Obědy zdarma nejsou v Česku novinka. Od roku 2016 je podporuje ministerstvo práce z prostředků EU, aktuálně v devíti krajích. Dostanou se k více než 10 tisícům dětí z chudých rodin ve více než 500 školách.

Problém je v tom, že zapojení krajů i škol je dobrovolné, a tak se pomoc dostane jen menší části potřebných dětí. Některé kraje se dokonce stavěly aktivně na odpor podpoře stravování hladových dětí, jako donedávna např. Ústecký kraj, který obědy považoval za „dávku navíc“.

Pohled do historie ministerského projektu přitom ukazuje jeho obrovský přínos. Kromě toho, že děti nehladoví, lépe a zdravěji se stravují, se také zvýšila jejich školní docházka, účast na odpoledním vyučování a ve volnočasových aktivitách. Jde o jednu z nejlepších investic, kterou do zdravého vývoje dětí může veřejná správa udělat. Nemožnost zaplatit obědy (bohatí, divte se!) je totiž jednou z největších překážek docházky chudých dětí do školy, a teplý oběd je jednou z největších motivací pro její zlepšení!

Nedává smysl zavádět bezplatné stravování plošně. Rozdíl mezi zacílenou a plošnou podporou jsou čtyři miliardy korun, které by měly směřovat do podfinancovaného školství jako takového.

Naproti tomu zacílená podpora dětem, jejichž rodiče pobírají přídavky (příjem rodiny nepřevyšuje 2,7 násobek životního minima), je optimální. Bude se týkat cca 12,5 % potřebných dětí (chudých pracujících, samoživitelů a samoživitelek, ve hmotné nouzi), kterým dává šanci překonat sociální a ekonomický hendikep. 1,65 miliardy ročně je cena, jejíž zaplacení dává smysl, a to včetně 285 milionů korun, které to bude stát na administrativě.