Radost kladenského primátora Volfa, že díky zavedení „bezdoplatkové“ zóny v celém městě klesla kriminalita, je falešná a populistická. Opatření platí pár měsíců a z města se kvůli tomu neodstěhovaly davy pachatelů trestné činnosti.

Pokud kriminalita poklesla, pak zřejmě z jiných důvodů. Primátor by se spíš měl zajímat o to, kolika seniorům, hendikepovaným či rodinám s dětmi Kladno dramaticky zhoršilo životní situaci, když jim znepřístupnilo základní chudinskou dávku na bydlení.

Zjišťujeme v terénu dopady na lidi ve vyloučených lokalitách. Projevují se postupně, teď je zaznamenávají jen ti, kteří jsou nuceni se stěhovat. Stále častěji to nebude s podporou dávky v hmotné nouzi, ale bez ní. Úřad práce jim ji kromě „bezdoplatkových zón“ nevyplatí také tam, kde takzvaně neprokáží „sepětí s místem“, což je v podstatě novodobé domovské právo. Dávka se také výrazně sníží, pokud chudí neodpracují veřejnou službu, a to i pokud v místě nebude dostupná. Tito lidé se propadnou do ještě větší nouze a beznaděje. Jaké to bude mít dopady na ně, jejich děti a také na soužití v českých městech, je asi jasné.

Ale zpět k zónám. Neplatí, že zóny likvidují byznys s chudobou. Naopak. Spekulanti s bydlením na ubytovnách se jako obvykle orientují nejrychleji a přesouvají se mimo vyhlášené zóny. A to i do okolních obcí. Města, která zóny vyhlašují, přehazují nesolidárně problém na ostatní. Velké zóny roztrpčily také majitele, kteří v nich mít své domy a byty nechtějí, a to především kvůli ztrátě jejich hodnoty a atraktivity.

Jak dát vyhlašování zón aspoň nějaký smysl, ukázali v Děčíně. Zóny jsou tam malé, zaměřené na jednotlivé ubytovny, kde lidé živoří v neudržitelných podmínkách. Tady existuje šance, že nejhorší ubytování zanikne. Otázkou zůstává, co bude s lidmi.

Komentář vyšel v sobotu 21.4. v Deníku.