Přestaňme se točit v kruhu
Lidé nadávají a jsou frustrovaní - mě samotnou nevyjímaje; těžko se nám divit. Osobně si ale myslím, že by nám všem prospělo zkusit se na chvíli povznést. Nad premiéra Babiše a jeho tón, nad prezidenta Zemana a jeho zjev, nad nevýraznost nového ministra zdravotnictví...Výtky k nim jsou oprávněné a přirozené, ale nikam nevedou - a přinejmenším nový ministr si zaslouží čas se rozkoukat. Je zakódováno hluboko v lidské mysli, že když nastane průšvih, hledá viníka. Ale co takhle začít u sebe. Vím, je to nepohodlné. Ale někdy je to opravdu dobré.
Včera večer při venčení psa jsem potkala pět lidí, z toho čtyři bez roušky. Přemýšlela jsem, když jsem přecházela na druhý chodník, na co všechno tihle lidi ještě kašlou. Nedostatek disciplíny části společnosti nás stojí momentálně obrovské peníze, pracovní místa, zavření škol a nekonečno nervů. A především lidské životy. Nikdo z těch lidí, kdo teď právě umírají - sami, bez svých blízkých, ať s covidem nebo na covid - nechce umřít. Věřím, že ani vy jim to nepřejete. A jestli v tomto bodě váháte a říkáte si - žili dlouho, už nejsou fit, žádná jich škoda - zkuste si, aspoň na minutu, představit, jak by bylo vám, kdyby vás jednou někdo takto odepsal. - Nikdo, nikdy nemá právo zpochybňovat právo na život jiného člověka, neřkuli skupiny lidí. Byly sice doby, kdy to bylo v módě - ale asi tak před osmdesáti lety.
Byly to doby, kdy světem hýbalo to nejhorší z lidské duše. Takže prosím pěkně, hledejme dnes naopak to dobré v nás. Cesta k tolik kýženému klidu vede právě tudy. Jak říká staré indiánské rčení: "Každý v sobě máme dobrého a zlého vlka, a záleží jen na nás, kterého krmíme víc." Disciplína a ohleduplnost, rouška nebo respirátor a zejména omezení kontaktů. Tak se nechovají ovce, nýbrž lidé dobré vůle, kteří pochopili podstatu problému: tedy že 1/ covid a statistiky k němu nejsou výmysl (komu by to prospělo, proboha? - Babišovi opravdu ne) a 2/ ta nejjednodušší opatření nás můžou poměrně rychle vrátit zpátky na koleje. Babiše budeme řešit později. Volby jsou příští rok a prezident to má za pár.
Krmte svého dobrého vlka; buďte na sebe hodní, buďte solidární s ohroženými. Kdy, když ne TEĎ; kdo, když ne MY.
Motto 17. listopadu 1989 je dnes aktuální víc než kdy jindy.