Ein Strudel und Nekonečno - reflexe představení
V rámci letošního festivalu Meeting Brno mělo premiéru hned několik divadel a mezi nimi i společná inscenace Mikro-teatro a Bazmek entertainment, kteří se spojili, aby dohromady podali příběh Kurta Gödela, jednoho z nejgeniálnějších lidí, co kdy spatřili světlo světa, brněnského rodáka. Poněvadž byl Němec a po gymplu odešel do Vídně a pak skrz politickou situaci musel pláchnout natrvalo do USA (na Princeton za Einstenem a dalšími), tak o něm neví v Brně takřka nikdo nic, jak je zdejším dobrým zvykem…
A právě tuhle díru v dějinách se snaží divadelníci zaplnit a dělají to skvěle. Těžiště představení spočívá v podání příběhu jeho osobního života, který je životem geniálního mozku, zcela však nezvládajícího vnější svět, kvůli čemuž končí až tragikomicky. Je to pohled na postupující duševní chorobu, která ovládá mysl génia. Je to fantastický příběh, která inscenátoři podávají těmi nejúspornějšími divadelními prostředky ve třech hercích s pár rekvizitami a kolíčky a harmonikářem, který zvukově inscenaci podkresluje.
Na pozadí osobního příběhu vyvěrají Gödelovy přelomové matematicko-logické objevy, které však není schopen běžný člověk příliš jednoduše vstřebat, ale stačí chvíli poslouchat naučené příklady pravdivých, avšak nedokazatelných vět, které popsal ve svých teorémech neúplnosti, aby vás to zaujalo.
Efekt představení se dostavuje již v průběhu, kdy máte akutní potřebu dozvědět se o tomto brněnském podivínovi daleko víc. A současně jen nevěřícně kroutit hlavou, jak je pro Boha živého možné, že jsme opravdu takoví zabedněnci, že jeho příběh tady v Brně neznáme všichni nazpaměť jak storky s Frantó Kocórkem.
Na první repríze, které jsem se zúčastnil, byli i zástupci Společnosti Kurta Gödela v Brně, vč. jejího čestného předsedy, 77letého prof. RNDr. Jana Novotného, CSc. Byla to vůbec dobrá repríza, protože publikum tak z půlky z tvořili akademici, kteří se smáli každou chvíli, když byla vyřčena nějaká pikantní logická hříčka...
Soubory nyní mají zájem nabízet představení na festivaly, k vám dom na dvorek, když sezvete sousedy, ale možná nejvíce do škol, aby už studenti třeba střední školy měli vjem, kdo to byl Kurta Gödel a že je to postava, podle které by mohly vznikat romány.
Kurt Gödel se v programu Meetingu Brno neobjevil poprvé, loni byla organizována procházka po jeho brněnských stopách a hlavně už v roce 2019 ředitel Hvězdárny, Jiří Dušek, prosadil, aby po něm byla pojmenována ulička sousedící z jeho rodným domem, mezi Pekařskou a Husovou. Z ní teď vstupujete do objektu magistrátu, když si dete vyřídit občanku či pas. Myslím ale, že teprve tohle divadlu tomu dodává lidský rozměr a představuje Gödela jako reálnou osobu, podobně jako to bylo u Vitky od Katky Tučkové v režii Anny Davidové (dříve Petrželkové).
Nejbližší repríza Ein Strudel und Nekonečno se hraje v Káznici 19. 8., lístky můžete koupit třeba na místě nebo zde.
A moje speciální ocenění patří herečce Lucii Hrochové, která účinkuje v tomto představení a po odehrání premiéry a první reprízy okamžite přeskočila do Marušky, tanečním představení o Marii Kudeříkové z dílny Pro art, která se premiérovala na Meetingu jen o pár dnů později!
A právě tuhle díru v dějinách se snaží divadelníci zaplnit a dělají to skvěle. Těžiště představení spočívá v podání příběhu jeho osobního života, který je životem geniálního mozku, zcela však nezvládajícího vnější svět, kvůli čemuž končí až tragikomicky. Je to pohled na postupující duševní chorobu, která ovládá mysl génia. Je to fantastický příběh, která inscenátoři podávají těmi nejúspornějšími divadelními prostředky ve třech hercích s pár rekvizitami a kolíčky a harmonikářem, který zvukově inscenaci podkresluje.
Na pozadí osobního příběhu vyvěrají Gödelovy přelomové matematicko-logické objevy, které však není schopen běžný člověk příliš jednoduše vstřebat, ale stačí chvíli poslouchat naučené příklady pravdivých, avšak nedokazatelných vět, které popsal ve svých teorémech neúplnosti, aby vás to zaujalo.
Efekt představení se dostavuje již v průběhu, kdy máte akutní potřebu dozvědět se o tomto brněnském podivínovi daleko víc. A současně jen nevěřícně kroutit hlavou, jak je pro Boha živého možné, že jsme opravdu takoví zabedněnci, že jeho příběh tady v Brně neznáme všichni nazpaměť jak storky s Frantó Kocórkem.
Na první repríze, které jsem se zúčastnil, byli i zástupci Společnosti Kurta Gödela v Brně, vč. jejího čestného předsedy, 77letého prof. RNDr. Jana Novotného, CSc. Byla to vůbec dobrá repríza, protože publikum tak z půlky z tvořili akademici, kteří se smáli každou chvíli, když byla vyřčena nějaká pikantní logická hříčka...
Soubory nyní mají zájem nabízet představení na festivaly, k vám dom na dvorek, když sezvete sousedy, ale možná nejvíce do škol, aby už studenti třeba střední školy měli vjem, kdo to byl Kurta Gödel a že je to postava, podle které by mohly vznikat romány.
Kurt Gödel se v programu Meetingu Brno neobjevil poprvé, loni byla organizována procházka po jeho brněnských stopách a hlavně už v roce 2019 ředitel Hvězdárny, Jiří Dušek, prosadil, aby po něm byla pojmenována ulička sousedící z jeho rodným domem, mezi Pekařskou a Husovou. Z ní teď vstupujete do objektu magistrátu, když si dete vyřídit občanku či pas. Myslím ale, že teprve tohle divadlu tomu dodává lidský rozměr a představuje Gödela jako reálnou osobu, podobně jako to bylo u Vitky od Katky Tučkové v režii Anny Davidové (dříve Petrželkové).
Nejbližší repríza Ein Strudel und Nekonečno se hraje v Káznici 19. 8., lístky můžete koupit třeba na místě nebo zde.
A moje speciální ocenění patří herečce Lucii Hrochové, která účinkuje v tomto představení a po odehrání premiéry a první reprízy okamžite přeskočila do Marušky, tanečním představení o Marii Kudeříkové z dílny Pro art, která se premiérovala na Meetingu jen o pár dnů později!