Poslanci dnes: cizinci, táhněte do háje!
Poslanci ve sněmovně dnes drtivou většinou schválili novelu zákona o pobytu cizinců. Pokud novelu schválí i Senát a podepíše prezident, cizince v Česku tím vystavují nesmyslným obstrukcím, komplikují jim pobyt Česku, podnikání nebo rodinný život. Komplikují to těm, kteří tu chtějí žít a pomáhat Česku prosperovat.
Ve sněmovně se poslanci jeden přes druhého předháněli, kdo bude více a razantněji varovat před přívalem imigrantů do Česka a další uprchlickou vlnou jako bezpečnostním rizikem pro tuto zemi. Co na tom, že tu skoro žádní nezůstávají, a to ani po předloňském létě? Co na tom, že v detencích jich je nyní sotva pár desítek?
Bezpečnostní výbor sněmovny v čele s poslancem Klučkou chřestil Auditem národní bezpečnosti, který vláda schválila letos v lednu, a podivoval se, že na něj novela nereaguje. Z auditu však nevyplývá potřeba výrazně měnit pobytové právo cizinců, ale spíše nutnost zareagovat na rizika spojená s nedostatečně zvládnutými integračními programy.
Většina největších změn se přitom do novely dostala až ve druhém čtení ve sněmovně, kdy je jako pozměňovací návrhy načetl poslance Václav Klučka. Ten nejprve mlžil, že rozsáhlý pozměňovák vypracoval sám, až nakonec přiznal, že ho má od právníků ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra tím, jako předkladatel novely, de facto obchází legislativní proces. Pravděpodobně však tušilo, že by s kontroverzními návrhy neuspělo v meziresortním připomínkovém řízení, a především před Legislativní radou vlády, která by jen obtížně souhlasila s návrhem, jenž je v rozporu s ústavou a evrospkým právem.
Na tyto zásadní rozpory přitom upozorňovali experti, neziskové organizace, ale také například Česká advokátní komora, jež k tomu vydala minulý týden i stanovisko.
O co v návrhu jde konkrétně?
1) Komplikuje zaměstnavání cizinců, vytváří další administrativní zátěž pro zaměstnavatele; a to zejména pro podniky, které jsou na zahraniční pracovní sílu do velké míry odkázáni, vč. manažerů a odborníků. Dále zavádí institut „nespolehlivého zaměstnavatele“, který je v rozporu s obdobnou úpravou v zákoně o zaměstnanosti. Může se tak stát, že zaměstnavatel bude moci cizince zaměstnávat dle zákona o zaměstnanosti, ale nebude splňovat podmínky cizineckého zákona. Změna přitom neřeší regulaci agenturního zaměstnávání a fiktivní agentury, jak je uvedeno v odůvodnění.
2) Negativní dopad na podnikatelské prostředí. Cizinec, který přicestuje na území za jiným účelem pobytu, bude moci změnit účel na podnikání až po 5 letech. = restrikce vzniku nových podnikatelských subjektů, které by mohly přinést pracovní místa pro občany ČR. Např. pokud zde studujete bakalářský program se zaměřením na podnikání, tak po absolvování nebudete moci přejít z účelu pobytu studium na podnikání.
3) Diskriminuje občany ČR a jejich rodinné příslušníky ze třetích zemí oproti občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří se rozhodnou žít v ČR. Nově nebude moci manželka občana ČR např. z Kanady, která dostala lhůtu na vycestování ve formě výjezdního příkazu (neznamená to, že se dopustila jakéhokoliv porušení zákona), podat žádost o pobyt na území ČR, ale bude muset vycestovat a podat tuto žádost v zahraničí. Manželka Němce také ze Kanady ve stejné situaci na území ČR žádost o pobyt podat může, protože jí to garantuje právo EU.
4) Nezvyšuje bezpečnost v ČR. Poslanec Klučka argumentuje bezpečností v zemi, ovšem návrh se ve skutečnosti v odůvodnění nezmiňuje o bezpečnostních otázkách ani jednou. Efekt může být naopak opačný, neboť návrh zavádí restrikce vůči aktivním podnikatelům a spolehlivým zaměstnancům, již jsou pro ČR jednoznačným přínosem.
5) Návrh je nedomyšlený v důsledcích a hrozí chaos. Ze dne na den by se mohla zásadně změnit situace cizinců pobývajících v ČR. Důsledkem může být administrativní chaos, zavalení úřadů pobytovými žádostmi, ale též nejasnost, zda cizinec smí či nesmí v ČR nadále pobývat, pokud podá žalobu proti rozvázání pracovního poměru, apod.
6) Rozpory s právem.
- znemožnění rodinnému příslušníků občana EU získat přechodný pobyt, pokud na území vstoupil či pobývá protiprávně (právo EU);
- neposuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí (právo EU);
- zavádění nových důvodů pro rušení pobytů (právo EU).
A tak jediné, kde poslanci zatáhli za záchrannou brzdu, je neodhlasování vyloučení soudního přezkumu pobytových žádostí. Zaplať Bůh.
Místo seriózní debaty o tom, jaký přínos mají a mohout mít cizinci pro tuto zemi, místo seriózní debaty nad pobytovou legislativou, jež zoufale chybí (a odborníci upozorňují, že zákon o pobytu cizinců je komplikovaný a výkladově nejednoznačný a potřeboval by zcela jinou architekturu), se během jednoho měsíce od druhého ke třetímu čtení upekla a schválila dramatická změna, jež zasáhne tisícovky cizinců, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Zbytečně vyhrocuje jejich pozici v Česku, což jistě nepřispívá nejen jim, ale také obecnému soužití rodilých Čechů a cizinců. Jde tedy vlastně proti tomu, před čím varuje Audit národní bezpečnosti – proti funkční integraci cizinců.
Ve sněmovně se poslanci jeden přes druhého předháněli, kdo bude více a razantněji varovat před přívalem imigrantů do Česka a další uprchlickou vlnou jako bezpečnostním rizikem pro tuto zemi. Co na tom, že tu skoro žádní nezůstávají, a to ani po předloňském létě? Co na tom, že v detencích jich je nyní sotva pár desítek?
Bezpečnostní výbor sněmovny v čele s poslancem Klučkou chřestil Auditem národní bezpečnosti, který vláda schválila letos v lednu, a podivoval se, že na něj novela nereaguje. Z auditu však nevyplývá potřeba výrazně měnit pobytové právo cizinců, ale spíše nutnost zareagovat na rizika spojená s nedostatečně zvládnutými integračními programy.
Většina největších změn se přitom do novely dostala až ve druhém čtení ve sněmovně, kdy je jako pozměňovací návrhy načetl poslance Václav Klučka. Ten nejprve mlžil, že rozsáhlý pozměňovák vypracoval sám, až nakonec přiznal, že ho má od právníků ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra tím, jako předkladatel novely, de facto obchází legislativní proces. Pravděpodobně však tušilo, že by s kontroverzními návrhy neuspělo v meziresortním připomínkovém řízení, a především před Legislativní radou vlády, která by jen obtížně souhlasila s návrhem, jenž je v rozporu s ústavou a evrospkým právem.
Na tyto zásadní rozpory přitom upozorňovali experti, neziskové organizace, ale také například Česká advokátní komora, jež k tomu vydala minulý týden i stanovisko.
O co v návrhu jde konkrétně?
1) Komplikuje zaměstnavání cizinců, vytváří další administrativní zátěž pro zaměstnavatele; a to zejména pro podniky, které jsou na zahraniční pracovní sílu do velké míry odkázáni, vč. manažerů a odborníků. Dále zavádí institut „nespolehlivého zaměstnavatele“, který je v rozporu s obdobnou úpravou v zákoně o zaměstnanosti. Může se tak stát, že zaměstnavatel bude moci cizince zaměstnávat dle zákona o zaměstnanosti, ale nebude splňovat podmínky cizineckého zákona. Změna přitom neřeší regulaci agenturního zaměstnávání a fiktivní agentury, jak je uvedeno v odůvodnění.
2) Negativní dopad na podnikatelské prostředí. Cizinec, který přicestuje na území za jiným účelem pobytu, bude moci změnit účel na podnikání až po 5 letech. = restrikce vzniku nových podnikatelských subjektů, které by mohly přinést pracovní místa pro občany ČR. Např. pokud zde studujete bakalářský program se zaměřením na podnikání, tak po absolvování nebudete moci přejít z účelu pobytu studium na podnikání.
3) Diskriminuje občany ČR a jejich rodinné příslušníky ze třetích zemí oproti občanům EU a jejich rodinným příslušníkům, kteří se rozhodnou žít v ČR. Nově nebude moci manželka občana ČR např. z Kanady, která dostala lhůtu na vycestování ve formě výjezdního příkazu (neznamená to, že se dopustila jakéhokoliv porušení zákona), podat žádost o pobyt na území ČR, ale bude muset vycestovat a podat tuto žádost v zahraničí. Manželka Němce také ze Kanady ve stejné situaci na území ČR žádost o pobyt podat může, protože jí to garantuje právo EU.
4) Nezvyšuje bezpečnost v ČR. Poslanec Klučka argumentuje bezpečností v zemi, ovšem návrh se ve skutečnosti v odůvodnění nezmiňuje o bezpečnostních otázkách ani jednou. Efekt může být naopak opačný, neboť návrh zavádí restrikce vůči aktivním podnikatelům a spolehlivým zaměstnancům, již jsou pro ČR jednoznačným přínosem.
5) Návrh je nedomyšlený v důsledcích a hrozí chaos. Ze dne na den by se mohla zásadně změnit situace cizinců pobývajících v ČR. Důsledkem může být administrativní chaos, zavalení úřadů pobytovými žádostmi, ale též nejasnost, zda cizinec smí či nesmí v ČR nadále pobývat, pokud podá žalobu proti rozvázání pracovního poměru, apod.
6) Rozpory s právem.
- znemožnění rodinnému příslušníků občana EU získat přechodný pobyt, pokud na území vstoupil či pobývá protiprávně (právo EU);
- neposuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí (právo EU);
- zavádění nových důvodů pro rušení pobytů (právo EU).
A tak jediné, kde poslanci zatáhli za záchrannou brzdu, je neodhlasování vyloučení soudního přezkumu pobytových žádostí. Zaplať Bůh.
Místo seriózní debaty o tom, jaký přínos mají a mohout mít cizinci pro tuto zemi, místo seriózní debaty nad pobytovou legislativou, jež zoufale chybí (a odborníci upozorňují, že zákon o pobytu cizinců je komplikovaný a výkladově nejednoznačný a potřeboval by zcela jinou architekturu), se během jednoho měsíce od druhého ke třetímu čtení upekla a schválila dramatická změna, jež zasáhne tisícovky cizinců, kteří v Česku dlouhodobě žijí a pracují. Zbytečně vyhrocuje jejich pozici v Česku, což jistě nepřispívá nejen jim, ale také obecnému soužití rodilých Čechů a cizinců. Jde tedy vlastně proti tomu, před čím varuje Audit národní bezpečnosti – proti funkční integraci cizinců.