Proč se pořád nestaví nejdůležitější kulturní projekt Brna, Sál pro Brno
Už na konci loňského roku slibovali brněnští politici, že v lednu vypíšou tendr na stavbu koncertního sálu pro filharmoniky.
Teď náměstek Koláčný tvrdí, že se stavba koncertního sálu zatím nesoutěží proto, že je potřeba udělat budoucí provozní model: „Určitě se stane podkladem pro soutěž,“ potvrdil Koláčný, píše Mladá fronta.
Rád bych tohle tvrzení jako člověk, který celý nového koncertního sálu inicioval a odpravlcoval, vyvrátil. Provozní model se vůbec stavby sálu netýká a ve výběrku nebude.
Textace výběrka je už několik měsíců hotová, nesoutěží se zatím pouze z uměle vytvořených politických důvodů, aby se jedna strana nemohla vykázat vyhlášením výběrka na stavbu koncertního sálu a ta druhá nemohla výběrkem na hokejovou halu, tak se drží v šachu.
Ale ta skutečnost, že zodpovědní politici za 4 roky ten detailní provozní model nevypracovali, je hodně špatná vizitka.
Koncertní sál se staví jednak pro Filharmonii Brno, jednak pro všechny další špičkové orchestry či sbory, které v Brně jsou. V novém koncertním sále i Besedňáku budou řady staré hudby, soudobky, standardního repertóru, jazzové. Vlastní brněnská produkce i orchestry a interpreti ze světa.
Dotační politika města musí být přenastavena na to, aby si zdejší soubory mohly účinkování v novém sále dovolit. Nelze to řešit bez nich, ale oficiálně s nimi nikdo nejedná. Stejně jako je potřeba vtáhnout do hry promotéry typu Jazzfest nebo Groove Brno, kteří jsou schopni sem vozit světové špičky svých žánrů, protože kvalitní jazz, groove ale i další do koncertního sálu patří. S těmi všemi je potřeba si sednout a řešit to dohromady, jinak vznikne paskvil.
Hlavní, co je nutné udělat, je zadat kvalitní analýzu potenciálu publika. V obou dvou sálech se ročně dohromady odehraje kolem 500 koncertů. Do toho stovky představení opery a baletu Národního divadla, ještě se odchodem Filharmonie z azylu v Janáčkově divadle uvolní hodně hracích dnů.
Stávající návštěvníci klasických žánrů to neutáhnou. Musí proto vzniknout kvalitní analýza potenciálu publika z Brna, okolí i větší dávky a z toho se teprve bude odvíjet politika pronájmů sálu, cenotvorba lístků, ale i organizace veřejné dopravy, aby se večer po koncertě dalo dostat do Znojma atd. Tahle čísla nejde střelit od stolu, reálně to dnes nikdo neví.
Smyslem celého projektu sálu je dostat kulturu k co nejvíc lidem ne jako exkluzivní věc, kterou si mohou dovolit párkrát do roka, ale jako něco, kam prostě mohou rádi a často chodit. Nejsme Paříž nebo Londýn, nemáme tu širokou vrstvu bohatých lidí, kteří jsou ochotni dát několikrát do roka 10 tisíc za lístek, stavíme to pro běžné obyvatele a návštěvníky Brna, kteří možná dnes ještě ani netuší, jak je to v dokonalém akustickém a architekturou krásném sále bude bavit.
Teď náměstek Koláčný tvrdí, že se stavba koncertního sálu zatím nesoutěží proto, že je potřeba udělat budoucí provozní model: „Určitě se stane podkladem pro soutěž,“ potvrdil Koláčný, píše Mladá fronta.
Rád bych tohle tvrzení jako člověk, který celý nového koncertního sálu inicioval a odpravlcoval, vyvrátil. Provozní model se vůbec stavby sálu netýká a ve výběrku nebude.
Textace výběrka je už několik měsíců hotová, nesoutěží se zatím pouze z uměle vytvořených politických důvodů, aby se jedna strana nemohla vykázat vyhlášením výběrka na stavbu koncertního sálu a ta druhá nemohla výběrkem na hokejovou halu, tak se drží v šachu.
Ale ta skutečnost, že zodpovědní politici za 4 roky ten detailní provozní model nevypracovali, je hodně špatná vizitka.
Koncertní sál se staví jednak pro Filharmonii Brno, jednak pro všechny další špičkové orchestry či sbory, které v Brně jsou. V novém koncertním sále i Besedňáku budou řady staré hudby, soudobky, standardního repertóru, jazzové. Vlastní brněnská produkce i orchestry a interpreti ze světa.
Dotační politika města musí být přenastavena na to, aby si zdejší soubory mohly účinkování v novém sále dovolit. Nelze to řešit bez nich, ale oficiálně s nimi nikdo nejedná. Stejně jako je potřeba vtáhnout do hry promotéry typu Jazzfest nebo Groove Brno, kteří jsou schopni sem vozit světové špičky svých žánrů, protože kvalitní jazz, groove ale i další do koncertního sálu patří. S těmi všemi je potřeba si sednout a řešit to dohromady, jinak vznikne paskvil.
Hlavní, co je nutné udělat, je zadat kvalitní analýzu potenciálu publika. V obou dvou sálech se ročně dohromady odehraje kolem 500 koncertů. Do toho stovky představení opery a baletu Národního divadla, ještě se odchodem Filharmonie z azylu v Janáčkově divadle uvolní hodně hracích dnů.
Stávající návštěvníci klasických žánrů to neutáhnou. Musí proto vzniknout kvalitní analýza potenciálu publika z Brna, okolí i větší dávky a z toho se teprve bude odvíjet politika pronájmů sálu, cenotvorba lístků, ale i organizace veřejné dopravy, aby se večer po koncertě dalo dostat do Znojma atd. Tahle čísla nejde střelit od stolu, reálně to dnes nikdo neví.
Smyslem celého projektu sálu je dostat kulturu k co nejvíc lidem ne jako exkluzivní věc, kterou si mohou dovolit párkrát do roka, ale jako něco, kam prostě mohou rádi a často chodit. Nejsme Paříž nebo Londýn, nemáme tu širokou vrstvu bohatých lidí, kteří jsou ochotni dát několikrát do roka 10 tisíc za lístek, stavíme to pro běžné obyvatele a návštěvníky Brna, kteří možná dnes ještě ani netuší, jak je to v dokonalém akustickém a architekturou krásném sále bude bavit.