Média Dobešovi Dobešem. Každý špicluje každého.
Nedávno jsem tu psal, že stojí za úvahu, zda MF Dnes nepoužívá svého hackera. Její šéfredaktor Robert Čásenský mě ujistil, že nikoli a za nepravděpodobné to považují i odborníci, které jsem oslovil. A navíc: ukazuje se, že je to zbytečné a že pokrok spočívá v něčem jiném - každý špicluje každého, každý na každého donáší. A novináři tak k informacím přijdou mnohem snadněji a levněji.
Dobeš sobě
Poté co MF Dnes „odhalila“, že Dobeš vyplatil své „stážistce“ stotisícovou odměnu a v opilosti ji napsal seminární práci, pokračuje v tažení a ukazuje, že na ministerstvu školství se špiclovalo ve velkém: dvaceti vysokým úředníkům prý někdo četl emaily. A prý to lidé dělali s vědomím Dobeše, snad i na jeho přání.
Těžko říci, jak to bude ministr vysvětlovat… Třeba šlo o akci na zvyšování počítačové gramotnosti v rezortu? Zajímavé může být i vysvětlení skutečnosti, že někdo četl a novinářům posílal i emaily samotného Dobeše… Stal se ministr obětí vlastní akce? Zapojil se do testování počítačových dovedností? Nebo snad v opilosti špicloval sám sebe a sám se udával médiím?
MF Dnes Dobešovi
Rozhodně oceňuju, že mě Robert Čásenský uklidnil nejenom pokud jde o to, že MF Dnes nemá hackera, ale i pokud jde o etickou stránku celé věci.
Napsal mi: „Samozřejmě pokud by noviny pracovaly jenom se soukromým mailem nebo s výplatnicí, bylo by to velmi problematické. Informace MF Dnes o současné situaci na ministerstvu školství však nestojí na nějakém náhodně uniklém dokumentu. Z celé řady zdrojů si lze složit poměrně plastický obrázek o tom, co a za jakých okolností se na zmíněném úřadě děje. V tématu tak budeme rozhodně pokračovat.“
Ano, jakýpak náhodně uniklý dokument! Vždyť na tom ministerstvu si čtou emaily vzájemně ve velkém. To je dostatečný vzorek!
Investigace typu „nachytáme tě“!
Jde o to, zda to vypovídá něco nejenom o ministerstvu, ale také o médiích, respektive o MF Dnes. Tedy, že se úředníci vzájemně přehrabují ve svých emailech dobré není, o tom asi nikdo pochybovat nebude. Jaká je to ale investigace, když se v těch emailech přehrabují novináři?
Kolega Karel Hvízďala mi k tomu napsal: „To, co my vydáváme za investigativní žurnalistiku, je něco jiného, než co se za to považuje ve staré Evropě, kde investigace se v minulém století kryla s pojmem důkladná rešerše, tedy práce redaktora či redaktorů, kteří museli vždy nakonec počítat s tím, že publikovaná zjištění musí obhájit u soudu.
To, co děláme my, je tzv.gotcha journalism, gotcha je slengový výraz odvozený od got you čili nachytali jsme tě! To pak už nemá, bohužel, žádné přesné hranice.“
Dobře, nachytali Dobeše. To je fakt. Ale Dobeš stále zůstává ve hře, pokud jde o možnost nachytat naše děti na své koncepce reformy školství. A na tom ho novináři nechytají. Což je problém – protože i kdyby zostuzen vyklidil ministerstvo, na ty koncepce tam pravděpodobně naváže nějaký jeho stranický kolega.
Potřebujeme investigaci typu „nenechte se nachytat“.
Dobeš sobě
Poté co MF Dnes „odhalila“, že Dobeš vyplatil své „stážistce“ stotisícovou odměnu a v opilosti ji napsal seminární práci, pokračuje v tažení a ukazuje, že na ministerstvu školství se špiclovalo ve velkém: dvaceti vysokým úředníkům prý někdo četl emaily. A prý to lidé dělali s vědomím Dobeše, snad i na jeho přání.
Těžko říci, jak to bude ministr vysvětlovat… Třeba šlo o akci na zvyšování počítačové gramotnosti v rezortu? Zajímavé může být i vysvětlení skutečnosti, že někdo četl a novinářům posílal i emaily samotného Dobeše… Stal se ministr obětí vlastní akce? Zapojil se do testování počítačových dovedností? Nebo snad v opilosti špicloval sám sebe a sám se udával médiím?
MF Dnes Dobešovi
Rozhodně oceňuju, že mě Robert Čásenský uklidnil nejenom pokud jde o to, že MF Dnes nemá hackera, ale i pokud jde o etickou stránku celé věci.
Napsal mi: „Samozřejmě pokud by noviny pracovaly jenom se soukromým mailem nebo s výplatnicí, bylo by to velmi problematické. Informace MF Dnes o současné situaci na ministerstvu školství však nestojí na nějakém náhodně uniklém dokumentu. Z celé řady zdrojů si lze složit poměrně plastický obrázek o tom, co a za jakých okolností se na zmíněném úřadě děje. V tématu tak budeme rozhodně pokračovat.“
Ano, jakýpak náhodně uniklý dokument! Vždyť na tom ministerstvu si čtou emaily vzájemně ve velkém. To je dostatečný vzorek!
Investigace typu „nachytáme tě“!
Jde o to, zda to vypovídá něco nejenom o ministerstvu, ale také o médiích, respektive o MF Dnes. Tedy, že se úředníci vzájemně přehrabují ve svých emailech dobré není, o tom asi nikdo pochybovat nebude. Jaká je to ale investigace, když se v těch emailech přehrabují novináři?
Kolega Karel Hvízďala mi k tomu napsal: „To, co my vydáváme za investigativní žurnalistiku, je něco jiného, než co se za to považuje ve staré Evropě, kde investigace se v minulém století kryla s pojmem důkladná rešerše, tedy práce redaktora či redaktorů, kteří museli vždy nakonec počítat s tím, že publikovaná zjištění musí obhájit u soudu.
To, co děláme my, je tzv.gotcha journalism, gotcha je slengový výraz odvozený od got you čili nachytali jsme tě! To pak už nemá, bohužel, žádné přesné hranice.“
Dobře, nachytali Dobeše. To je fakt. Ale Dobeš stále zůstává ve hře, pokud jde o možnost nachytat naše děti na své koncepce reformy školství. A na tom ho novináři nechytají. Což je problém – protože i kdyby zostuzen vyklidil ministerstvo, na ty koncepce tam pravděpodobně naváže nějaký jeho stranický kolega.
Potřebujeme investigaci typu „nenechte se nachytat“.