Pořád ještě doufám, že nová vláda bude pandemii řídit líp než Babišova, ale pomalu tuto naději ztrácím. Zdá se totiž, že nelze vyloučit, že školy budou co nevidět opět plošně zavřené, a to dříve než hospody. Expert SPOLU M. Hajdúch doporučuje školy dočasně zavřít; STAN protestuje. Jinými slovy: je tu riziko, že školy se zavřou dříve, než se vyzkouší všechna jiná dostupná opatření, která je mohou udržet otevřené. Nejsem žádný revolucionář, ale jestliže bude zavření škol opravdu hrozit, jdu do ulic. Čeho je moc, toho je příliš. Budu protestovat za svoje děti a všechny ostatní. Doufám, že nebudu sama.


Neříkám to ráda, ale pokud nebude zbytí, hospody ať třeba zavřou. Chodím tam sice ráda - to blaho, že nemusím po roce nonstop kuchtění vařit! - ale bohužel v minulých dnech ukázaly stejně jako mnozí jejich hosté, že nerozumí tomu, že kontroly bezinfekčnosti jsou v jejich zájmu, resp. že mají pomoci udržet situaci v nemocnicích pod kontrolou, a tedy restaurace otevřené. Osobně jsem v Praze v posledních dnech navštívila zhruba osm podniků a mou bezinfekčnost nikde řádně nezkontrolovali. Z mého pohledu si tedy - pokud bude situace v nemocnicích gradovat - nezaslouží být otevřené; i když je mi líto těch poctivých restaurací, které doplatí na nezodpovědnou konkurenci z branže. Ale školy?! Nepřichází přece v úvahu, aby nedisciplinovanost dospělých odnesly děti, které za nic nemůžou a jsou ve vleku selhání dospělých, mnohdy zcela zmatených z dezinformací. Těm je ostatně čím dál těžší se bránit a podle seriózního průzkumu jim dokonce podléhá 10% českých učitelů. A co teprve lidé méně vzdělaní?

Co se týče samotného provozu škol, mělo by se postupovat tak, že - pokud nebude zbytí, jako že asi už není - se bude ve školách 1/důsledně a kvalitně testovat 2/ budou povinné roušky. Stejně jako to mají v jiných zemích, např. Francii, kde školy v podstatě nikdy nezavřeli. Proč mohou malí Francouzi strpět roušku během vyučování a malí Češi ne? - Ano, čeští rodiče s rouškami mají (i díky dezinformacím) mnohem větší problém než francouzští rodiče, ale to přece není důvod, aby se roušky v Česku nezavedly. Kdo nebude s opatřeními souhlasit, má právo mít dítě doma. Další možnost je povolit očkování pro děti 5-11. Není to pro každého, ale může to pomoct!

V žádném případě ale nelze paušálně školy zavírat bez toho, aniž by společnost udělala maximum pro to je nezavřít. Jinými slovy než přijme všemožná méně nákladná a již nacvičená opatření v jiných oblastech: přechod na home-office ve firmách, testování ve fabrikách, nošení respirátorů na vysokoškolských přednáškách a zejména doočkování zranitelných neočkovaných seniorů, kterých je až 400 tisíc. Nic z toho se zatím systematicky neděje. Skoro to vypadá, jako by odcházející vláda chtěla zemi dostat do co nejhorší situace, z níž se nová koalice - a s ní my všichni - jen tak nevyhrabeme.

Náklady na psychiku a mezery ve vzdělání, které vznikají zavřením škol i školek, jsou příliš vysoké. Moje děti byly celý rok doma v pohodě; až po návratu do školy a školky jsme zjistili, jak moc jim kamarádi chyběli. Už se to nesmí opakovat. Sociální frustrace možná není součástí HDP, ale ne všechno důležité lze měřit penězi.

Pořád ještě doufám, že nová vláda bude pandemii řídit líp než Babišova, ale pomalu tuto naději ztrácím.