Ministerstvo životního prostředí představilo v pondělí rozšíření Nové zelené úsporám. Program Oprav dům po babičce nabídne podporu dopředu i výhodnou půjčku. Stát tak reagoval na loňskou energetickou krizi: domácnosti v zateplených domech nepotřebují provozní dotace na bydlení.


Ostatně podpora zateplení a dalších opatření na zvýšení efektivity budov není nic nového: již v roce 2010 spočítala konzultační společnost Porsenna, že by soustavná podpora energetických renovací budov dokázala každoročně ušetřit 1,42 miliard metrů krychlových tohoto paliva. Posílila by se tak energetická bezpečnost Česka i podpořila domácí ekonomika.

Promyšlený krok vlády k využití potenciálu úspor energie v budovách přichází nakonec až letos. Ovšem plán nemá podporu u všech: resort životního prostředí na Twitteru kritizoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Program podle něj nabourává úsporná opatření vlády: „To se nemůže podařit, bude-li vláda rozdávat miliony vlastníkům nemovitostí na zhodnocení jejich majetku. Není možné lidem říkat, že pro někoho peníze nejsou, ale pro někoho jsou, protože to jsou ‚jiné peníze‘. Šetřit musí všichni a musí alespoň trochu věřit, že nutná opatření jsou fér. Na programu ‚Oprav si dům po babičce‘ není fér vůbec nic. Bude-li vláda takové programy rozjíždět, společnost její úsporné kroky nepřijme.“

Kalousek prominul zásadní informaci: podpora nejde na vrub státnímu rozpočtu, MŽP ji financuje z Modernizačního fondu, který získává prostředky z výnosů emisních povolenek. Ty mají jasné určení: podpora řešení, která pomáhají zbavit se fosilních paliv. Nelze je použít na sanování státního dluhu. Přesto však Nová zelená úsporám českou ekonomiku podpořit může: právě kvalitní renovace budov přináší stabilní pracovní místa do stavebnictví.

V reakcích pak exministr Kalousek píše, že není proti zateplování, ale rád by viděl podporu třeba pro veřejné budovy. Tím však vytváří falešné dilema: školy, nemocnice, kulturáky nebo radnice lze opravit s přispěním Národního plánu obnovy nebo Operačního programu životní prostředí. Obce a města si také mohou pořídit fotovoltaiku s podporou Modernizačního fondu.

Bývalý ministr financí nebyl sám. Nad podporou renovací domů se pozastavila Danuše Nerudová, bývalý poslanec Jan Farský. Pro Hospodářské noviny pak nad poptávkou po zateplování domů zapochybovala další poskynkyně STAN Eliška Olšáková. Jejich kritika ukazuje, jak složité je prosazovat systémové změny, které pomohou posílit energetickou bezpečnost Česka, snižovat spotřebu fosilních paliv (tedy chránit klima) a zajistit domácnosti před možným růstem cen energií. Navíc všechna tato rizika řeší renovace v jednom balíku.

Po opadnutí akutní hrozby s extrémními cenami na trhu se zdá, že část politiků zapomněla na dlouhodobá řešení a může se opakovat podobná situace jako po předchozích plynových krizích. Také tehdy mělo Česko jasné signály, že je třeba něco dělat s domy závislými na fosilním vytápění. Šanci na masivní program podpory energetických oprav domů ale nevyužilo.

Příležitost, která čekala na zásadní impuls

Program Zelená úsporám přišel v roce 2009. Program byl financován z prodeje emisních kreditů Japonsku a dá se říci, že šlo o jeden z nejlepších počinů Zelených v Topolánkově vládě (kde mimochodem seděl také Miroslav Kalousek jako ministr financí).

I přes oblibu programu neměla (Nová) Zelená úsporám nikdy tolik prostředků, aby spustila rozsáhnou renovační vlnu, která by pomohla domácnostem čelit potenciálnímu růstu nákladů za energie. O to více tvrdě na rodiny v nezateplených domech dopadla energetická krize roku 2022. Důvodem vysokých cen elektřiny a plynu byly nedodržené nasmlouvané dodávky plynu z Ruska. Evropu stálo řešení stovky miliard eur, které skončily na účtech zejména fosilních firem. Jen Česko muselo během loňska za dovoz energetických surovin zaplatit více než dvojnásobek: 403 miliard korun.

Česká vláda nyní přichází z rozšířením programu Nová zelené úsporám o část nazvanou Oprav dům po babičce. Celkem chce renovace domů podpořit 50 miliardami korun (40 miliard je pro samotný Oprav dům po babičce). Miliardy stát zafinancuje z prodejů emisních povolenek a úvěry z výhodné půjčky od Evropské unie. Pro srovnání, jen loni vynaložil stát ze státního rozpočtu na plošnou dotaci pro všechny domácnosti, takzvaný Úsporný tarif, 17 miliard korun. Na zastropování cen pak padlo během prvního čtvrtletí letošního roku téměř 24 miliard korun, celkové náklady za rok 2023 se očekávají pod 100 miliardami korun.

Přitom platí, že čím více komplexně zateplených domů, tím méně bude muset stát domácnosti v budoucnu zachraňovat. Svaz moderní energetiky spolu s konzultační společností Budovy21 již koncem předloňského roku ve společné pozici upozornil na markantní rozdíl dopadů cen energií na domácnosti v zatepleném a nezatepleném domě:

„Pokud má domácnost kvalitně zateplený rodinný dům s fotovoltaikou, tak může být rodinná spotřeba energie kolem pěti megawatthodin za rok. Naopak pokud je dům neúsporný, pak je třeba i přes 30 megawatthodin ročně, a to při daleko menším komfortu bydlení. Zdražení energie, ať už plynu nebo elektřiny o jeden nebo dva tisíce za megawatthodinu, je pro první rodinu dobře zvládnutelné, pro druhou jde o finanční katastrofu,“ stálo v tehdejším doporučení vládě.

Bez fosilních paliv a se silnější ekonomikou

Potenciál úspor energie není malý, podle letošních studie PBIE mohou renovace domů uspořit při dvouprocentním tempu oprav přes sedm terawatthodin uhelné elektřiny, celkem pak 28 terawatthodin (k roku 2050). Pro celou EU při trojnásobném tempu renovací lze vystopovat do poloviny století snížení spotřeby v budovách o 44 procent.

Pokud se v budovách podaří snížit spotřebu energií, stanou se platným nástrojem snižování emisí a ochrany klimatu. Také na Česko dopadá rekordní vlna veder. Energeticky renovované budovy vlnám veder odolávají lépe bez zvýšeného provozu klimatizací. Extrémy v počasí dobře zateplený dům zvládne. Navíc domácnosti ušetří náklady nejen v zimě na vytápění ale také v létě na chlazení domu.

Psali jsme: Jak ušetřit 90 procent výdajů za energie? Moravská domácnost díky povedené renovaci přežije zimu bez starostí
Aktivní role státu v podpoře renovací pak dává o to větší smysl, neboť dnes nemusí každá domácnost na komplexní (a tedy i nejúčinnější) renovace dosáhnout. Investice se přitom státu vrátí zpět. Na ekonomické přínosy energetických oprav domů už v roce 2016 upozornila aliance progresivního stavebního průmyslu Šance pro budovy.

Navrhli přitom scénář renovací domů s každoročním tempem tří procent z celkového množství domů. Ten by vedl k využití potenciálu úspor a stavebnictví by přispělo k potřebnému snížení emisí (na domy připadá zhruba 35 procent spotřeby energie).

Studie vedená ekonomem Miroslavem Zámečníkem pak spočítala také přínosy renovační vlny: „Energeticky úsporné stavebnictví je přitom sektorem s jedněmi z nejvyšších multiplikátorů na makroekonomické finanční ukazatele. Jedna miliarda v programu znamená 3 miliardy na HDP. A do státní kasy se celá vrátí v podobě sociálního a zdravotního pojištění, daní zaměstnanců a firem.“

Česko přitom není jediná země, která investuje do posílení energetické soběstačnosti domácností. Různé programy lze najít po Evropě ve Španělsku, Francii, Irsku, Rakousku, Německu, Nizozemsku (zde dokonce mají velmi podobné schéma jako je Nová zelená úsporám včetně výhodné půjčky a bonusů za kombinaci řešení) i mimo státy EU. Namátkou USA, kde daňovými zvýhodněním podporují instalace obnovitelných zdrojů i renovace domů v rámci komplexního protiinflačního balíčku. Podobné programy najdeme i ve Velké Británii, Indii, Austrálii, Turecku či Japonsku.

//aktualizovaný komentář, který vyšel také na portálu Obnovitelně.cz//