Filharmonie Brno zaznamenala v USA obrovský úspěch
Filharmonie Brno se ve středu vrátila ze svého historicky nejvýznamnějšího turné po USA, kde odehrála v obrovských sálech ve slavných místech, ale i v "dírach", o nichž jsme u nás většina nikdy neslyšeli a přesto je kapacita klidně 2.000 míst, sérii koncertů převážně s českou, v USA jen velmi raritně hranou muzikou. A dnes prezentovali ohlasy.
Nejzásadnější informací je, že všude včetně Carnegie Hall bylo takřka úplně plno. I třeba v Michiganu, kam se vešlo 3 000 lidí. Popravdě Filharmonie ani neví proč, jak přesně fungují jejich obchodní modely a systém komunikace, každopádně Tarase Bulbu, Glagolskou mši nebo Thunderbolt P-47 od Martinů teď zná tisíce Američanů.
A nejen, že bylo všude plno, ale byl to všude obrovský úspěch.
Samozřejmě na prvním místě je Carnegie Hall, které se nevyrovná nic. Newyorská premiéra 12. symfonie Philipa Glasse za jeho osobní účasti, se světovou hvězdou a 5násobnou držitelkou Grammy Angélique Kidjo, pro kterou speciálně Glass part psal, byla vrcholem možného, čeho může český orchestr z hlediska prestiže dosáhnout. Dosah na sociálních sítích tohoto koncertu se počítá v milionech.
Pozoruhodný byl koncert právě v michiganském Ann Arboru, kde se uváděla Janáčkova Glagolská mše se světovým varhaníkem Christianem Schmittem, ale celý sbor i další muzikantská výpomoc byli místní, co to předem nazkoušeli. Na pódiu bylo přes 200 účinkujících!
A asi nejlepší muzikantský zážitek byl z Kaufmann Center for the Performing Arts v Kansas City. Jak dnes zaznělo na tiskové konferenci, při Dvořákově Othellovi šefdirigent Dennis Russell Davies pořád tlačil na menší a menší dynamiku. Tak, že by to u nás nebylo vůbec akceptovatelné. Proč? Protože by to jednoduše nebylo slyšet a úplně by to zaniklo. Taková akustická kouzla a efekty jsou možná pouze v dokonalém a sále a pro tento kansaský z roku 2011 dělal akustiku jakýsi Toyota z Nagata Acoustics. Ten samý, která dělá akustiku pro nový brněnský koncertní sál, pokud se ho tedy rozhodne současné vedení města někdy dokončit, zatím se jeho stavba účelově odsouvá, aby byly peníze na hokejovou halu (toto bohužel není humor).
To, že Filharmonie vůbec absolvovala takové tour, navíc s takovým úspěchem, svědčí o její maximální zralosti, protože zorganizovat něco takovýho není jen tak, a jak tu opakovaně uvádím, pokud vyjedete za naší Filharmonií do nějakého top světového sálu (jen za posledního půl roku Salzburg, Edinburg, Birmingham, Chelsea, Lipsko a tady USA), uslyšíte světový zvuk, navíc s top objevnou dramaturgií.
Speciální poděkování patří Ministerstvu kultury České republiky a Martinu Baxovi za velkorysou podporu tohoto turné, bez které by se nemohlo nikdy uskutečnit.
Pokud chcete slyšet "dozvuky" amerického turné, přijde příští čtvrtek či pátek do Janáčkova divadla na Z Ameriky do Česka, kde zazní například onen Thunderbolt od Martinů, nebi Dvořákova 8. symfonie. Bude to stát za to!
https://filharmonie-brno.cz/dialogy/
Nejzásadnější informací je, že všude včetně Carnegie Hall bylo takřka úplně plno. I třeba v Michiganu, kam se vešlo 3 000 lidí. Popravdě Filharmonie ani neví proč, jak přesně fungují jejich obchodní modely a systém komunikace, každopádně Tarase Bulbu, Glagolskou mši nebo Thunderbolt P-47 od Martinů teď zná tisíce Američanů.
A nejen, že bylo všude plno, ale byl to všude obrovský úspěch.
Samozřejmě na prvním místě je Carnegie Hall, které se nevyrovná nic. Newyorská premiéra 12. symfonie Philipa Glasse za jeho osobní účasti, se světovou hvězdou a 5násobnou držitelkou Grammy Angélique Kidjo, pro kterou speciálně Glass part psal, byla vrcholem možného, čeho může český orchestr z hlediska prestiže dosáhnout. Dosah na sociálních sítích tohoto koncertu se počítá v milionech.
Pozoruhodný byl koncert právě v michiganském Ann Arboru, kde se uváděla Janáčkova Glagolská mše se světovým varhaníkem Christianem Schmittem, ale celý sbor i další muzikantská výpomoc byli místní, co to předem nazkoušeli. Na pódiu bylo přes 200 účinkujících!
A asi nejlepší muzikantský zážitek byl z Kaufmann Center for the Performing Arts v Kansas City. Jak dnes zaznělo na tiskové konferenci, při Dvořákově Othellovi šefdirigent Dennis Russell Davies pořád tlačil na menší a menší dynamiku. Tak, že by to u nás nebylo vůbec akceptovatelné. Proč? Protože by to jednoduše nebylo slyšet a úplně by to zaniklo. Taková akustická kouzla a efekty jsou možná pouze v dokonalém a sále a pro tento kansaský z roku 2011 dělal akustiku jakýsi Toyota z Nagata Acoustics. Ten samý, která dělá akustiku pro nový brněnský koncertní sál, pokud se ho tedy rozhodne současné vedení města někdy dokončit, zatím se jeho stavba účelově odsouvá, aby byly peníze na hokejovou halu (toto bohužel není humor).
To, že Filharmonie vůbec absolvovala takové tour, navíc s takovým úspěchem, svědčí o její maximální zralosti, protože zorganizovat něco takovýho není jen tak, a jak tu opakovaně uvádím, pokud vyjedete za naší Filharmonií do nějakého top světového sálu (jen za posledního půl roku Salzburg, Edinburg, Birmingham, Chelsea, Lipsko a tady USA), uslyšíte světový zvuk, navíc s top objevnou dramaturgií.
Speciální poděkování patří Ministerstvu kultury České republiky a Martinu Baxovi za velkorysou podporu tohoto turné, bez které by se nemohlo nikdy uskutečnit.
Pokud chcete slyšet "dozvuky" amerického turné, přijde příští čtvrtek či pátek do Janáčkova divadla na Z Ameriky do Česka, kde zazní například onen Thunderbolt od Martinů, nebi Dvořákova 8. symfonie. Bude to stát za to!
https://filharmonie-brno.cz/dialogy/