Petr Kamberský v Lidových novinách glosoval názorovou výměnu ombudsmanky Anny Šabatové s jejím zástupcem Stanislavem Křečkem a napsal, že oba prosazují sebe na úkor služby úřadu, který vedou.

To však platí jen v případě pana Křečka, který nejenže není loajální ke své nadřízené, ale také zcela a úmyslně překračuje kompetence jemu i jeho úřadu svěřené. Pro mě jako občana je politováníhodným omylem zákonodárců, že jej do této vysoké a důležité funkce vyslali, neboť kromě výše uvedených přešlapů činí opak, než, opět jako občan, od úřadu VOP očekávám. Nehájí základní lidská práva, ale svými výroky v důležité funkci naopak přispívá k jejich zpochybňování.

Naproti tomu Anna Šabatová již prakticky prokázala, jak dobře a loajálně je možné vykonávat funkci zástupce ombudsmana, neb v ní sama před lety byla. Ve svých současných vystoupeních v pozici ombudsmanky si dává veliký pozor, aby nevystupovala za rámec pověření, kterými je ombudsman ze zákona nadán, a nekomentovala, co jí nepřísluší. Pokud veřejně koriguje svého zástupce, činí tak v okamžiku, kdy Stanislav Křeček vystupuje jménem úřadu ochránce práv, ovšem v rozporu s oficiálními postoji ombudsmana, nebo když p. Křeček překračuje kompetence. V její situaci nemá jiného zbytí, pokud chce zachovat tvář úřadu.

Kromě toho představuje Anna Šabatová morální vzor, nejen pro výkon svých funkcí v kanceláři VOP, ale také pro své působení v disentu, ve kterém neuhnula před komunistickou zlovůlí ani o píď. Spíš než napomenutí od LN si nyní zaslouží podporu, neboť v Českou je autorit jejího formátu jako šafránu.

Sám bych tímto krátkým komentářem mohl podle některých překračovat své kompetence, neboť jsem státní úředník. Ale píši jej jako soukromá osoba. A dodávám – pro ty, kteří v posledních týdnech nečetli LN – že v jenom z komentářů se Anna Šabatová zastala také práce Agentury pro sociální začleňování, již vedu, a na kterou její zástupce Stanislav Křeček mj. zaútočil.