„O polední pauze
zažaluju Klause
potom aji Zemana
se shnilýma nohama.“

Politici jsou normální lidi. Nemůžeme na ně pořád jenom nadávat... Jednou za čas je potřeba udělat normální lidské gesto a podat na ně žalobu.

Václav Klaus si obžalobu z velezrady jednoznačně zaslouží. Celý svůj život se staví role provokatéra, ohýbá Ústavu a zákony, jak je mu libo. Ve skutečnosti je zklamaný, že nebyl z velezrady obžalován už dávno. Stejně jako pro mne je pocta, když o mne ministr Blažek drží na brněnském sněmu ODS dvacetiminutovou řeč, že jsem jediný, kdo jim reálně vadí a ať se mnou proboha mladí odéesáci něco udělaj (bohužel záznam jsem nesehnal, ale podle očitých svědků to bylo famózní), tak stejně Klaus, který ze srdce nesnáší soudy všeobecně a ústavní soud úplně nejvíc, bude blahem bez sebe, když se u tohoto soudu sám ocitne. Za velezradu! Och. Navíc po žalobě jen o něco méně nenáviděného senátu.

Je to klasická zákonitost akce-reakce. Když pořád víc a víc tlačíte na pilu, když vetujete zákon o hazardu na základě vylhaných argumentů, když ignorujete vůli parlamentu a odmítáte ratifikovat mezinárodní smlouvy, kašlete na soudy a odmítáte jmenovat soudce, a furt se neděje vůbec nic, přemýšlíte, co můžete ještě udělat pro to, aby si vás konečně někdo všiml. A protože vyhlásit válku Německu nebo rozpoutat holokaust by bylo i na Vás moc, napadne Vás najednou spásná myšlenka: dát amnestii všem svým kamarádům, s kterými jste rozjížděl v devadesátkách ten báječnej byznys, a vysmát se tím do očí nenáviděným soudům a ještě nenáviděnějším občanům a odejít z politiky jako všeobecně opovrhovaný loser. Yeah. Ač jste se o totéž usilovně snažil celou dobu výkonu svého prezidentského mandátu, ve všech svých myšlenkách, slovech i činech, Vaši soupeři nebyli Vašich faulů vůči demokracii a dělbě mocni schopni nikdy pořádně využít. Žabaři. Takže to musíte udělat opět zase všechno sám. Ale ta elegance! Jedním odstavcem. Kdo by to dokázal? Nikdo, víte to moc dobře, nemáte žádnou konkurenci.

Ale přesto. Václav Klaus, prezident – to zní fádně, takových tu bylo. S tím nikoho neohromíte. Václav Klaus, velezrádce – to je něco úplně jiného! S tím by se rajzovalo po světě. To by bylo promo pro další tucty skvělých knížek. Z puncu eurodisidenta, který jste si sám udělil, by byl oficiálními místy posvěcený cejch disidenta, politicky zlikvidovaného pro své názory. Azyl od Putina. Nebo Lukašenka. Jejda, jak to pomyšlení chutná sladce. Jen škoda, že za to nemůžete jít aspoň na chvíli sedět – váš předchůdce si na tom založil kariéru. Velezrada jak na potvoru není trestný čin, ale spíše něco jako správní delikt. Ale i tak super.

Stačí přitom tak málo. Aby se senátoři pochlapili, překonali své osobní antipatie a za tu velezradu vás dneska zažalovali. Je to stejně snadné, jako trefit z metru prázdnou branku. Lépe jste jim to už naservírovat nemohl.

Pane prezidente, věřím spolu s Vámi, že senátoři Vám tu radost udělají. Bylo by od nich nekonečně nešťastné, když by na základě nějakých malicherných důvodů toto Vaše poslední přání odmítli splnit. Všichni ví, že to překrásné takřka onomatopoické slovo VELEZRÁDCE na náhrobku, to je to, po čem každý rebel nejvíc na světě touží. A Vy jste rebel ze všech nejrebelovatější.

Václav Klaus – velezrádce. Václav Klaus – velezrádce. Jo! To zní prostě hrdě!!! 41 hlasů a je to doma. Borci, ukažte, že zavedení toho Senátu mělo svůj smysl. Míč je před bránou, stačí do něj čutnout a je to tam. Go!

(Původně psáno pro Ihned.cz, který byl ale dnes ráno sestřelen antiklausovskými hackery.)