Minulý týden Český statistický úřad oznámil, že české nemovitosti v posledním čtvrtletí roku 2017 zdražily o 8,4 procenta. Číslo nevyvolalo žádný rozruch, ale mělo by.

Minulý týden Český statistický úřad oznámil, že české nemovitosti v posledním čtvrtletí roku 2017 zdražily meziročně o 8,4 procenta. Číslo nevyvolalo žádný rozruch, ale mělo by. Proč?
Index cen nemovitostí (známý pod anglickou zkratkou HPI) je velmi vypovídací a pro celou Evropskou unii metodicky harmonizovaný ukazatel vývoje cen bytů a domů. Zaslouží si tedy mimořádnou pozornost.
Nyní je zajímavý i svými konkrétními hodnotami. Byl to totiž právě HPI, který už od roku 2012 téměř bez přestávky zrychloval svůj růst, až loni vynesl Česko do čela celé EU. Ve druhém čtvrtletí roku 2017 tento růst přesáhl dokonce 13 procent. Začalo se mluvit o nebezpečné realitní bublině.
Třetí čtvrtletí však naznačilo změnu: růst HPI po letech poprvé naopak zpomalil, byť jen mírně na 12,5 procenta. Tento signál ochlazování pak jasně potvrdilo poslední loňské čtvrtletí, v němž − jak jsme se dověděli minulý týden − už HPI rostl jen výše zmíněným tempem 8,4 procenta. Odpovídá to i dalším údajům. Těmi jsou zpomalující růst objemu hypoték a naopak zrychlující růst hodnoty stavebních povolení a počtu zahájených staveb bytů.
Pokud se tedy na českém trhu s vlastnickým bydlením nějaká bublina začala nafukovat, tak už zase splaskává.

(původně vyšlo v HN)