, aby mohl sledovat, zda jsou opatření na ochranu spotřebitelů před vysokými cenami dostatečná.

Neformální poradní sbor na Hradě by bezesporu mohl získat lepší osobnosti než Martina Nejedlého, jehož vazby na ruské energetické firmy k nezávislému pohledu boje proti energetické chudobě moc nepomohou.

(slovenská část ve spolupráci se Žofií Žigovou)