O fosilním politickém systému, hrůzně mocném lobbyingu, krizi demokracie a energetice. Ale k 17. listopadu se taky hodí...

Hippies a solární energie
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii a komentátor New York Times Paul Krugman se v jednom ze svých posledních sloupků ptá: Považujete možnost energetické revoluce založené na využití solární energie za fantazírování hippies? Dobrá, ale nemohou za to obnovitelné zdroje ani hippies, nýbrž „fosilizovaný“ politický systém, v němž má obrovskou moc byznys spjatý s fosilními palivy.

Krugman shrnuje: cena solárních panelů klesá tak rychle, že solární energie bude během několika let levnější než energie z fosilních paliv. A to aniž bychom zatížili fosilní paliva daní zohledňující to, jak jejich dobývání a užívání ničí životní prostředí a negativně ovlivňuje zdraví lidí a kvalitu jejich života.

Zásadní proměna energetiky je tedy už dnes možná – technologicky i ekonomicky. Dojde k ní? V tomto ohledu je Krugman spíš skeptický. Současný politický establishment považuje totiž za příliš spjatý s „fosilní lobby“. „Co potřebujete vědět je, že nic z toho, co slyšíte od těchto lidí, není pravda,“ píše.

Otázka, „zda necháme slunce vejít“, zůstává tedy otevřená, uzavírá Paul Krugman a připomíná tak znovu hippies – píseň z muzikálu Vlasy Let the Sunshine in.

Sex, volby a taláry
340 milionů dolarů – to je částka, kterou na lobbyisty vydaly mezi roky 2008 až 2010 ropné korporace v USA. Finanční krize je zjevně šetřit na tom důležitém nepřiměla.

Pohled na skutečně „fosilizovaný“ politický systém přinášejí v knize Blowout in the Gulf dva američtí profesoři William Freudenburg a Robert Gramling. Podrobně popisují příčiny, které vedly k výbuchu ropné plošiny Deepwater Horizon v minulém roce a pozadí a dějiny ropné dominance v průmyslu i politice Spojených států.

Těch 340 milionů je jen oficiální povrch. Několik dalších údajů: Regulační orgán, který mimo jiné schválil bezpečnostní plán firmy BP pro plošinu Deepwater Horizon byl podle výsledků oficiálního vyšetřování nezákonně propojen s firmami, na které má dohlížet. Jeho zaměstnanci, včetně bývalého ředitele přijímali dárky v podobě sexuálních služeb, drog, lyžařských pobytů, nebo golfového vybavení...

Shodou okolností tito samí lidé navrhli firmu BP ještě v roce 2010 na udělení ceny za dodržování bezpečnosti. Výbuch plošiny ceremoniál pozastavil.

Jistě, ještě je tu Kongres, který má dohlížet i na regulační agentury. Členové příslušných výborů Kongresu měli v ropných společnostech, na něž mají dohlížet, investice ve výši přes 8 milionů dolarů. Jeden z velkých zastánců ropných společností, republikán Joe Barton, který považoval za tragédii, jak je po výbuchu plošiny firma BP „skandalizována“, dostal na své volební kampaně od ropných společností více než 1,5 milionu dolarů.

A konečně soudci. Soudce, který po výbuchu odmítl návrh Obamovy vlády na pozastavení hlubokomořské těžby, měl nainvestováno do společností, které se přímo podílely na stavbě plošiny Deepwater Horizon. Ani zdaleka není sám.

37 ze 64 soudců z oblasti kolem Mexického zálivu bylo majetkově propojeno s ropnými společnostmi.

Hippies a Kuba
Jistě – námitky jsou jasné: psát u nás o rozvoji solární energie, je hotové šílenství. Jakoby nestačilo, co se tu odehrálo během solárního boomu.

Zopakuji, i když vím, že hodně lidí to není ochotno vnímat: žádný soudný zastánce obnovitelných zdrojů nebyl a není nadšen českým solárním boomem. Těžily z něj velké firmy, možná i zkorumpovaní úředníci a politici, ale nikoli občané téhle země. A pro budoucí rozvoj energetiky byl kontraproduktivní.

Ale ani za to nemohou obnovitelné zdroje a hippies.

Námitka číslo dvě je také jasná: Česko nikdy nebude mít energetiku založenou na solárech. Ano, to je pravda, alespoň v dohledné době. Nicméně pro Spojené státy i pro Evropu jako celek se může solární energie stát zásadní silou. V mixu s ostatními obnovitelnými zdroji.

Námitka číslo tři: týká se to USA, nikoli nás. Obávám se, že tato námitka je bohužel ze všech nejslabší. Lobbyistická síla ČEZu a dalších firem je tady prokázaná mimo jakoukoli pochybnost a o tom, že část úředníků, politiků a soudců je zkorumpovaná nepochybuje snad nikdo.

I pro nás platí Krugmanovo „Co potřebujete vědět je, že nic z toho, co slyšíte od těchto lidí, není pravda.“

Jmenování anesteziologa s pověstí obratného podvodníka okresního formátu, který se vypracoval na spojence místních regionálních gubernátorů ministrem průmyslu, obavy nijak neumenšuje.

Jistě: nekope za uhlí, nýbrž za jádro, nicméně, proč by kvůli tomu měl být důvěryhodnější, je záhada.

Proč bychom měli nechat takového člověka uspat obnovitelné zdroje a stavět elktrárnu, kterou nepotřebujeme a která poskytuje prostor pro miliardové plýtvání a neméně velkou korupci, není jasné.

Což takhle zkusit konečně něco jiného? Let the Sunshine In...