Rozhovor s krvelačným násilníkem. Ctiradem Mašínem.
Rozhovor, který přinesl server iDnes ukazuje Ctirada Mašína jako krvelačného nenávistného násilníka. Je to rok a půl starý rozhovor a, jistě, neznám okolnosti, za nichž vznikal, nevím, v jakém stavu tehdy Mašín byl. Ve sporu na téma, zda byli Mašínové „hrdinové nebo vrazi“ jsem navíc vždy patřil k těm, kteří se kloní ke druhé možnosti. Nicméně: myslím, že v novém kole diskusí po smrti Ctirada Mašína je ten rozhovor zajímavým pohledem na věc.
Střílet lidi!
Nejde v této souvislosti ani tak o ten stálý spor, zda měli Mašínové „právo“ zabíjet, nakolik to byla „válka“, osvobozenecký boj, hrdinské nepodlehnutí apod…. Jde o to, jací to byli lidé, jak svůj boj vedli, zda to byli „zabijáci“, nebo „osvoboditelé“.
Z rozhovoru se zdá být jasné, že zabijáci.
Může se vést pře, zda měli právo přepadnout strážnici, ukrást zbraně a zabít „exponenta komunistického režimu“, zda to dokonce byl hrdinský pozitivní čin. Nemělo by se přitom ale zepomínat na toto:
"Já jsem říkal, že nejlepší bude esenbáka okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat." Tak to nakonec Ctirad Mašín také udělal: podřízl krk policistovi, který byl v bezvědomí, omámený chloroformem.
„To, jak se píše, že jsme chtěli zbraně a nikomu nic neudělat, tak to je hloupost. Tohle jsou všechno darebáci. Na co potřebujeme zbraně? Ty jsou od toho, aby se s nima stříleli lidi,…“ dodal v rozhovoru Mašín.
Rozšlapat na krvavou kaši
Ctirad Mašín také vysvětloval, proč se nechtěl vrátit do Česka.
„Rád bych se podíval na krajinu, na Karlštejn, tam je krásných míst. Ale já tam pojedu a budu se muset bavit s nějakým komunistickým kreténem, kterej bude mít právo mě hecovat a já nebudu mít právo mu něco udělat."
A přidával historku, jak na Milana Paumera zaútočil nějaký stařík holí. "Abych toho hajzla zabil a rozšlapal na krvavou kaši, to mi za to nestojí, to nemám na starý kolena zapotřebí, abych se dostal do problémů."
Ostatně, proč se vracet do země, která měla prezidenty jako Václav Havel, tedy „kretény pěstovaný estébákama.“
Jasně, je v tom třeba zahořklost starého muže. Ale stejně si myslím, že tento typ hrdinů je schopen rozšlapat na krvavou kaši kdekoho, bez velkého výběru a uvažování.
Střílet lidi!
Nejde v této souvislosti ani tak o ten stálý spor, zda měli Mašínové „právo“ zabíjet, nakolik to byla „válka“, osvobozenecký boj, hrdinské nepodlehnutí apod…. Jde o to, jací to byli lidé, jak svůj boj vedli, zda to byli „zabijáci“, nebo „osvoboditelé“.
Z rozhovoru se zdá být jasné, že zabijáci.
Může se vést pře, zda měli právo přepadnout strážnici, ukrást zbraně a zabít „exponenta komunistického režimu“, zda to dokonce byl hrdinský pozitivní čin. Nemělo by se přitom ale zepomínat na toto:
"Já jsem říkal, že nejlepší bude esenbáka okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat." Tak to nakonec Ctirad Mašín také udělal: podřízl krk policistovi, který byl v bezvědomí, omámený chloroformem.
„To, jak se píše, že jsme chtěli zbraně a nikomu nic neudělat, tak to je hloupost. Tohle jsou všechno darebáci. Na co potřebujeme zbraně? Ty jsou od toho, aby se s nima stříleli lidi,…“ dodal v rozhovoru Mašín.
Rozšlapat na krvavou kaši
Ctirad Mašín také vysvětloval, proč se nechtěl vrátit do Česka.
„Rád bych se podíval na krajinu, na Karlštejn, tam je krásných míst. Ale já tam pojedu a budu se muset bavit s nějakým komunistickým kreténem, kterej bude mít právo mě hecovat a já nebudu mít právo mu něco udělat."
A přidával historku, jak na Milana Paumera zaútočil nějaký stařík holí. "Abych toho hajzla zabil a rozšlapal na krvavou kaši, to mi za to nestojí, to nemám na starý kolena zapotřebí, abych se dostal do problémů."
Ostatně, proč se vracet do země, která měla prezidenty jako Václav Havel, tedy „kretény pěstovaný estébákama.“
Jasně, je v tom třeba zahořklost starého muže. Ale stejně si myslím, že tento typ hrdinů je schopen rozšlapat na krvavou kaši kdekoho, bez velkého výběru a uvažování.