Alkoholová prohibice nic dobrého nepřinesla. To je známá věc. Rozbujel se obchod s černým alkoholem a tak. Přirozená poptávka po alkoholu, který lidé pijí snad odjakživa, se nezastavila ani před drakonickými zákazy.


Prohibicí dnes argumentují někteří politici, když vysvětlují, proč nechtějí razantně či úplně regulovat hazard. Do minulého týdne nebyla tato otázka na pořadu dne, protože obce beztak hazard regulovat nesměly. Po přelomovém nálezu Ústavního soudu z 11. dubna je vše jinak, obce najednou mají dveře k regulaci hazardu otevřené a argument prohibicí je jedním, s kterým se budeme utkávat.

Nelze upřít, že na první poslech zní rizika plynoucí z prohibice relevantně. Když se zakáží „legální“ herny, vzniknou zde stovky nelegálních heren, které nebudou ani odvádět daně. Příklad s alkoholem mají všichni před očima.

Podíváme-li se na to podrobněji, zjistíme, že materie hazardních automatů je od alkoholu trošičku odlišná.

Hazardní automaty, jak je dnes známe, jsou zde od 90. let. Staly se u nás jedním ze symbolů mafiánského kapitalismu. Předtím v této formě neexistovaly, teprve po revoluci je sem navezl majitel SYNOTu, Valenta, z Holandska. To je první a zásadní odlišnost od alkoholu. U něj lze snad i přemýšlet, zda chuť ho konzumovat není vepsána i do lidského genomu, ale o tom nechci spekulovat, protože nejsem genetik, ale hudební vědec.

Za těch 22 let, co u nás zažíváme hazardní orgie, se jistě automaty nevryly do genetické ani jiné paměti Čechů. Protože na rozdíl od flašky se ruleta pašuje pod kabátem fakt dost blbě, je nelegální herna lehce odhalitelná. Obtížně představitelná je i nelegální hospoda, již jen zásobování by se dělalo blbě, s přítomností hazardních automatů je to ještě absurdnější představa.

Nepopírám, že pokusy o černé herny určitě vzniknou. Nelze si ale představit, že by existence takových podniků v množství větším než malém mohla uniknout pozornosti veřejnosti, potažmo policie. Pochopitelně, pokud bude ze strany policie a státu zájem na tom, aby byly případné nelegální herny postihovány. V zemích, kde je dlouhodobě míra hazardu nízká, třeba Francie, nebo kde videoterminály radikálně zrušili – Norsko – jsem o žádných problémech s černými hernami neslyšel.

Dnes máme v naší republice největší koncentraci „legálních“ automatů na světě a to je skutečný problém. Jestli v republice vznikne deset černých heren je úplně fuk. Nelegální provozování hazardu je trestním činem se sazbou až 10 let, zda do tohoto rizika jít si jistě každý dobře zváží.

Úplný zákaz hazardu taky nikdo neprosazuje. Pár kasin, sportovní sázky, Šťastných deset a podobně žádné zásadní negativní společenské dopady nevyvolají a není důvod chtít fanaticky zakázat vše.

Ohánění se nebezpečností tvrdé regulace hazardních automatů je proto jen demagogický trik bez opory v realitě.

Dříve než konec hazardu v Čechách ale nastane konec hlasování veřejnosti v soutěži o Novinářskou cenu 2012. Se sérií článků na téma hazard tam taky soutěžím a pokud mi dáte svůj hlas, jste zlatí: http://hlasovani.novinarskacena.cz/.