Výroční zasedání Sudetoněmeckého landsmanšaftu v roce 2025 se má konat v Brně!
Neřekl bych to, kdybych se teď o víkendu osobně neměl možnost přesvědčit o tom, co je to za akci. Ale teď to říkám s plnou vážností: Výroční zasedání Sudetoněmeckého landsmanšaftu v roce 2025 se má konat v Brně!
V roce 2025 bude 80 let po konci 2. sv. války. Z těch, kteří se mohli jakkoliv podílet na tehdejším zlu, nebude žít už nikdo. Zbude tu holý fakt, že za našimi hranicemi žije mnoho tisíc krajanů. Pár těch, kteří život v Česku ještě sami zažili, ale v naprosté většině teprve jejich potomci.
Ti lidé dojemně vzpomínají na svou bývalou vlast. Chovají k Česku obrovskou lásku. Podrobně sledují dění u nás, rádi se sem vracejí, protože to byla i jejich vlast. Pakliže se dnes řešila nějaká majetková politika, už je to dávno pryč. I oficiálně. Zbyly z toho čistě kulturní zvyky, které se udržují. Atmosféra jejich výročního setkání je nádherná, jak obrovský folklorní festival.
Je potřeba udělat tlustou čáru a tímto gestem se k našim krajanům oficiálně přihlásit a říct jim, že jsou tady vždy vítáni.
V roce 2015 se Brno omluvilo za smrtonosný odsun. V roce 2017 jsme pozvali přes 100 zástupců bývalých židovských brněnských továrnických rodin. Je potřeba to dotáhnout. A u dalšího kulatého výročí udělat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu "doma", v Brně.
Můžeme ten rok vyhlásit rokem krajanů. A udělat velký festival banátských Čechů i všech dalších krajanů. Podívat se, kam všude vedly cesty českých komunit - za velkou louži i jinde.
Pojďme hledat společné kořeny, pojďme se podívat, jak jsme tu dřív žili společně, pojďme sem společně pozvat sudetské Němce, židovské rodiny, krajany, kteří jsou potomci emigrantů před Hitlerem, ať už mluvili jakoukoliv řečí, ty, kteří utekli před komunisty.
Pro Brno by to byla obrovsky důležitá zlomová událost. Všichni by najednou poznali tu obrovskou lásku, kterou k Brnu drží mnoho lidí v Německu, kteří navíc stále nostalgicky udržují češtinu.
Hrozně by nám to pomohlo. Prorazila by se definitivně jedna velká a zhola nesmyslná zeď. Bylo by to úžasné gesto a definitivní tečka za hrůzami, které se tehdy staly. Sudetští Němci jsou teď ti, co nejvíce v Německu podporují Ukrajince. Umí si tu ztrátu domova totiž velmi dobře představit.
Brno je velké bohaté město, kde už se dnes pohybují tisíce lidí z ciziny. Zasedání landsmanšaftu není žádný paralelní parlament. Je tam několik projevů, jsou tam diskuze, ale ten základ je tanec, pivo (bavorské!), jídlo a přátelství. A neskrývaná a silně prožívaná láska k Česku. A Brnu zvláště.
V roce 2025 bude 80 let po konci 2. sv. války. Z těch, kteří se mohli jakkoliv podílet na tehdejším zlu, nebude žít už nikdo. Zbude tu holý fakt, že za našimi hranicemi žije mnoho tisíc krajanů. Pár těch, kteří život v Česku ještě sami zažili, ale v naprosté většině teprve jejich potomci.
Ti lidé dojemně vzpomínají na svou bývalou vlast. Chovají k Česku obrovskou lásku. Podrobně sledují dění u nás, rádi se sem vracejí, protože to byla i jejich vlast. Pakliže se dnes řešila nějaká majetková politika, už je to dávno pryč. I oficiálně. Zbyly z toho čistě kulturní zvyky, které se udržují. Atmosféra jejich výročního setkání je nádherná, jak obrovský folklorní festival.
Je potřeba udělat tlustou čáru a tímto gestem se k našim krajanům oficiálně přihlásit a říct jim, že jsou tady vždy vítáni.
V roce 2015 se Brno omluvilo za smrtonosný odsun. V roce 2017 jsme pozvali přes 100 zástupců bývalých židovských brněnských továrnických rodin. Je potřeba to dotáhnout. A u dalšího kulatého výročí udělat sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu "doma", v Brně.
Můžeme ten rok vyhlásit rokem krajanů. A udělat velký festival banátských Čechů i všech dalších krajanů. Podívat se, kam všude vedly cesty českých komunit - za velkou louži i jinde.
Pojďme hledat společné kořeny, pojďme se podívat, jak jsme tu dřív žili společně, pojďme sem společně pozvat sudetské Němce, židovské rodiny, krajany, kteří jsou potomci emigrantů před Hitlerem, ať už mluvili jakoukoliv řečí, ty, kteří utekli před komunisty.
Pro Brno by to byla obrovsky důležitá zlomová událost. Všichni by najednou poznali tu obrovskou lásku, kterou k Brnu drží mnoho lidí v Německu, kteří navíc stále nostalgicky udržují češtinu.
Hrozně by nám to pomohlo. Prorazila by se definitivně jedna velká a zhola nesmyslná zeď. Bylo by to úžasné gesto a definitivní tečka za hrůzami, které se tehdy staly. Sudetští Němci jsou teď ti, co nejvíce v Německu podporují Ukrajince. Umí si tu ztrátu domova totiž velmi dobře představit.
Brno je velké bohaté město, kde už se dnes pohybují tisíce lidí z ciziny. Zasedání landsmanšaftu není žádný paralelní parlament. Je tam několik projevů, jsou tam diskuze, ale ten základ je tanec, pivo (bavorské!), jídlo a přátelství. A neskrývaná a silně prožívaná láska k Česku. A Brnu zvláště.