Ministerstvo práce zredukuje počet dávek z 18 na tři a počet výplatních míst ze tří na jediné na úřadu práce. Potud dobrá zpráva o efektivizaci a zjednodušování komplikovaného systému. Špatný je ale návrh umožnit exekuce sociálních dávek, respektive té části, která jde nad dvojnásobek životního minima.

Tím je narušen samotný smysl podpory chudých a neuspějí ani argumenty, že obdobně je možné exekuovat mzdy či důchody. To, čím vloni šokovala primátorka Řápková v Chomutově – nezákonným exekuováním dávek v hmotné nouzi a také jejich přetavením v odměny soukromých exekutorů - se může stát legální normou v celém Česku.

Jeden individuální plán, prosím
Co všechno může být na navrhovaných změnách problematické? Pojďme postupně: Opozice v navrhovaných změnách kritizuje, že jediné výplatní místo bude na úřadu práce. Argumentuje tím, že tato změna odebere kompetenci spolurozhodovat o dávkách hmotné nouze úředníkům z obecních úřadů a přiřkne ji těm z úřadu práce, kteří jsou prý příliš daleko od místní reality a nedokáží posoudit potřeby klientů. Opomněla, že jsou to stále občané města, pouze ve službách úřadu státní správy. Záleží tedy především na vzdělání, zkušenostech a schopnostech jednat s klientem, ne na tom, na které židli právě sedí. Znám desítky úřednic sociálních odborů, které zavaleny vlastními předsudky nedokáží své klienty ani slušně pozdravit.

Navíc oba úřady (sociální i práce) měly či mají povinnost zpracovávat s dlouhodobě nezaměstnaným klientem individuální plán. Není logičtějšího kroku, než oba plány sjednotit a metodicky výrazně usadit. Zatím vznikaly po výtce pro formu. Při stávající zátěži úředníků a úřednic úřadu práce není reální předpokládat, že by měli dostatek času (a zároveň odborných kompetencí) připravovat, realizovat a vyhodnocovat tyto plány tak, aby skutečně plnily svůj účel – systematicky podporovaly zkompetentnění klienta k návratu na trh práce.

Zádrhel při předání kompetencí vyplácení dávek z úrovně přenesené státní správy na obci na úroveň přímé státní správy vykonávané úřadem práce může také nastat při zajištění spolupráce výplatního místa s poskytovateli důležitých sociálních služeb. Místní sociální úřady jsou přirozenějším partnerem neziskových organizací, mají blízko k důležité kompetenci obce řídit síť služeb sociálního poradenství a prevence v místě.

Uvrženi do chudoby
Dávky státní sociální podpory a dávky v hmotné nouzi se podle návrhů ministerstva práce propojí a transponují do dávky pro rodinu, dávku pro zdravotně postižené a dávku pro chudé. Budou se skládat z jednotlivých položek, které nahradí dosavadní systém mnoha dávek.

Tyto dávky jsou určeny k pokrytí základních životních nákladů klienta. Především k zajištění bydlení, jídla, oblečení, nákladů na cestovné či u dětí na náklady spojené s docházku do školy a dalším vzděláváním.
Společně s podporou v nezaměstnanosti mají sloužit především k aktivizaci klienta, jeho návratu na trh práce. Nejsou určeny k dlouhodobému čerpání, z praxe víme, že nezaměstnanost delší než několik měsíců vede ke ztrátě konkurenceschopnosti, pracovních návyků a nástupu letargie z dlouhodobé špatné ekonomické situace.

Všechny uvedené důvody jsou v ostrém rozporu s plánovaným umožněním exekucí. Zabavení podstatné části sociálních transferů de facto znamená, že se popírá jejich účel. V praxi to vždy bude mít dopad na celkovou ekonomickou situaci klienta a namísto aktivizace jej uvrhne do trvalé chudoby a hospodaření s nepřiměřeně nízkými prostředky zejména v rodinách, kde je třeba zajistit východu a vzdělávání dětí.

Zaplať si svého exekutora
Exekutoři navíc nikdy zabavené prostředky ze sociálních dávek nepředají v úplnosti majiteli pohledávky, ale ponechají si i odměnu. Vloni při chomutovských exekucích si ponechali průměrně desetkrát vyšší odměnu, než byla pohledávka. K tomu řekl doktor Jan Bárta z Ústavu státu a práva: „Kdybych byl povinným, který ze sociálních dávek, anebo nakonec jakýchkoliv jiných peněz zaplatil dluh, viděl bych to tak, že jsem dluh zaplatil dobrovolně – což je jistě správně. Vadilo by mi ale velmi, že mám navíc platit exekutorovi jeho odměnu, která je nějakým procentem z vymožené částky.“

Svolení k exekucím by mělo být nahrazeno uplatněním jiných nástrojů – a to především důsledným využitím nástroje zvláštního příjemce dávek, respektive jeho rozšíření i na další platby související se zajištěním bydlení (nejen nájemného). Pro upřesnění – tento institut umožňuje, aby pravidelné platby odcházely bez souhlasu klienta přímo na účet například pronajímatele.

Mezi účinné nástroje při předlužení patří splátkové kalendáře – ty fungují tehdy, pokud se klient podílí na jejich určení a jsou propojeny se systematickou podporou pro změnu hospodaření klienta. To umí především sociální pracovníci a nabízí se tu vhodné propojení individuálních plánů klienta vznikajících na úřadu práce s intervencí sociálního pracovníka.

Lichvářům vstup zakázán
Vedle těchto ověřených nástrojů je důležité dále posilovat nástroje podpory zaměstnanosti – veřejnou službu či veřejně prospěšné práce. Zásadní je směřovat k rozevření nůžek mezi minimální mzdou a sociálními dávkami. Důležitá je i ochrana před exekucí u těch, kteří nejsou pasivní a místo přijímání sociálních dávek pracují. Jejich mzda však v současné době snadno podlehne při předlužení exekuci. A v neposlední řadě je zapotřebí uplatnit prevenci zadlužení – a to umí především terénní pracovníci.

Jsou v první linii v boji proti lichvářům nejrůznějších druhů, včetně rychlých půjček, nebo proti zlořádným majitelům ubytoven, které odírají své klienty o dávky předraženým nájemným.

Jak je vidět, exekuce nejsou všelékem, dokonce ani tou správnou medicínou, kterou bychom měli chudým ordinovat.