Starosta Louda dělá všechno pro to, aby přesvědčil veřejnost, že v Novém Bydžově mají neřešitelný problém s Romy. Za problémy na veřejnosti, především drobnou kriminalitou mládeže, však stojí jen někteří ze 150 lidí, kteří se do města přistěhovali v uplynulých dvou letech.

Bydlí v ubytovnách, pronajatých bytech, ale také například v nezkolaudovaných starých garážích za nájemné tři až osm tisíc korun. Stali se obětí kšeftu dvanáctky ubytovatelů, mezi kterými je jediný Rom, většinu tvoří místní či přespolní živnostníci z majoritní populace. Využívají toho, že za posledních pět let se z města odstěhovaly tři tisícovky obyvatel za prací, kteří po sobě nechali levné nemovitosti.

I Bydžov je tak (doposud ale v malém rozsahu) zasažen problémem, který se vynořuje jako jeden z nejpalčivějších projevů migrace chudých. Desítky či stovky českých měst vytlačily ze svých území předlužené Romy, kterých se ochotně ujali „realitní kanceláře“ či podnikaví jednotlivci, kteří je stěhují do vybydlených bytů v chudých regionech s vysokou nezaměstnaností. Vzniká paralelní trh s bydlením ve vyloučených ghettech, kde se nájemné šplhá do astronomické výše a stává se důvodem k drastickému zadlužování srovnatelnému s lichvou.

Chudým vstup zakázán

O to nepochopitelnější je návrh zákazu pobytu ve městě pro občany bez trvalého pobytu, kteří spáchali přestupek. S ním v Bydžově vystoupila poslankyně Řápková (jako protiústavní jej již odsoudil ministr Pospíšil). Města, která se včas zbavila svých chudých, se před nimi hermeticky uzavřou. Lidé bez trvalého pobytu (a těch je mezi lidmi bez domova a chudými minimálně několik desítek tisíc) budou do nekonečna migrovat a dále radikalizovat své jednání, budou stále více zadluženi, trh s ubytováním pro chudé pokvete.

Podle dalších návrhů poslankyně Řápkové stát získá možnost minimalizovat výplatu sociálních dávek pro tyto lidi na existenční minimum dva tisíce korun a v Česku vyroste početná skupina radikalizovaných chudých obyvatel, kteří nebudou mít příležitost se kdekoliv zapojit do společnosti. K tomu přispěje další návrh – registr přestupků. Pokud je záznam v trestním rejstříku jednou z největších překážek při hledání zaměstnání, získají podobný cejch i ti, kteří spáchali jen přestupek. Třešničkou na dortu je návrh zveřejňování údajů o neplatičích – na vývěsce, tiskem, rozhlasem, včetně data narození, uloženého trestu a místa bydliště.

Tyto návrhy poslankyně Řápkové, ve spojení s prohlášeními starosty Loudy, který jí při pondělním semináři notoval, že „občané žádají vyřešení cikánské otázky“, vyvolávají husí kůži a směřují Česko k obrovskému problému, jehož řešení bude stát rozpočet stovky miliard korun. Proti tomu stojí konstruktivní, relativně levné řešení – podpora zaměstnanosti, oddlužení, vzdělávání dětí v běžných školách. O ničem z toho se však v Bydžově v pondělí na setkání starostů nemluvilo. Chyběli tu totiž starostové a starostky, kteří své chudé lidi úspěšně integrují – nebyli pozváni.

Komentář byl uveřejněn 17. února 2011 v Lidových novinách.