JAK TO ČTU JÁ – Aktuální covidová situace
Jako člověk s jakýmsi matematickým vzděláním jsem si ověřil, že chování covidové epidemie je možné sledovat a prognózovat jen na základě čísel. V této věci se mi během loňské covidové sezony osvědčila dvě podstatná čísla charakterizující pandemii, a to (i) denní přírůstek nakažených (ideálně zprůměrovaný za týden, abychom se vyhnuli různým výkyvům jako je nižší testování během víkendu) a (ii) reprodukční číslo R. Z denního počtu nakažených je možné relativně přesně odhadovat, kolik bude cca za 2 týdny lidí v nemocnici a kolik cca do 3 týdnů zemře lidí. Z reprodukčního čísla R lze poměrně přesně predikovat, kolik bude nakažených v nejbližších 2-3 týdnech, případně i déle dopředu, pokud se nezmění covidová situace.
Jestliže tedy včerejší čísla říkají, že máme za posledních 7 dní denní průměr nově nakažených 1.130 lidí a číslo R je 1,25, pak je snadné dopočítat, že příští týden bude sedmidenní průměr nakažených cca 1.400 lidí a další týden cca 1.750 lidí. Každý, kdo absolvoval základní školu, si jistě umí spočítat, že při tomto reprodukčním čísle R se počet nakažených zdvojnásobí přibližně každé 3 týdny.
Číslo R nepřímo říká, kolik za dané covidové situace jeden nakažený nakazí dalších lidí. Danou covidovou situaci ovlivňuje počet imunních lidí (očkovaných i s protilátkami), počet sociálních kontaktů ovlivněný různými proticovidovými opatřeními, míra škodlivosti dané mutace viru, jakož i samotná proticovidová opatření typu nošení roušek apod. Na šíření viru mají samozřejmě vliv i další faktory jako je počasí, dodržování opatření obyvatelstvem, plošná testování apod. Nicméně je zjevné, že pokud státní správa nepřistoupí k nějakým významným opatřením, tak se číslo R v krátkodobé časovém úseku příliš nemění. V poslední době např. číslo R vyskočilo po nástupu dětí do škol (=zvýšil se počet sociálních kontaktů), následně se snížilo po provedení dvou plošných testování školáků, aby se od konce září zvýšilo na cca 1,25, kteréžto hodnoty se drží až podnes.
Během minulé sezony se vývoj čísla R vyvíjel podivně jen ve dvou fázích – na přelomu ledna a února z ničeho nic začalo růst i přes probíhající a neměnný lockdown, později se ukázalo, že to bylo díky šíření nakažlivější varianty delta. Podruhé začalo nečekaně klesat někdy v průběhu května, což bylo možné vysvětlit snad jen začínajícím očkováním a začínajícím teplým počasím. Ve všech ostatních případech celkem číslo R celkem očekávatelně reagovalo na danou covidovou situaci (rozvolnění, lockdown) se zpožděním 1-2 týdny.
Ohledně predikce úmrtí mi na jaře vycházelo to, že umírá přibližně každý padesátý nakažený (počítaje v to oficiálně vykázané nakažené). To korespondovalo s odhadem odborníků, kteří poukazovali na smrtnost covidu v úrovni 1,5 %, kteréžto číslo bere v úvahu i ty nakažené, kteří nikdy nevstoupili do oficiálních statistik. Pokud tedy bylo na jaře vykázáno nějaký den 1000 nakažených, bylo poměrně jisté, že do 3 týdnů z nich zemře 20 lidí.
Nyní se nabízí otázka, jaká je smrtnost v současné době, kdy je k dnešnímu dni očkováno podle MZ ČR 57 % obyvatel, jejichž ohrožení na úmrtí covidem se podle všeho blíží nule. Z poměrně krátké časové řady lze zatím s malou mírou jistoty predikovat, že z dnešního počtu nakažených zemře přibližně každý devadesátý nakažený.
Na základě výše uvedených údajů lze předpovědět, pokud tedy nedojde k významné změně covidové situace, že do Vánoc se počet nakažených zvýší na 8.800 případů denně (= 1100 x 2 x 2 x 2), do Vánoc zbývá cca 9 týdnů, během nichž se počet nakažených zdvojnásobí 3krát po sobě). Z toho vyplývá, že začátkem roku by mohlo při naplnění tohoto scénáře umírat cca 100 lidí denně.
Mně z toho tedy zjevně vyplývá, že bude potřeba brzy změnit covidovou situaci. To jde v principu provést čtyřmi způsoby:
(i) Významně zvýšit podíl očkovaných osob. Toto opatření by bylo nejjednodušší (a nejlevnější), pokud by neočkovaná část obyvatelstva pochopila, že je to nezbytné a potřebné. Vzhledem k tomu, jak probíhala (a probíhá) komunikace nejen ze strany státní správy, ale i v rámci naší společnosti, jsem skeptický k tomu, že by toto bylo reálné.
(ii) Provést měkká proticovidová opatření – ta jsou vhodná zejména v době, kdy je denní počet nakažených relativně nízký a kdy je potřeba šíření epidemii jen zastavit. Jaká jsou vhodná opatření, to musí říct odborníci na epidemiologii, sociologii apod. Bohužel, chytrá a v zahraničí používaná řešení typu chytrá karanténa, trasování přes mobily aj. u nás nikdo nikdy nerozchodil. V minulosti zafungovalo například plošné testování. Z tohoto pohledu je pozoruhodné, že ministerstvo zdravotnictví ustoupilo od dalšího plošného testování ve školách. Z mých pobytů v cizině (nejen Itálie, ale třeba i Gruzie) jsme si ověřil, že naše proticovidová opatření jsou ve srovnání se zahraničním často velmi formální a nijak se nekontrolují ani nevymáhají, čímž zjevně nejen u mé osoby dochází k jejich faktické degradaci a neřízenému rozvolňování.
(iii) Provést tvrdá proticovidová opatření typu lockdown, zavírání škol aj. – ta musí nastoupit tehdy, pokud dvě výše uvedená opatření nenastanou včas, počet nakažených dále poroste a šíření epidemii bude potřeba nejen zastavit, ale i zbrzdit. Samozřejmě díky očkovaným osobám by tyto lockdowny mohly být měkčí než loni, ale v ohrožení jsou v první řadě kina a divadla, následně jsou na řadě restaurace a hotely apod.
(iv) Zázrakem – netvrdím, že se zázrak stát nemůže a čísla začnou z nevysvětlitelných nebo nepředvídatelných důvodů klesat, ale obávám se, že spoléhat na zázrak by bylo projevem nemalého zoufalství.
Aby mi bylo dobře rozuměno, budu jen rád, pokud výše uvedené scénáře nenastanou. Nicméně pokud uvažuji racionálně a na základě veřejně známých faktů, neumím bohužel dojít k jiným závěrům. A ač ateista, budu se jen modlit, aby mi zase nezavřeli lyžařská střediska a aby můj lehce asociální syn mohl úplně normálně chodit na univerzitu na přednášky.
Nicméně, nelze bohužel vyloučit, že pan podnikatel XY příští jaro předčasně splatí i svůj druhý úvěr.