„Kaufland nebo Tesco?“, „Máte pojištění?“, „Vypadá to, že začne pršet, nemyslíte?“, „Krásný dobrý den vám přeji, paní“... Mají různé strategie, jak vás zastavit nebo zaujmout vaši pozornost. Je jich hodně a jsou dost neodbytní. Pouliční prodejci/kyně. Parfémů, mobilů a paušálů, masáží, pojišťovacích služeb, pohlednic, srdíček, květinek...cokoliv, na co si vzpomenete.

Byla jsem na ulici na „lovu“ reportáže a pozorovala prodejce parfémů. Fascinovali mě. Avšak teprve poté, co jsem se dozvěděla, jakou značku to vlastně prodávají, se mi v hlavě spojily dvě kolečka...

„Je vaše paní energická nebo romantická?“ zeptal se prodejce parfémů muže. Stála jsem u stánku se zeleninou a předstírala, že něco nakupuji. Ve skutečnosti jsem poslouchala pouličního prodejce parfémů, kterému se podařilo zastavit postarší pár. Nenechal muže ani odpovědět a hned spustil dál. „Pro romantickou tady mám citronovou vůni, pro energickou zelený čaj,“ stříknul trochu z obou lahviček mužově ženě na zápěstí a parfémy muži doslova vlepil do ruky. „Máme také pánské vůně,“ pokračoval a vytáhl postupně další dva parfémy.

„A pozor, to není všechno!,“ téměř jsem nadskočila, když najednou zvýšil hlas. „Máme dneska akci. Jestli uhodnete otázku, dostanete parfém za patnáct set. Ve Francii stojí devadesát devět euro, víte kolik to je v českých korunách? Dvaapůl tisíce! Máme dobrou nabídku, nemyslíte?“ Pár neznatelně přikývl, načež prodejce vytáhl peněženku, trochu se v ní prohrábl a řekl: „jestli máte dva tisíce, budu mít pětistovku nazpátek. Podívejte, tamhle si paní taky kupuje parfém. Je to opravdu jedinečná akce,“ pokývl prodejce hlavou směrem k další dvojici. (Na náměstí byli ten den celkem tři prodejci.) Pár proti jeho kadenci neměl žádnou šanci. Téměř. Nakonec si (ano, naštěstí) parfém nekoupili.

Prodejce mě zcela uchvátil. Doslova. Dokázala bych ho pozorovat celé hodiny. Neobyčejně živě gestikuloval, zvyšoval a tlumil hlas podle toho, o čem zrovna mluvil, kladl otázky, vyprávěl vtípky. Neustále mluvil. Neustále! Ukecal by i mrtvolu. Kdybych si od něj parfém koupila, možná by mi těch peněz ani nebylo líto. (MOŽNÁ!...Vlastně bylo.)

Mají velmi „chytrou“, byť eticky velmi problematickou, obchodní strategii. Pokud osloví rodiče s dítětem, nabízejí parfém dítěti. Pokud osloví manželský pár (či pár obecně), nabídnou parfém ženě – a obracejí se na muže, tak aby parfém ženě koupil. Nepoměrně častěji oslovují starší osoby (důchodce a důchodkyně) a ženy s kočárky než čtyřicátníky v kravatách. Navíc je nejde z dálky poznat. Nemají kasičku kolem krku ani složky v ruce, jen obyčejnou kabelku či tašku na rameni a jsou velmi elegantně oblečeni. Jako by zrovna vyběhli z kanceláře na nějakou pochůzku po městě. A neustále mluví - takže pokud nejste silná nátura, nemáte ani čas jakkoliv zareagovat.

Když jsem se pak jedné starší paní zeptala, proč si parfém nekoupila, špitla jen: „řekli mi, že o tom nemám s nikým mluvit.“ Zcela evidentně měla strach. Zpozorněla jsem – co se to děje?! Bohužel jsem se kolem prodejců motala už hodně dlouho na to, abych mohla doufat, že mě osloví, a mohla bych tak sama zjistit, co to vlastně lidem vykládají. Ale zajímalo mě, jakou značku prodávají, a tak jsem se jedné z prodejkyň zeptala přímo. Prý NC, nové parfémy z Francie. Protože o mě věděla, žádnou habaďuru na mě nevytáhla. Jen mi řekla, že dělají reklamu nově otevíraným kamenným obchodům této značky – jsem mimochodem zvědavá, jestli se vůbec otevřou...

To NC mi bylo nějak povědomé... A pak jsem si najednou vzpomněla na to, že mi den před tím zazvonil telefon: „Dobrý den, volám vám na základě vašeho zájmu o pozici obchodního asistenta.“ Obchodního? Divila jsem se. Nikdy jsem na žádnou nabídku obchodního asistenta neodpovídala. (Obchodního v žádném případě a „asistenta“ už vůbec ne.) Před měsícem jsem však hledala letní brigádu a odpověděla na inzerát „administrativní asistentka/sekretářka“. Nedalo mi to a danou firmu jsem si tehdy prolustrovala. Vyhledavač nenašel webové stránky dané firmy, zato „vyplivl“ internetovou diskusi o jejích přijímacích pohovorech, někdy z února letošního roku. „Odpověděla jsem na inzerát spol. A&J company, kde stálo, že hledají administrativní pracovnici na zkrácený úvazek 14-18 hod. Slečna, co byla (na pohovoru) přede mnou však říkala, že se jedná o prodej parfémů v obchodních centrech. Firma je v místě sídla označena názvem 'nc new collection',“ psala jedna uživatelka.
A pak mi to secvaklo. Parfémy NC, pouliční prodavači. To jsou ony „administrativní“ pozice „obchodních asistentů“...

PS: Prodej parfémů, pojišťovacích smluv, telefonů či pohlednic je jedna věc. Když se však podíváte, kdo tito prodejci vlastně jsou, zjistíte, že to jsou vesměs mladí lidé ve věku kolem pětadvaceti let. Nechci je tím omlouvat, jejich strategie, jak něco prodat, jsou vskutku problematické. Ale jakou mají tito lidé alternativu? Nabídky letních brigád pro vysokoškoláky jsou (v tomto městě) v zásadě dvě: telemarketing či pouliční prodej. A bohužel tvrdá realita trhu diktuje, že peněz dostanete tolik, kolik uzavřete smluv či kolik prodáte parfémů. Není divu, že prodejci jsou neodbytní...

PSS: Zážitek přijímacího pohovoru jedné telekomunikační firmy, výhradního partnera T-Mobile, kde jsem opět měla dělat „administrativní výpomoc“, bude příště.

Krátká verze tohoto textu vyšla v Moravskoslezském Deníku 14.7.2011.