Firmy v Česku si poslední dobou berou málo úvěrů. Čím to? A lze čekat, že firemní úvěrový apetyt zase zesílí?

Čerstvé údaje ČNB o vývoji v bankovním sektoru za červenec potvrdily úkaz trvající už delší dobu: pomalý růst firemních úvěrů. Meziroční tempo růstu celkového portfolia úvěrů nefinančním podnikům za poslední tři měsíce ve výši 3,4 % je zřetelně pod hodnotami, které bychom čekali vzhledem k aktuálnímu nominálnímu růstu ekonomiky přinejmenším kolem 5 %.

V pozadí je pokračující opadávání zájmu o úvěry ze strany nerezidentských firem – ty se zřejmě postupně přesouvají k úvěrům ve svých domovských zemích, a to nejspíš kvůli sazbám. Zatímco korunové sazby z nových korporátních úvěrů za posledních 12 měsíců vzrostly o procentní bod na 3,8 %, například v eurozóně podle údajů ECB o desetinku klesly na 1,9 %. Pokud však tyto firmy nadále potřebují úvěry v korunách, pak výhodnost přesunu mimo český bankovní sektor je menší než rozdíl uvedených sazeb: je třeba započítat také dodatečné náklady na překlopení úvěru do korun.

Velmi vlažný je ovšem zájem o nové úvěry i ze strany českých firem: za poslední tři měsíce si nabraly čisté nové úvěry v objemu meziročně nižším téměř o čtvrtinu. U některých firem jim jejich bohaté vnitřní zdroje, nahromaděné v minulých letech díky vysoké ziskovosti i přes rychlý růst mezd, umožňují expanzi bez využití bankovních úvěrů. Takových firem ale pravděpodobně rychle ubývá. Naopak nejspíš přibývá firem, které nestojí o bankovní úvěry prostě proto, že se svou expanzí, tedy investicemi, začínají váhat pod tíhou nejistoty ohledně dalšího vývoje poptávky, zejména poptávky ze zahraničí.

Roli jistě hraje i už zmíněný růst korunových sazeb. Tak by si fungování úvěrového trhu představovala aspoň ČNB: v nedávné minulosti zvyšovala úrokové sazby právě proto, aby utlumila růst úvěrů, a tím udržela ekonomiku poblíž potenciálu a inflaci poblíž svého 2% inflačního cíle.

Každopádně platí, že český podíl úvěrů nefinančním podnikům na HDP zvíci zhruba 20 % (dle údajů ECB) je zřetelně pod Německem (necelých 30 %), natožpak Rakouskem (téměř 40 %). Pokud tedy budeme předpokládat u tohoto parametru konvergenci Česka k jeho západním sousedům, můžeme čekat oživení růstu firemních úvěrů (v obou uvedených zemích je sice vidět naopak dlouhodobý mírný pokles zmíněných podílů, ale skutečně jen mírný). Toto oživení zájmu firem o úvěry přijde možná už po rozptýlení hlavního evropského rizika, tedy po vyjasnění termínu a podoby brexitu.

(zkrácená verze původně vyšla v E15)